Dřevo je sice o něco levnější v nákupu, ale je třeba ho několikrát ročně podle klimatických podmínek a intenzity zatížení napouštět olejem, což znamená čas a náklady na olej. Málokdy se navíc podaří udržet původní vzhled přírodního materiálu.
Náklady na materiál
Dřevo tady určitě vede v nákupu suroviny. "Používají se exotické dřeviny, vodítkem kvality je hustota dřeva, za vodítko kvality lze použít i cenu," říká Marie Oulická ze společnosti Au-mex. Toto orientační vodítko ale popírá například nejdražší z nich, teak, který nemá nejvyšší objemovou hmotnost, přesto patří ke špičce k trvanlivosti. A to kvůli obsahu olejů v materiálu, který prodlužuje životnost. dřeva.
Pro a protiDřevo + přírodní materiál + nižší cena - nižší trvanlivost - pravidelná údržba - náklady za oleje - změna barevnosti Kompozit + bezúdržbový + nehrozí zadření třísky - vyšší cena při pořízení |
Cena za metr čtvereční prken ale přesahuje 2 000 korun v případě, že jde o pravý barmský teak. Je totiž tak vzácný, že je téměř vytěžený. Jeho indonéské náhražky pěstované na dřevo už nemají takové vlastnosti, proto pozor na záměnu. U nich lze pozorovat hnilobné procesy už za několik let.
Další dřeviny ale koupíte levněji. Například v dřevině bangkirai prkna pořídíte za necelou tisícovku, merbau za sedmnáct stovek.
Terasu lze samozřejmě postavit i z levných smrkových nebo borovicových prken. Kdo si to ale někdy vyzkoušel, dosvědčí, že to není nejlepší nápad. Za tři roky budete shnilá prkna nahrazovat novými. Kdo chce u domu trvanlivou jistotu a není kutil, který se v práci se dřevem vyžívá, neměl by podobné materiály volit.
Metr čtvereční kompozitního materiálu WPC stojí něco přes 2 000 korun, tedy stejně jako nejkvalitnější z dřev.
Životnost materiálů
Prodejci materiálu na dřevěné terasy uvádějí záruku na materiál pět let, u kompozitních materiálů až 25 let. U tak velké investice je to nezanedbatelné hledisko. Výhodou WPC je provoz prakticky bez údržby.
Co je WPCWPC je uměle vytvořené "dřevo", složené ze dvou třetin z dřevité moučky doplněné polymerem, což poskytuje optimální poměr mezi těmito dvěma surovinami. To eliminuje nežádoucí vlastnosti dřeva (hniloba, plísně, napadení hmyzem, změna barevnosti, sesychání, kroucení, nerovnosti, třísky, negativní vliv slunce, mrazu, vody atd.) a na druhé straně bude podtrhávat vizuální efekt dřevěného povrchu. |
U dřeva se musí počítat s průběžnými náklady na každoroční (i několikrát do roka) natírání oleji. Tím se obnovují původní vlastnosti dřeva. Bez této procedury se výrazně zkracuje životnost, nemluvě o tom, že se ztrácí původní barevnost dřeva. Většina dřevin šedne a ztrácí původní barvu.
I v případě, kdy se budete o dřevo poctivě starat, ale musíte počítat s omezenou životností. Jde prostě o přírodní materiál se všemi klady i zápory.
Stavební práce
Skóre tady bude nerozhodně. Technologií se stavby neliší. Pro terasu je třeba připravit podklad stejný, jako byste stavěli například chodník nebo příjezdovou cestu k domu. Tedy vykopat zeminu nejlépe do hloubky zhruba dvaceti centimetrů. Vysypat hrubým štěrkem, nahoru jemnou frakcí, zhutnit. Tyto stavební práce vás vyjdou na 500 až 1 000 korun za metr čtvereční podle terénu.
Na montáži opět neušetříte. V podstatě se shoduje u obou druhů materiálů, s WPC se pracuje stejně jako se dřevem. "Hodně lidí si věří a kupují si jen materiál a montáž si provádějí sami," říká Milan Klíma ze společnosti Mores, která montuje terasy z Woodplasticu.
Toto kritérium v porovnání tedy lze vypustit.
Jak se po ní chodí
Nová terasa je krásná, ať už je ze dřeva nebo z kompozitního materiálu. Stárnutím ale trpí více dřevo, chodit po něm naboso je trochu riskantní, můžete si zadřít třísku. Toho se majitelé kompozitní terasy nemusejí obávat.
Mnoho lidí se také bojí, že na umělých prknech poznají přísady polyetylénu, který "obaluje" těch 60 procent dřeva, které obsahují. Redakce Hobby.cz byla na to taky zvědavá, šla si to "vlastnonožně ošlapat". Dřevo totiž máme přímo v areálu redakce a vidíme, jak ho sekce správy budov poctivě každoročně natírá olejem. Přesto se prkna po letech drolí.
Woodplastic nainstalovaný několik let zůstal podle prohlídky referenčních staveb prakticky totožný. Po prvních několika týdnech a měsících dojde k vyplavení povrchové vrstvičky dřevěné drtě, prkna lehce zesvětlají, pak už se barevnost ustálí a zůstává konstantní. Zadření třísky nehrozí. A kdyby někdo neřekl, že to není pravé dřevo, při běžném pohledu nemáte šanci to poznat.
Podtrženo a sečteno
Při stavbě terasy je větší podíl stavebních a montážních prací než je cena materiálu samotného. Pokud budete počítat například 4 000 korun za metr čtvereční kompletního díla, pak na materiálu můžete ušetřit průměrně tisícikorunu, v případě nejdražšího teaku nic, u nejlevnějších materiálů patnáct stovek.
Je ale otázkou, za jakou cenu dostáváte tento benefit. Čím levnější materiál, tím více péče a kratší životnost. Nové bude vypadat všechno krásně, dřevo časem ale stříbřitě zešedne, musíte ho pravidelně natírat. Není to hodně práce, ale je to další drobné ze stokrát nic, která umoří i vola, jak praví přísloví. Těch nic, ze kterých se skládá pravidelná péče o dům a zahradu.
Spočítejte si náklady na oleje a čas, a po několika letech se dostanete na cenu kompozitu. Záleží tedy na každém, zda je příznivcem přírodního materiálu i se všemi riziky s tím spojenými, anebo si trochu připlatí při prvotní investici a pak si už bude terasu jen užívat bez další údržby.
Který materiál je podle vás výhodnější? Podělte se o své zkušenosti v diskusi.
