Ryzec smrkový | foto: www.houbar.cz

Ryzec smrkový (Lactarius deterrimus)

Jak vypadá

. Zajímavosti a rady

prewV padesátých letech býval tento ryzec v našich lesích hojnou houbou, v šedesátých a sedmdesátých letech však došlo k rapidnímu úbytku některých druhů hub, mezi které patřil bohužel i ryzec smrkový. V posledních několika letech se do našich smrkových lesů opět začíná vracet, což je dobré znamení.

K zajímavostem patří fakt, že ryzec smrkový plnil dříve nemalou úlohu v lidovém léčitelství. Později se z jeho plodnic podařilo vědcům izolovat antibiotikum, které pomáhá proti bacilu tuberkulózy.

Klobouky jsou 3 - 8 cm široké, v mládí polosklenuté, se silně podvinutými okraji, později rozložené až vmáčklé, hladké, okrově červenavé nebo masově okrové, místy nazelenalé, naznačeně kruhaté, naspodu se světle žlutooranžovými, poraněním zelenajícími lupeny a oranžovým, 5 - 10 cm dlouhým a 1 - 3 cm širokým třeněm; mléko mrkvově červené, chuť škrablavá. Výtrusy jsou bezbarvé.

Kde a kdy roste

Ryzec smrkový roste jen místy hojněji od srpna do listopadu v jehličnatých a smíšených lesích, někdy hromadně, vždy pod mladšími smrky a jalovci, často v trávě nebo mechu.

Je jedlý, výborný. Z kulinářského hlediska jej můžeme použít všestranně – můžeme je sušit, nakládat do octa, smažit na sádle a kmínu či přidávat do různých směsí. Zkusil jsem jej přidat do kulajdy a byla tu skutečně lahůdka!