Háďátko bramborovéHáďátko bramborové (Globodera rostochiensis Wollenweber) patří podle zákona č.326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění mezi "karanténní" škůdce, jejichž výskyt či podezření z výskytu máme povinnost ohlásit rostlinolékařské správě, a to buď přímo (www.srs.cz), nebo prostřednictvím obecního úřadu. |
Připomíná ale povinnost majitelů polí či zahrádek okamžitě podezření na výskyt háďátka hlásit. "Je to možné buď prostřednictvím obecního úřadu, anebo přímo Státní rostlinolékařské správě. "Máme pracoviště v každém okrese, takže není problém domluvit se s naším pracovníkem, aby přijel porosty zkontrolovat," upřesňuje konkrétní postup.
"Právě letos by se mu mohlo dařit, protože je vlhko, to se mu líbí," připomíná Václav Kůdela z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. "Jinak ale nemohu než potvrdit slova kolegy. Při prvním podezření zavolat odborníky z rostlinolékařské správy a pak postupovat podle jejich pokynů," připomíná profesor Kůdela.
Pro příštích minimálně pět let by se měl úsek zahrady, kde byla napadená úroda, vyhradit jako nežádoucí oblast pro všechny lilkovité rostliny, tedy i rajčata a další. "Teprve pak bych se odvážil opět brambory zasadit, ale vybral bych rezistentní odrůdy. Háďátko totiž nikdy nezmizí úplně, ale počet cyst, ve kterých přežívá, se přece jen časem snižuje a s tím i riziko napadení," vysvětluje Lumír Bezděk.
Jak se pozná
Důležité je neplést si háďátko s často se vyskytujícími larvami kovaříků - drátovci. Ty jsou až 3 centimetry dlouhé a často v hlízách brambor vyžírají chodbičky. Příznaky výskytu háďátka jsou jiné.
Krátce poté, kdy rostliny vzejdou, je znát, že mají zbrzděný růst, často v ohniscích. Rostliny jsou zakrslé a tvoří jen málo stonků, navíc jsou stonky slabé, listy malé, předčasně žloutnoucí a často odumírající. Žloutnutí postupuje odspodu nahoru.
V ohniscích se porost nezapojí, následuje zaplevelení. V bazální části stonků se zakládá nadměrný počet kořenů. Později bývají kořeny zredukovány. Asi za sedm týdnů po výsadbě jsou vidět na koříncích, někdy ve velkém počtu, nejprve bílé, později červenohnědé cysty velikosti špendlíkové hlavičky.
Jak přežívá
Háďátko přežívá v půdě jako cysta, což je postupně změněné tělo samice tohoto škůdce. Uvnitř cyst jsou larvy, jejichž líhnutí stimulují výměšky kořenů brambor. Vylíhlé larvy se koncentrují v sousedství kořenů brambor, pronikají do nich a zamezují rozvodu živin do jednotlivých částí rostlin.
Háďátka se mohou vyvíjet taky na stolonech (podzemních oddencích) a hlízách. Vývoj jedné generace trvá 38-48 dnů, v příznivých podmínkách mohou být i dvě pokolení za rok. Vajíčka a larvy v cystách jsou schopny přežívat v půdě až 20 let a na silně zamořených pozemcích může dojít ke snížení výnosu úrody až o 80 %.
Ze způsobu života lze odvodit, že nejdůležitějším zdrojem rozvlékání háďátek je zamořená sadba brambor a příměs zeminy v ní, dále pak zbytky zeminy na nářadí a strojích používaných k obdělávání půdy.
