Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Škvoři, noční lovci pečující o potomstvo. Do uší vlezou jen omylem

aktualizováno  17:17
„V lepším případě škvor zalezlý do ucha proštípne klíšťky bubínek, v horším poté vleze do mozku, kde naklade vajíčka, z nichž se vylíhnou malí škvoři živící se mozkovou tkání. To jsou nejčastější podoby zdařilé mystifikace, která se po staletí traduje nejen u nás,“ konstatuje entomolog Dominik Vondráček z Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

Klíšťky, které má škvor na zadečku, vypadají hrozivě. Není divu, že zavdaly příčinu k nejrůznějším mýtům. | foto: Profimedia.cz

Mimo jiné o tom svědčí nejen česká a slovenská pojmenování škvorů. Například na Plzeňsku, Klatovsku a Sušicku se pro ně používá označení uchavec, na severní Moravě štipka/šcypka (Ostravsko/Těšínsko), dále ušák/hošák (Brněnsko/střední Morava), střihavka/střihauka/stříhavka (východní Čechy) či ucholář (Břeclavsko a Hodonínsko). A na Slovensku se můžete kromě škvora setkat s názvem ucholak.

Fotogalerie

„Je evidentní, že ona pojmenování jsou často spjata se zmíněnou pověstí, že škvor leze lidem do uší. Tento trend je vidět i v zahraničí. V angličtině se škvor řekne earwig (což je výraz ze staré angličtiny a znamená ušní hmyz), v němčině je to ohrwurm, tedy ušní červ, ve francouzštině perce-oreille neboli prorážeč uší a v ruštině uchovjortka, tedy něco jako ušní vrták. Podobné názvy najdete i v Dánsku, Nizozemsku či Švédsku,“ konstatuje entomolog.

Jak je to tedy s výskytem škvora v lidském uchu?

„Škvoři, stejně jako jakýkoliv jiný hmyz, nemají přirozenou tendenci lézt lidem do uší. Samozřejmě může velmi vzácně dojít k situaci, kdy člověku do ucha něco vleze, ať už jakýkoliv hmyz, nejen škvor, například když budete spát pod širákem,“ vysvětluje Vondráček. Podle něj ale toto zvíře velice záhy zjistí, že neudělalo dobře a bude se snažit ucho co nejdříve opustit.

Proštípne škvor lidskou kůži?

„Škvoři nedokážou vyvinout natolik velkou sílu, aby proštípli lidskou kůži. Určitě tedy škvora můžete vzít do ruky, aniž by vám nějak ublížil. Bránit se však samozřejmě bude, s největší pravděpodobností štípnutí ale ani neucítíte. I když v případě našeho škvora velkého se může stát, že jemné píchnutí konců klíštěk zaznamenáte,“ dodává Vondráček.

„Pravděpodobně existuje pouze jediný zdokumentovaný případ z roku 1978, kdy vlezl škvor do ucha spící osmileté holčičce, což ji probudilo, a následně jí ho lékař z ucha vyjmul. Článek dokumentující tento případ ovšem neobsahuje fotografie, ani bližší determinaci zvířete, pouze velmi nezdařilou kresbu vytaženého exempláře,“ říká entomolog, že nic bližšího se bohužel zjistit nedá.

Víc případů nálezů v lidském uchu mají podle něj například švábi. „Ti se totiž mohou v domácnostech přemnožit a tím pádem stoupá i šance, že do ucha vnikne jejich menší larva. Obecně mají ale zvířata, která vlezla omylem do ucha, tendenci z něj opět vylézt, nikoliv se v něm usídlit,“ uklidňuje odborník.

Pokud už by vám ale jakýkoliv hmyzák v uchu uvízl a k jeho vypadnutí nepomůže lehké zatřepání hlavou, lze doporučit jen co nejrychlejší návštěvu ORL a ponechat jeho vytažení z ucha na odbornících.

Jeden z lékařských receptů (z 15. století) na vyhnání škvora z ucha:

„Vezmi prase mladé a upec je nad vohněm. A když se upeče, polož je na mísu. A ten člověk ať se zahradí okolo hlavy a ať se drží nad tím prasetem, ať pára v uši jde, ať škvorové k té páře vylezou k tomu praseti. A to jest jisté.“

Samice olizují své potomky jako kočka koťata

Zploštělé a měkké škvoří tělo bývá většinou tmavě zbarvené, dlouhé 3 až 80 mm  (podle druhu, osmi centimetrům délky se blíží ty tropické). „Škvoři mají tři páry kráčivých končetin, kousací ústní ústrojí, dva páry křídel a zadeček zakončený klíšťkovitými štěty. První pár křídel je modifikován v nápadně zkrácené kožovité krytky neboli tegminy, nikoliv krovky, jako je tomu u brouků,“ popisuje zajímavý hmyz entomolog. „Teprve druhý pár je plně vyvinut v blanitá křídla, která slouží k létání. Ta jsou velmi složitě poskládána pod krytkami.“

Přestože škvoři mohou létat, nepatří mezi zdatné letce a raději se pohybují po svých. Menší procento druhů nemá křídla vyvinuta vůbec. „Zmíněné klíšťky na zadečku škvorům slouží k obraně, k lovu, při páření, ale také ke skládání blanitých křídel pod krytky,“ vysvětluje entomolog. A právě díky rozdílnému tvaru klíštěk odlišíte samce od samice, protože škvoři jsou většinou pohlavně dimorfní.

