Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Sladkovodní medúzky zavlečené k nám z Asie přežívají v zatopeném lomu

  13:05aktualizováno  13:05
Výskyt ojedinělých medúzek sladkovodních zaznamenali přírodovědci náhodou. Aby totiž vyrostly ze stádia mikroskopických polypů, potřebují dlouhodobě vodu teplejší nez 20 °C.

Medúzka sladkovodní (Craspedacusta sowerbyi) | foto: Profimedia.cz

Přítomnost medúzek sladkovodních zaznamenali přírodovědci v zatopeném lomu ve Výklekách na Přerovsku. "Zavlečený druh láčkovce, který pochází původně z Asie, v tuzemsku častý není. Ve stadiu medúz je ho možné vidět jen někdy," řekl Adolf Goebel z Moravského ornitologického spolku.

"Upozornil nás na ně můj syn, který je otužilostní plavec a chodí tam trénovat," uvedl Goebel. Drobných medúzek v zatopeném lomu je podle něj poměrně hodně a lidem, kteří by se na ně chtěli podívat, by v případě dobrých podmínek nemělo činit problémy některou z nich najít.

Medúzka sladkovodní (Craspedacusta sowerbyi)

Sladkovodní medúzky, které jsou více příbuzné nezmarům než mořským medúzám, v Česku přírodovědci neobjevili poprvé. V roce 1930 byl jejich výskyt zaznamenán pod Karlovým mostem ve Vltavě a teď je možné je najít na několika místech v Čechách i na Moravě.

Medúzky navíc většinou žijí pouze ve stadiu mikroskopických polypů, které téměř nejsou pouhým okem patrné. Teprve pokud se teplota vody dlouhodobě pohybuje nad 20 stupni Celsia, tvoří se z nich medúzky. Mohou být velké až tři centimetry.

"To znamená, že každý rok ani nemusejí být k vidění, protože malinké průsvitné polypy přichycené někde dole na kameni vlastně nikdo nezjistí," dodal Goebel.

Medúzka sladkovodní (Craspedacusta sowerbyi)

Přestože je sladkovodní medúzka v Česku invazivním druhem, pro původní živočichy ale zřejmě ohrožení nepředstavuje. "Živí se různými velice drobnými živočichy, které loví," uvedl Goebel. Pokud tedy nepřenáší choroby nebo v potravním řetězci přímo nekonkuruje, škodit by neměla.

Jedinci, podle kterých byl druh poprvé popsán, byli nalezeni mezi exotickými lekníny v rybníčku v londýnském Regent's Parku. Teprve později se zjistilo, že druh pochází z jihovýchodní Asie. Nyní je lze najít i v Americe a Africe, kam byly zavlečeny člověkem.

K jejich dalšímu úspěšnému šíření napomáhají také ptáci. Biologové nyní jejich výskyt v Česku mapují. Moravský ornitologický spolek proto žádá ty, kteří je v přírodě objeví, aby je na ně upozornili. Ornitologové pak místa možného výskytu oznámí specialistům.

Autor:




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.