Země původu
Severní Rusko a Sibiř
Zařazení
FCI sk. V. - špicové a tzv. primitivní plemena
Standard č. 212
Historie
Název samojed je odvozen od jména kmenů Samojedů v severním Rusku a na Sibiři. V jižních částech této oblasti používali Samojedové bílé, černé a hnědé vícebarevné psy při pastvě sobů; v severních částech byli tito psi čistě bílí, s vlídnou povahou a užívali se také jako lovečtí a saňoví psi. Psi samojedi žili v blízkosti svých majitelů, spali s nimi v jejich obydlích a pomáhali tato obydlí vyhřívat. Britský zoolog Ernest Kilburn Scott strávil v roce 1889 u samojedských kmenů tři měsíce. Při návratu do Anglie si s sebou přivezl hnědé štěně, psa se jménem „Sabarka“. Později si dovezl krémově zbarvenou fenu jménem „Whitey Pečora“ ze západní oblasti Uralu a sněhobílého psa „Musti“ ze Sibiře. Tito psi a další přivezení jinými výzkumníky se stali základem chovu západního typu samojeda. První standard byl sepsán v Anglii v roce 1909.
Povaha a chování
Přátelský, otevřený, pozorný a živý. Lovecký pud je velmi slabý. Nikdy není ani plachý ani agresivní. Je velmi společenský a nevhodný pro hlídání.
Vzhled
Elegantní bílý arktický špic střední velikosti. V celkovém vzhledu budí dojem síly, vytrvalosti, šarmu, poddajnosti, důstojnosti a sebevědomí. Typický výraz, nazývaný „úsměv samojeda“, je vytvářen kombinací tvaru a posazení oka a mírně zvednutých koutků tlamy.
Průměrný věk
13 let
Péče
Vypadá jako lední medvídek s charakteristickým úsměvem, ale jako všichni severští psi je samostatný, svobodomyslný, s loveckými pudy, přeci jen je však ze seveřanů nejtvárnější a k člověku má vřelejší vztah. Miluje vlastní i cizí lidi i děti, výborně se hodí na canisterapeutické aktivity. Nepočítejte s tím, že ohlídá svěřený byt nebo dům, to mu opravdu není vlastní. Přes dobrý vztah k lidem vyžaduje důslednou výchovu, také dostatek pohybu a zaměstnání. Nelze od něj očekávat slepou poslušnost, spíše bude sám vymýšlet různé zábavné činnosti nebo samostatné potulky, pokud ho dost nezaměstnáte. Nejšťastnější bude při saňových sportech, ale uvítá i jakýkoliv jiný pohyb a aktivitu. Nádherná a bohatá samojedí srst vyžaduje pravidelnou péči, každodenní pročesávání, zvláště v době línání. Hodí se spíše pro pobyt venku, svědčí to kvalitě srsti, v bytě je nutné se smířit s všudypřítomnými chlupy.
