Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vinař mění zbraně v boji se špačky. Místo poplašných děl má plašiče

  7:45aktualizováno  7:45
Vinaři versus špačci. Právě vrcholí věčný souboj, při kterém může o vítězi nekompromisně rozhodnout chvilka nepozornosti. Když teď vyrazíte mezi vinice, leckde si připadáte jako v hororu. Výstřely z děl i hlasy dravců, jejich siluety krouží nad vinicí. Jde o to vyzrát před sklizní na hejna špačků za každou cenu.

Od „módního trendu“ poplašných plynových děl upustil už před lety eko-vinař Petr Čech z jihomoravských Tvrdonic. Dal přednost akustickým plašičům. A také návratu k původnímu způsobu hospodaření, při kterém mezi řádky vinic roste tráva a stromy. Ty totiž lákají hlodavce a spolu s nimi i nejlepší prevenci útoku špačků na úrodu cenných hroznů: dravce.

Je pro vinaře skutečně špaček nepřítel číslo jedna?
Špaček? To není tak snadné říct. Největším spojencem i nepřítelem každého vinaře je v první řadě počasí. To ale ovlivnit nedokážeme. Pak tu jsou lidi, kteří vám mohou ukrást celou úrodu. To je nepřítel, se kterým si taky úplně snadno neporadíte. Špaček je pak problém, se kterým se dá bojovat. I když nerespektuje žádné zákony a hranice.

Fotogalerie

Jsou špačci větší problém než různé nemoci vína, třeba padlí révové?
Špaček vám dokáže zničit celou úrodu ve velmi krátkém čase. Pokud na něj nejste připravení, během jednoho odpoledne můžete přijít o všechno. Padlí a jiné nemoci vína, s těmi se dá ještě pracovat, pokud chodíte pravidelně do vinohradu. Můžete to ošetřit a zachraňovat. Ztráta z hektaru při nemocech vína jde do desítek procent, pokud podceníte špačky, je to klidně sto procent. Pro představu, z hektaru se dá sklidit u přívlastkového vína kolem 8 tisíc kilogramů.

Je špaček jediné zvíře, které může negativně zasáhnout do produkce?
Ještě tak srnky na jaře. Ty dokáží u mladého vinohradu očesávat první listí. Ale vybírají si, žerou jen některé odrůdy a jen v určitý čas. Z toho co tu mám, tak srnkám nejvíc chutnaly listy odrůdy Chardonnay a Muškát. Asi jim to nějak voní. Já to nikdy nejedl, takže nedokážu říct.

Špačkům je to ale jedno...
Úplně. Berou všechny bobule. Hlavní problém je, že oni sezobají sotva nějakých 20 % z toho, co na hroznu visí. Ten zbytek škod je z toho, jak se snaží na těch hroznech udržet a smetávají ty ostatní bobule na zem. A tam už je nezajímají. Špačků přiletí celé hejno a bojují o místo na hroznu. Takže po chvilce je úplně očesáno.

Jak to vidí skuteční hotaři?

Pánové Jaromír Kučera a Zdeněk Navrátil zastávají ve vesnici na Podluží jinde už téměř zapomenutou profesi hotařů, tedy strážců vinohradu. Jejich úkolem je zabránit nenasytným špačkům v očesání hroznů. Bez nich by mohla celoroční námaha vinařů přijít vniveč. Neodhání ale jen ptáky: „Sú tu aj velcí špačci, takoví dvounozí, dvourucí. Ale když tady uvidí chlapa s flintů, tak si dají pokoj.“

Jaký je podle Vás nejlepší způsob ochrany vinohradu před špačky?
Nejlepší a sto let osvědčená metoda je brokovnica. Na děla sú už zvyklí. Když to buchne, on jen trochu uhne, a když má hlad, stejně ho to nezastaví. To bývaly nálety. Před tahem se sem slétajů a potřebujů sa nažrat. A to nehledijů. To možeš stát s nima v řádku a oni zobou a hrabou to na zem, můžeš do nich střílet a oni sa ani nehnů. Ináč je to užitečný pták. Ten, když má mladé, ten nasbírá kdejaký hmyz. Tady je ale to neštěstí, že vletí do vinohradu.

Kdy s nimi začínají být problémy?
Až teď v září. A trvá to, dokud sa neposbírá nebo dokud neodletí. Loni nás honili tady na malém kúsku, že sme nevěděli, čí sme. Teď jsou navíc mírnější zimy, tak jich tady přezimuje větší počet.

Proč už je hotařů – strážců vinohradu – tak málo?
Každý hledá ten nejlacnější způsob, jak se toho špačka uchránit. Většina těch dědin ani nehledá myslivce. Myslivci sú dneska všeci roztrckaní, ty partije. Na jedné straně by po nich chtěli zemědělci škody za zvěř a na druhé straně by po nich chtěli, aby jim hlídali špačky. Tak se dohadují.

