náhledy
Všechno si žádá svůj čas, nic se nesmí uspěchat. „Výroba jedné skleničky müllerovky trvá cirka pětatřicet minut, normální šampuska jen deset.“
Autor: Radomír Dohnal
Odebírání srovnávacího náměru musí být precizní. Všechny skleničky přeci musí být stejně vysoké.
Autor: Radomír Dohnal
Roztáčecí pícka je jako věrný pomocník, který udržuje rozdělaný sklářský výrobek tvárný a zahřátý. „Když sklo chladne, tuhne. A pokud se dostane pod nějakou hranici tepelnou, cca 370°C, tak praská. Kdybych nechal nehotovou skleničku stát volně na podložce a vychladnout, tak je z ní za pět minut hromada střepů.“
Autor: Radomír Dohnal
Pracovní teplota okolo 1140°C. Čím má sklo vyšší teplotu, tím je řidší a naopak. „Když se dělají titěrné věci, potřebujeme teplejší, aby vydrželo déle tvárné.“
Autor: Radomír Dohnal
Pracovní teplota okolo 1140°C.
Autor: Radomír Dohnal
Elektrická pec na 70 kilogramů, tedy cca 35 litrů skloviny. „To množství vystačí na celý den a ještě kolikrát zbude,“ vysvětluje zkušený sklář.
Autor: Radomír Dohnal
Jako surovinu používá Jiří Kozel skleněné střepy, "Jsou to v podstatě čočky do světel do aut, ale špatně vyrobené, zmetky. My je odkoupíme jako surovinu, roztavíme v peci a z toho pak vznikají naše výrobky. Občas je sklovina méně kvalitní než jsme čekali, takže po vytavení plavou na hladině nečistoty. Pak se to musí nejdřív vyčistit.
Autor: Radomír Dohnal
Chladicí pec s teplotou cca 500 °C. „Je tu kvůli tomu, že ve skle vzniká při chlazení pnutí. Tím, že se sklenička chladí postupně, pomalinku, to pnutí tam vlastně nevzniká.“
Autor: Radomír Dohnal
K barvení skla se používá zase sklo, tzv. sklářské barvy. „Je to vlastně sklo rozemleté na prášek – pudr nebo jemnější granulky. My vyrábíme výrobky na „obalovačku“, povrchovou glazuru.“
Autor: Radomír Dohnal
Píšťala, doslova cechovní symbol celého sklářského pokolení.
Autor: Radomír Dohnal
České píšťaly se od těch norských liší tím, že nemají rozšířenou hubici. „Český sklář si nejprve musí ze skla vytvořit na píšťale nálepek.“
Autor: Radomír Dohnal
Práce skláře má poměrně klidné tempo, ale současně musí mít ustálený rytmus. Takt práci udává otáčení píšťaly levou rukou.
Autor: Radomír Dohnal
Srovnávání náměru při vytahování stopky je pro mistra skláře tak automatický pohyb, že ho ani nezaznamenáte.
Autor: Radomír Dohnal
Zachycení přílepku na dnu vznikající sklenice, specifikum sklářské hutě pana Kozla.
Autor: Radomír Dohnal
Jiří Kozel ze sklářské hutě ve Vimperku při práci
Autor: Radomír Dohnal
„Spousta náčiní má německý název, na každý to říká jinak. Tady na Šumavě nějak a na severu Čech taky jinak, i když podobně, ale pak se dohadujeme jak je to vlastně správně.“
Autor: Radomír Dohnal
Svícen, sklenice na červené a na bílé víno, vyrobené pro norský královský stůl.
Autor: Radomír Dohnal
Z produkce vimperské sklárny Jiřího Kozla
Autor: Radomír Dohnal
Věrná replika číše, vyrobené podle vzoru sklářského mistra M. Müllera z poloviny 17. století
Autor: Radomír Dohnal
Věrná replika číše, vyrobené podle vzoru sklářského mistra M. Müllera z poloviny 17. století
Autor: Radomír Dohnal