Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Šanta kočičí (Nepeta cataria L.)

  20:00aktualizováno  20:00
Říká se o ní, že pokud včelař potře touto rostlinou vnitřek úlu, přiláká nový roj včel.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE:

Víte, že...

       Své druhotné jméno dostala pro svou neuvěřitelnou přitažlivost pro kočky, říká se jí dokonce "kočičí kokain". Jakmile kočka ucítí vůni šanty, nemůže se od ní odtrhnout. Zbožně ji okusuje, válí se po ní a šťastně na rostlině leží stočená do klubíčka. Tato reakce je způsobena vůní rostliny, která kočkám připomíná vůni feromonů opačného pohlaví.

Popis rostliny: Šanta kočičí je vytrvalá, trsnatá rostlina z čeledi hluchavkovitých. Rostlina původně pocházející z Afriky zahrnuje kolem 60 druhů rodu Nepeta. Dorůstá až metr výšky. Lodyha je přímá, pro čeleď typicky čtyřhranná a větvená, povrch pokrytý jemnými chloupky. Srdčité listy na okrajích zubaté, šedoplstnaté na rubu. Květy jsou velmi drobné, většinou bílé nebo slabě narůžovělé, seskupené do lichopřeslenů. Horní část květu je dvoulaločná a dolní trojlaločná. Konce jsou zubaté.

Stanoviště: Roste především na horském úpatí, na mezích, v křovinách, rumištích, podél cest a vodních toků. Dobře prospívá v dobře propustných půdách s dostatkem světla.

Výskyt: V dnešní době roste skoro po celé Evropě, ve Střední Asii, Japonsku a části Severní Ameriky. V České republice se vyskytuje především v teplejších oblastech.

Období květu: Rozkvétá od července do září.

Léčivé účinky: Šanta je vhodná k léčbě nachlazení a chřipky, podporuje pocení a snižuje teplotu, má uklidňující účinky a pomáhá od bolesti hlavy způsobené nervovým vypětím. Dále zklidňuje trávení, upravuje menstruaci, snižuje krevní tlak a pomáhá při pohmožděninách.

Ohrožení: Není ohrožena.

Autoři:




Nejčtenější

Hroch Karl Wilhelm po příjezdu do dvorské zoo zkoušel nový výběh se staršími...
Dvorská zoo přišla o mladého hrocha. Uhynul zřejmě po kousnutí od samice

V zoo ve Dvoře Králové nad Labem uhynul dvouletý samec hrocha Karl Wilhelm. Utrpěl zranění v tříslech zadní nohy, kvůli němuž dostal otravu krve. Hodně toho...  celý článek

Místo trávníku směs plevelů
PORADNA: Sousedi nesekají zahradu, máme trávu plnou pampelišek

Sousedi mají vedle nás pozemek, na kterém chtějí v budoucnu stavět. Ale nechávají ho ladem a k nám se dostávají bodláky i pampelišky. Co s tím? ptá se zoufalá...  celý článek

Pokud se vám podaří z lesa přinést podobný úlovek, tak s ním hurá co nejdříve...
Houbové hody i po vzoru císařů: pomazánka z růžovek i bedly po lesnicku

Houby byly oblíbeným pokrmem od nepaměti a za náramnou lahůdku je měli už vybíraví římští císaři. Hlavní houbařská sezona je v rozpuku, takže tradiční...  celý článek

Jakmile se pohne voda třeba pohybem ryby, kriticky vyvážené boilies se pohybuje...
Jak dostat na háček zkušeného kapra. Ošálí ho kriticky vyvážená boilies

Pro kapraře jsou boilies standardem, jak nalákat na háček ty největší kousky. V některých vodách, kde jsou mraky rybářů, jsou však už tak zkušení a chytří, že...  celý článek

Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR instaluje hmyzí hotel.
K Milovicím se vracejí divoké včely. Pomáhat jim začaly i hmyzí hotely

Divoké včely, tedy další klíčová skupina živočichů se pomalu vrací do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Pastva divokých koní,...  celý článek

Další z rubriky

Šalvěj rakouská (Salvia austriaca) roste běžně v Rakousku, Maďarsku a na...
Vědci našli v Podyjí šalvěj, o které mysleli, že už v Česku vyhynula

Velké překvapení zažili vědci v Národním parku Podyjí na Znojemsku. Loni v létě tam našli šalvěj rakouskou, o které si mysleli, že v Česku dávno vyhynula....  celý článek

Brukev řepka olejka (Brassica napus)
Brukev řepka olejka (Brassica napus)

Významná rostlina pro výrobu oleje, při jehož výrobě jsou odpadem zbytky vylisovaných semen, neboli pokrutiny, které jsou důležitou složkou zvířecích krmiv.   celý článek

Ploštičník větevnatý (Cimicifuga racemosa). Lodyha je rozvětvená a zakončená
Ploštičník větevnatý (Cimicifuga racemosa)

V Severní Americe nazýván jako black cohosh.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.