Během pátku zdolal trasu mezi Humpolcem a Jihlavou. V sobotu ráno vyrazil dál po cestách kolem D1 směrem na Brno. Do slovenské metropole by rád dorazil začátkem října.
"Na kancelářské židli děláme věci, které nás nebaví, tak jsem se rozhodl udělat něco, co mě bude bavit. Využít ji jinak, než ji využíváme všichni každý den," vysvětlil Jonáš.
Sám neví o nikom, kdo by před ním s podobným nápadem přišel. Chce tak udělat první zápis do České knihy rekordů.
Původně neměl v plánu jet přes Vysočinu, ale donutil ho k tomu provoz na silnici z Prahy na Kolín a Kutnou Horu. Celou cestu ho doprovázejí kamarádi se servisním vozem, ve kterém přespávají.
"Máme za sebou nějakých 147 kilometrů. Jsme tak v jedné třetině cesty. Jsme trochu v předstihu, ale ten je hodně relativní, dá se během jednoho dne zase ztratit," zmínil "židloběžec" v Jihlavě.
Dva kilometry přenášení v lese se nepočítají
Celou cestu prý poctivě odšlapal v židli, až na dva kilometry v lese. Židli musel nést, tak se úsek do rekordu nepočítá.
Jedna židle už praskla, trpí také kolenaV Jihlavě musel Miroslav Jonáš vyměnit první židli za náhradní s lepším podvozkem. Ten mu speciálně pro jízdu vyrobili kováři z lepšího materiálu, jinak se prý od běžného kancelářského nábytku neliší. |
"Na židli nevydržím dlouho v jednom posedu, polohy různě střídám. Buď na ní sedím a jedu zádama dopředu a nohama se odrážím, nebo si na židli kleknu jednou nohou a druhou nohou se odrážím jako na koloběžce," popisoval styl jízdy sportovec.
Ani při sjezdech z kopce si příliš neodpočine. "Z kopce musím pořád rychlost židle korigovat, abych mohl kdykoliv zabrzdit. To mi ničí nervy a podrážky bot, pořád musím myslet na to, že si musím koupit nové boty," dodal s úsměvem.
Paradoxně nejvíc podle svých slov padá ve městě, když na něj kouká nejvíc lidí. Vypořádat se musí také s náhlou popularitou.
"Protože už o mně něco proběhlo médii, lidé už o mně ví a zdraví mě. Jsou i lidé, kteří na mě křičí, že jsem blázen, ale spíš příjemné reakce převažují. Řidiči mě občas zastaví a ptají se, odkud a kam jedu. Většinou nevěřícně kroutí hlavou," přiznal Jonáš,
Kromě lidí u cesty ho podporují také rodiče a kamarádi. S policií zatím problém neměl. "Potkal jsem ji zatím jen jednou, ale vůbec si mě nevšímala," dodal "židloběžec", který chce být v pondělí 40 kilometrů před Brnem.