Na kolik vaše práce přijde? A kolik toho vystřílíte?
My máme jako důchodci smlouvu, padesát na hodinu, a ještě k temu dostaneme nějaké náboje. Někdy se nevystřelí půl dňa, ale někdy za půl hodiny 50 až 70 ran. Zas máme takový náboj 2,4mm, to je nic. Když práskneme na kraj hejna, tak spadne jeden nebo dva. Když sedijů půl dňa na drátech, tak není žádné střílení.

A co děláte, když špačci jen tak sedí?
Mosíme jich hlídat. Sledovat jich, on je to dost chytrý pták. Třeba sletí z toho drátu a dojde do vinohradu pěšky. Normálně po zemi. Mají i průzkumníky. Jeden dojde, zobne si, a vrátí sa. A hned ide druhý, takový řetěz. Jináč tady celý den pasem srnca. Je od nás 80 metrů a ty rany, a on sa ani nehne, podřimuje. Zvykl si, na děla i na rany, to by sa ta zvěř jinak musela do vinobraní zbláznit.

Jak velké je takové hejno špačků?
Záleží, co za plodiny roste v okolí. Kukuřice a slunečnice blízko vinice jsou problém, protože se tam mohou schovat a dělat nálety. Jinak ze zákona se za hejno špačků, takové, do kterého se může střílet, počítá nad tisíc kusů. Můžete narazit na hejno s tisícem, stejně jako s deseti tisíci kusy.

Kdy je zapotřebí plašit – celou sezónu?
To ne. My jsme tady první špačky vyháněli v polovině srpna.

Jaké způsoby plašení špačků a ochrany vinic se nabízí?
Dřív se hodně pracovalo s nejrůznějšími strašáky, ale na ty si špačci brzy zvykli. Jeden čas se rozvěšovala na vyvýšených tyčích stará CD. Lesklo se to, třepalo se to ve větru, dělalo to hluk. Ale to taky nefungovalo dlouho.

Ale můžete jít cestou úplné prevence. Například už dnes technologicky dokážeme zakrýt seshora jemnou sítí celý vinohrad, ale to je dost náročné a hlavně nákladné. Spíš se sítí zakrývá a obmotává jen ta část, kde se nachází hrozny. Funguje to, ale tohle je řešení pro malovinaře. Já si nedokážu představit, jak bych zakrýval pětadvacet hektarů sítí. Kde bych na to bral čas, a kde bych to pak skladoval. Takže pro větší vinohrady už zbývají jen dvě další technická řešení: děla a akustické plašiče.

Děla?
Malá nebo velká děla, která se umísťují buď do řádku, nebo na stojánek nad vinohrad, aby se to rozléhalo. Mám ale takový pocit, a nejsem v tom sám, že na ten monotónní zvuk děl si ti špačci taky dříve nebo později zvyknou. Na začátku je první rána rozežene, ale za chvilku se dá hejno znovu dohromady. Dvakrát třikrát si to zopakují, ale pak už vidíte, že se pomalu sunou blíž a blíž. A když zjistí, že se vlastně nic neděje, tak se přestanou bát. Je to otázka dnů, než se přestanou bát úplně.

Na kolik takové dělo přijde?
Včetně časovače tak na 10 až 12 tisíc. V závislosti na poloze vinice, jestli na kopci nebo v údolí, tím pokryjete 2 až 5 hektarů. Děla teď využívám jen na okrajích vinic, abych tomu výstražnému efektu pomohl. Jinak děla nejsou moc populární ani mezi lidmi, protože ten hluk je skutečně nepříjemný.

Je jejich použití nějak omezené?
Každá obec si to upravuje vyhláškou. Tady je to třeba na dvě rány do minuty. Ale ta vyhláška už nespecifikuje to, kolik těch děl si tam naskládám. A těch může být třeba deset, a nemusí být synchronizované. Jedno každé tak může vypálit dvakrát do minuty, ale ta kanonáda bude neustálá. Je to takové to opatření „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. Neprospěje to ale nikomu.

Akustický plašič, dobíjený solárním panelem, není nejlevnější řešení. Vinař Petr Čech ho ale považuje za dalece nejúčinnější. „Lepší jsou už jen hotaři nebo sokolník s dravcem.“

Akustický plašič, dobíjený solárním panelem, není nejlevnější řešení. Vinař Petr Čech ho ale považuje za dalece nejúčinnější. „Lepší jsou už jen hotaři nebo sokolník s dravcem.“

A akustický plašič?
To je něco jiného, tam je účinnost hodně, hodně vysoká. Od doby, co ho tu mám, tak jsem tu neviděl špačka. Všechno má ale své. U děla musíte měnit bomby, u plašiče baterky. Rozdíl je i v pořizovací ceně. Plašič přijde na 60 až 70 tisíc. Ale funguje mi tu už pět let, a zatím si na to špačci nezvykli. Jinak plašič vyhláška neomezuje, jen pokud jde o decibely hlasitosti. Ty se měří 15 metrů od zástavby.

