Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Byznys se sběrem šneků v přírodě se hroutí, nepřeje mu sucho

aktualizováno 
V posledních pěti letech se výkup šneků sbíraných ve volné přírodě zredukoval na dva až tři týdny z původních čtyř až pěti. Místo vhodného jarního počasí s optimální teplotou je přechod ze zimy do jara stále kratší.

Šnek zahradní potřebuje k životu typické jarní klima s dostatkem vlhkosti. Vlivem zkracujících se intervalů mezi zimou a létem letos společnosti vykupující šneky mají smůlu. | foto: Profimedia.cz

„Když je sucho, hlemýžď nemigruje, není ho vidět a tudíž jej nelze sebrat,“ vysvětlil pro ČTK Ondřej Vyhnálek z liberecké firmy Helix, která se výkupem hlemýžďů zabývá.

Pro sběr je vhodné typické jarní počasí s dostatečným deštěm a teplotami mezi 15 až 20 stupni. Při takovém počasí je zájem sběračů velký. Poslední dobou se ale jarní přechod mezi zimou a létem zkracuje, protože teploty rychle přecházejí z pěti na 25 stupňů Celsia.

Hlemýžď zahradní

Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) je druh suchozemského plže z čeledi hlemýžďovití, při své velikosti 40–50 mm je tak největší ulitnatý plž v Česku.

Má žlutohnědou schránku s tmavými pásky. Dožívá se až šesti let, vyskytuje se v křovinách a hájích, ale často i v zahradách. Zimu přečkává v půdě. Pohybuje se rychlostí 5 m/h.

Zdroj: Wikipedia

Množství sebraných šneků ovlivňuje čím dál víc i sucho. Hlemýžď za sucha přestává cestovat, ve vzrostlé vegetaci se sbírání mění na hledání, a zájem sběračů tak opadá. „Nicméně pro šneka není problém v období sucha tři až čtyři týdny hibernovat a poté se opět aktivovat, pářit, množit a migrovat,“ vysvětluje Vyhnálek.

Vykupuje se obvykle jen hlemýžď zahradní (Helix Pomatia). Sběrači šneků mají mnoho společného s houbaři – mají svá místa, kam na šneky chodí, a vědí, za jakého počasí je sbírat. Za kilo šneků sběrač dostane ve výkupně 18 až 20 korun.

Kvůli klesajícímu zájmu o sběr šneků se také snížil počet výkupen. Zatímco před dvaceti lety jich měl Helix 150, dnes je jich pouhých 60. Navíc přijímaly souběžně i padaná jablka a ostatní ovoce ze zahrádek, což dnes není artikl, který by udržel výkupny nad vodou.

Všichni hlemýždi putují do Francie, tuzemským konzumentům postačí procento celkového prodeje. Podle Vyhnálka Čechům chybí tradice, stravují se konzervativně a přetrvává u nich despekt ke šnekům. Překážkou může být i finanční dostupnost.

Přitom jsou v Česku firmy, kteří se zpracováním šneků živí. Například Delicatessen Snailex vyrábí ze šneků nejen pochoutky, ale i kosmetiku. Výtažek ze šneků by měl být například „zázrakem“ pro léčbu akné. Tato firma má své vlastní dodavatele, ovšem za kilo živých šneků platí stokorunu.

Šneci obecně se slimáky jsou mezi zahrádkářskou veřejností vnímáni jako jedni z největších škůdců zahrad. Například dvacet procent britských zahrádkářů se přiznalo, že šneky hází do sousední zahrady (více zde).

Ovšem dodatečně jedna z amatérských vědkyň v důchodovém věku prokázala, že když vyhodíte šneka do vzdálenosti od svého „domova“ blíže než třicet metrů, dokáže najít cestu zpět a zase se vrátí (čtěte zde).

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.