Náš nejmenší zástupce: škvor malý (Labia minor) dorůstá 5-8 mm.

Náš nejmenší zástupce: škvor malý (Labia minor) dorůstá 5-8 mm.

Největším českým druhem je škvor velký (Labidura riparia). Může měřit 18-36 mm.

Největším českým druhem je škvor velký (Labidura riparia). Může měřit 18-36 mm.

Zajímavé je, že je u nich vyvinuta péče o potomstvo. „Samička vajíčka naklade do malé komůrky - například v půdě - a stará se o ně. Čistí je od nečistot a zároveň ´olizováním´ odstraňuje různé patogeny. Pokud se ve snůšce objeví třeba plesnivé vajíčko, raději ho odnese ven, aby ochránila ostatní. Poté se stará i o malé larvy, které se z vajíček vylíhnou, většinou až do druhého stadia,“ uvádí Vondráček.

Škvoři sežerou v podstatě všechno, loví hlavně v noci

Dospělci i larvy mají podle entomologa stejnou potravní strategii. „Jsou to všežravci, často aktivní v noci. Loví jiné bezobratlé, nebo se živí ovocem a jinými částmi rostlin, některé druhy se živí i houbami či řasami. Při přemnožení sice mohou napáchat nějaké škody na rostlinách, jednoznačně ale převažuje jejich přínos. Současně se totiž živí i jiným hmyzem, který naopak může způsobovat větší problémy, hubí například mšice,“ brání škvory jako užitečný hmyz entomolog. 

Existují také parazitičtí škvoři (skupina Hemimerina, česky někdy hryzenky, kam patří zhruba 10 druhů), jsou bezkřídlí a slepí. „Samice nekladou vajíčka, ale rovnou už vylíhlé larvy, ty se líhnou uvnitř samičky. Jedná se o takzvanou pseudoplacentální viviparitu.“ V Africe se z této skupiny rekrutují ektoparaziti afrických hlodavců.

S kým máte tu čest a které druhy žijí v Česku

„Škvoři, tedy řád Dermaptera, tvoří samostatný malý řád hmyzu, do něhož se dnes řadí přibližně 2 200 druhů s největší diverzitou v tropech. Je to jeden z řádů s takzvanou nedokonalou proměnou, což znamená, že z vajíčka se vylíhne larva, která je svým vzezřením velmi podobná dospělému škvoru,“ popisuje entomolog. Aby larva vyrostla a dospěla, musí se čtyřikrát až pětkrát svléknout. Pak jedinci narostou křídla při posledním svleku a je schopen rozmnožování.

V Česku se můžete setkat pouze se sedmi druhy škvorů, nejběžnějšími jsou škvor bezkřídlý (Chelidurella acanthopygia) a škvor obecný (Forcicula auricularia). „Ten je jako správný kosmopolita rozšířen po celém světě,“ popisuje Vondráček.

„Nejčastěji je najdete ve vlhčích místech pod kameny, v květináči, pod tlejícím dřevem, v listovém opadu, v kompostech a podobně. V budovách se vyskytují ve vlhkých základech a sklepích, ve stodolách, nebo ve stájích. Další druhy jsou podle něj už poměrně vzácnější. Například škvor dvojskvrnný (Anechura bipunctata) a škvor velký (Labidura riparia) jsou dokonce vedeni v Červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých ČR jako ohrožené druhy.

Autor:




Nejčtenější

Dva týdny stará štěňátka chovu Vives Bohemia
Srbský honič je poklidný společník i náruživý lovec vhodný pro myslivce

Toto balkánské plemeno je vytrvalým lovcem a věrným společníkem svého pána. Je to velmi odolný a zdravý pes, který hravě zvládá složité terény, které mu...  celý článek

Europaleta jako součást pracovního stolu.
Europalety se často nevyplatí vracet, raději je využijte

Dřevěné europalety jsou jako vratné lahve a můžete za ně dostat zpět zálohu až 150 korun za kus, často se ale nevyplatí je vůbec vracet. Zvlášť pokud vám na...  celý článek

Na každý povrch dnes existují specializované přípravky, někdy si však poradíte...
Předvánoční úklid podle našich babiček. Osm tipů na čistou domácnost

Předvánoční úklid začíná strašit. Ne každý je však ochoten používat současné chemické „dryjáky“, radši by postupoval podle tradic našich prababiček. Jde to...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.