Mladé pražské cukrářky soutěžily o nejlepší dezert. Cena zůstala U Krbu

  • 9
Nadějné pražské cukrářky si vyzkoušely, jaké je to zažít tlak při soutěži ve velké konkurenci. Postavily se proti profesionální cukrářce s praxí a pokusily se její výtvor překonat.

Celé klání Sollertia pořádá pražský magistrát, aby podpořil učňovské školství, a to napříč obory. Klání cukrářů probíhalo na Středním odborném učilišti gastronomickém U Krbu, které je líhní mnoha pražských kuchařů na špičkové úrovni.

Kdo také studoval U Krbu

  • Roman Paulus - Alcron
  • Oldřich Sahajdák - La Degustatin Boheme Bourgeoise
  • Zdeněk Pohlreich - Cafe Imperial
  • Jiří Král - Aureole
  • Patrik Bečvář - Selský dvůr
  • Pavel Sapík - Terasa U Zlaté studně
  • Adéla Hostášková - Francouzská restaurace, Obecní dům

„Celá soutěž je vícekolová. To znamená, že na každé škole napřed proběhne vnitřní kolo a z něj vyjde vítěz, který je pak vyslaný do klání s ostatními školami,“ vysvětluje ředitelka školy Kateřina Mrvová. Všichni soutěžící pak mají jediný úkol: přesvědčit porotu, že se co nejvíce přiblíží kvalitou svého výtvoru profesionálnímu cukráři. Jeho dezert je oceněn stovkou bodů, učni pak dostávají příslušný počet podle svého výkonu.

„Já jsem v první řadě ráda, že se taková soutěž vůbec pořádá. Ty děti to nutí přemýšlet nad receptem, nad surovinami. Dávají do toho obrovskou spoustu práce. Dnes takový dezert začíná už třeba výběrem talíře. Ale stejně nakonec je podstatná chuť, tu neošidíte, i kdyby zákusek vypadal sebelíp,“ popisuje Jaroslava Stejskalová, spoluzakladatelka Asociace kuchařů a cukrářů ČR, která se na soutěži představila jako vedoucí odborné poroty hodnotitelů.

Mezitím v kuchyni odborného učiliště zuří poslední dodělávky a přípravy na prezentaci dortíků. Všechny tři finalistky městského kola musejí do několika minut připravit prezentaci svých dezertů. Mezi nimi je i studentka, která reprezentuje svoje domovské gastronomické učiliště.

„V podstatě mě do soutěže vybrala naše paní učitelka. Vybrala tři lidi ze třídy, kteří dostali úkol. A pak to paní ředitelka s ostatními hodnotili a prostě mě vybrali,“ popisovala vítězka soutěže Michaela Javorovská ze SOU U Krbu. Přiznává, že marcipánový dezert není úplně z její hlavy, „nakopla“ ji také její mistrová z praxe. Nebýt však zájmu o obor, asi by těžko mohla v soutěži uspět.

S tím souhlasí i její konkurentka Kateřina Ježková z gastronomické školy Za Černým mostem. „Já už od druháku jezdím na soutěže a u nás jsem kolo vyhrála, takže jsem jela i sem. Mně se na cukrařině líbí, že nás nechávají přicházet se svými nápady a můžeme improvizovat s chutěmi. Takže rozhodně nepatřím k těm, kteří by školou jen tak prošli,“ vypráví nadšeně.

Možná, že se časem dostanou na podobně dobrou štaci jako jejich vyzyvatelka v soutěži Adéla Hostášková, která pracuje jako šéfcukrářka ve Francouzské restauraci v Obecním domě. „Ty holky vypadají velmi šikovně, mají sice trochu stres, protože ještě nemají takové zkušenosti, ale to se praxí poddá. Já už to vidím trochu z odstupu, vyšla jsem ze školy před dvanácti lety. Navíc za tu dobu došlo k neuvěřitelnému pokroku, hlavně v surovinách,“ popisuje.

Na soutěži oceňuje i to, že se tu ukáží hlavně lidé, kteří chtějí, nikoliv z povinnosti. „A když se chce, tak všechno jde. Nikdo dnes nedokáže odhadnout, kde skončí. Někomu bude vyhovovat restaurační provoz, někomu hotelový. A někdo se udělá pro sebe a naskočí na nějakou módní vlnu, které se střídají prakticky každý rok. Jednou jsou v módě makronky, pak zase pralinky, pak zase cupcakes.

A oceňuje i to, že většina škol, ač se tam učí klasicky, nabízí studentům vyjet ven na zkušenou. „To je to nejlepší. Tam teprve zjistíte, že to jde dělat jinak, a tak, jak by vás to ani nenapadlo,“ chválí Adéla Hostášková.