Zvuky, které jdou ve smyčce z toho plašiče, jsou dost děsivé. Co to posloucháme?
Jsou to tísňová volání špačků, varovný tón ohroženého špačka a doplněné zvuky dravců.

Jsou stromy ve vinici problém, nebo ne? Většinou se jich vinaři právě kvůli špačkům zbavují.
Já bych asi paradoxně řekl, že ne. Záleží, jaké stromy by to byly, ale myslím, že jejich přítomnost může pomoci k tomu, aby tam sídlili nebo vyčkávali dravci. To je právě to, co mě na systému ekologického zemědělství baví. Mezi řádky vysadíte normální luční byliny. Spolu s tím přijdou včely, které vám znásobí úrodu. S travním pokryvem přijdou i hlodavci, kteří ve vinohradu neškodí. A za nimi, jako zdrojem potravy, přijdou dravci. Ti pak přirozeně odpuzují špačky.

Nabízí se ještě jiné varianty plašení?
Jsou dvě varianty, kterých bych si cenil co do účinnosti nejvíc: najmout myslivce, hotaře, prostě hlídače vinohradu s flintou, nebo sokolníka. Jenže hotaři jsou u nás na vymření, a sokolník vám sem na celý den, od osmi do šesti, za osmdesát na hodinu dělat nepůjde.

Autoři:




Nejčtenější

Padesát procent lidí se učí metodou pokus a omyl. Ilustrační snímek.
Uvařit vejce a vyměnit žárovku je stále častěji problém, ukázal průzkum

Ačkoliv se do módy vrací trend mnoho věcí si vyrábět doma svépomocí, průzkum britské pojišťovny Aviva zjistil, že každý pátý Brit neumí uvařit vejce, přes 40...  celý článek

Marcipánový dezert Michaely Javorovské
Mladé pražské cukrářky soutěžily o nejlepší dezert. Cena zůstala U Krbu

Nadějné pražské cukrářky si vyzkoušely, jaké je to zažít tlak při soutěži ve velké konkurenci. Postavily se proti profesionální cukrářce s praxí a pokusily se...  celý článek

Takto musel čapí pár z Dubné bránit své hnízdo a vejce.
V čapím hnízdě v Dubném se o víkendu vylíhla první letošní mláďata

V sobotu bylo pošmourno, přesto se v hnízdě v Dubném vylíhla první letošní čapí mláďata u nás. Stejný čapí pár tu na kostele hnízdí už šestou sezonu, ale letos...  celý článek

Proměněná terasa, připravená k odpočinku a lenošení.
Jak zabydlet jižní terasu: kobercem, paletami a teplomilnými rostlinami

Proměnit holou, zhruba desetimetrovou terasu tak, aby se na ní dalo příjemně pobývat a moc to nestálo, není úkol úplně jednoduchý. Rady zahradního architekta...  celý článek

Larva zavíječe voskového je známá hlavně jako nepřítel včelařů.
Zavíječ, nepřítel včel, možná zachrání lidstvo před plasty. Chutnají mu

Vědkyně Federica Bertocchiniová jen shodou náhod přišla na to, že larvy zavíječe voskového si rády pochutnají na plastových taškách. Když totiž čistila svůj...  celý článek

Další z rubriky

Jidášovo ucho (houby úplně vpravo), šnytlík, medvědí česnek, mladé kopřivy,...
Když vyrazíte do lesa, nasbírejte si i medvědí česnek a další bylinky

I jako houbař můžete vyrazit do lesa také za bylinkami, a nejen za oblíbeným medvědím česnekem. Není totiž zdaleka jedinou bylinkou, která vám na jaře udělá...  celý článek

Ovocné stromy je potřeba vysadit, než začne vegetační sezona. Kořeny stromků...
Poslední šance k výsadbě ovocných stromů, ale jen s vydatnou zálivkou

Jaro se plnou silou hlásí o slovo, takže máte posledních pár týdnů na výsadbu ovocných dřevin, které musí být v půdě co nejdříve před vegetačním obdobím. Jak...  celý článek

Vyčistěte a promázněte ozubené kolo pojezdu.
S polámaným kolečkem u sekačky je to jako s autem. Musíte znát model

Na jaře vytáhnete sekačku z kůlny a zjistíte, že kolečka jsou zralá na výměnu. Neexistuje však žádná norma, která by usnadnila náhradu kus za kus. Musíte znát...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.