Sibiřská kočka miluje pohyb venku.

Sibiřská kočka miluje pohyb venku. | foto: www.sibcat.cz

Sibiřská kočka má povahu jako pes. Miluje vodu i rodinné dovolené

  • 46
Po divokých předcích si zachovala vzhled i loveckou vášeň, přitom je to milá společnice s dobrou povahou. Je natolik kontaktní, komunikativní a fixovaná na člověka, že ji někteří chovatelé pro její psí povahu s sebou vozí i na dovolenou.

Plemeno vyšlechtili v Rusku, původně se jí říkalo ruská dlouhosrstá. Jako sibiřská kočka byla uznána až v roce 1997. Vyskytuje se ve všech barevných mutacích, kromě siamské.

I kočka ideál má své "ale"

Sibiřka, jak ji označují chovatelé, je přizpůsobivý mazlík, válecí typ . I ona má však chvilky, kdy se potřebuje pořádně vybít. "Mezi osmou a jedenáctou večerní se proberou. Nejvíc si hrají a občas pořádají i jakési kočičí dostihy," popisuje chování sibiřských koček Jarmila Kaněrová z chovatelské stanice Z Tichého údolí, která jich má doma hned deset.

Sibiřské kočky milují společnost člověka, proto ho rády doprovázejí při jeho činnostech.

Sibiřské kočky milují společnost člověka, proto ho rády doprovázejí při jeho činnostech.

Jako každá kočka, i sibiřka si potřebuje čistit žaludek. Nepohrdne tedy osením, případně šáchorem (na snímku).

Jako každá kočka, i sibiřka si potřebuje čistit žaludek. Nepohrdne tedy osením, případně šáchorem (na snímku).

Sibiřské kočky nejsou individualistky a samotářky, vítají společnost jiných koček i "své" rodiny. Chtějí se aktivně účastnit rodinného života svého majitele a nic jim nesmí utéct. Chovatelé mají zkušenost, že se dobře se snášejí s jinými zvířaty, i se psy, které si většinou podřídí.

Díky své nenáročnosti se hodí téměř pro každého. Jediné, co nesnesou, je samota, kterou snáší podobně těžce jako pes. Pokud je tedy člověk celý den v práci a na kočku nemá čas, měl by si ideálně pořídit sibiřky dvě, aby se spolu zabavily, anebo na ně raději zapomenout.

Ideální prostředí a podmínky

Sibiřku můžete chovat v panelákovém bytě i v domě se zahradou, kde kočka ocení možnost pohybu venku. "Lidé, kteří si od nás kupují kotě nám ovšem musí slíbit, že nenechají kočku volně běhat venku, kde by ji mohlo přejet auto nebo by se mohla nakazit od volně žijících koček. Pobyt na oplocené zahradě, ve voliéře nebo na balkoně ale kočka ocení," radí Kaněrová.

Sibiřské kočky milují pohyb venku. Mělo by ovšem jít o oplocenou zahradu nebo venkovní voliéru.

Zajímavostí je, že na rozdíl od ostatních kočičích plemen se sibiřky nebojí vody, některé ji přímo vyhledávají. "V létě dávám kočkám do voliéry bazének s hračkami a kachničkami. Hrají si s nimi jako děti, jednomu kocourovi pro jeho lásku k vodě dokonce přezdíváme Čvachta," popisuje chovatelka.

Sibiřka má polodlouhou srst, na péči ale není náročnější než jakákoliv jiná kočka. Kartáčovat potřebuje jen když na jaře líná, jinak to není nezbytně nutné. Pro kočky je to ale většinou oblíbený způsob kontaktu se "svým člověkem".

Plemeno patří mezi středně velká, kočky váží většinou 3,5 až 5 kilogramů, kocouři jsou větší a robustnější, v dospělosti váží 5 až 7 kilo. Dospívají zhruba ve věku 3 let.

Sibiřské kočky existují ve všech barevných mutacích kromě siamské. Koťata z jednoho vrhu.Sibiřské kočky existují ve všech barevných mutacích kromě siamské. Koťata z jednoho vrhu.

Sibiřské kočky existují ve všech barevných mutacích kromě siamské. Koťata z jednoho vrhu.

Existuje mýtus o tom, že se tyto kočky hodí pro alergiky, přestože neexistují důvody, proč by to měla být pravda. Občas se alergie projeví dokonce už po návštěvě u chovatelů, kde je logicky vyšší koncentrace alergenů. Pokud to někdo přesto zkouší, většinou to dopadne špatně pro kočku. Zvykne si na majitele, který ji posléze musí dát pryč. "Pro sibiřku, která se hodně fixuje na svou rodinu, je rizikové jen tak zkoušet, jestli to vyjde. Jakákoliv změna majitele, přesun z jedné rodiny do jiné, je pro každou kočku velmi stresující," apeluje zkušená chovatelka.