Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Plzáky posbírejte a spařte. Nebo jim usekněte hlavu, radí malakoložka

aktualizováno 
Za hojný výskyt invazivních plzáků španělských nemůže současné deštivé počasí. Jejich současné počty byly podle malakoložky Dagmar Říhové dané už jejich úspěšným přezimováním. Deštivé počasí těmto škůdcům likvidujícím zahrádky pouze umožňuje pohyb i během dne, protože díky vlhku jim nehrozí vyschnutí jako za suchého a slunného počasí.

Množství plzáků španělských současné zvýšené srážky neovlivňují. "O tom, kolik jich bude, bylo rozhodnuto již v zimě. Že to teď vypadá, jaké je jich obrovské množství, je způsobeno jen zvýšenou plzáčí denní aktivitou za vlhkých deštivých dnů," vysvětluje malakoložka Dagmar Říhová z Přírodovědecké fakulty UK.

Fotogalerie

Díky chladnému jaru jsou podle ní plzáci dokonce menší, než byli minulý rok touto dobou a dospívají později. A mnozí z nich si dosud uchovávají pruhované zbarvení mláďat. "Je překvapivé, že poměrně tuhá a dlouhá zima populaci plzáků španělských neovlivnila víc. Nejspíš se už naučili efektivně přezimovat. Jsou schopni zarýt se velmi hluboko do půdy a mrazy tam bez úhony přežít," vysvětluje. 

Všem nahým plžům, plzákům i slimákům, současné deštivé počasí vyhovuje z jednoduchého důvodu. "Je velmi vlhké a jim nehrozí při pohybu nebezpeční vyschnutí, takže lezou ve vyšší míře i za dne. Za suššího počasí se s nimi setkáme díky vyšší vzdušné vlhkosti především v noci."

Plzák španělský v podstatě nemá přirozené nepřátele

Slimák, či plzák?

Od slimáků (čeleď Limacidae), kteří také nemají schránku, se čeleď plzákovitých (Arionidae) liší pozicí dýchacího otvoru a nepřítomností kýlu (špičaté lišty) na zadní části těla. "Plzáky obecně poznáte podle dýchacího otvoru v přední části štítu. Naopak slimáci mají dýchací otvor umístěný v zadní části štítu a na hřbetní straně ocásku, tak se říká zadní části těla nahých plžů, mají kýl čili tenkou podlouhlou lištu. Ta způsobuje, že ocásek působí shora ostrým, zašpičatělým dojmem," vysvětluje Říhová rozdíl mezi plzáky a slimáky.

Největší škody zahrádkářům a zemědělcům u nás způsobuje invazivní plzák španělský (Arion vulgaris), který se k nám rozšířil v padesátých letech s rostlinným materiálem importovaným z jeho původního teritoria, což je sever Pyrenejského poloostrova, jižní Anglie a severní Francie.

Aby se jeho stavy snížily, musela by podle malakoložky přijít opravdu silná zima s holomrazy, které by zabily přezimující jedince i na podzim nakladená vajíčka. "Nebo by se musel objevit predátor či specifický parazit, který by jejich populaci drasticky snížil," popisuje teoretické možnosti snížení jejich stavu.

Plzáci totiž u nás v podstatě nemají přirozené nepřátele: máloco je žere. "V poslední době se doporučuje kachní plemeno indický běžec, někteří zemědělci používají i běžně chované kachny nebo husy, které však plzáky žerou s nelibostí," dodává odbornice. Podle ní se říká, že na rozdíl od slimáků jsou plzáci hořcí. Protože však sama nenašla odvahu je ochutnat, potvrdit to z vlastní zkušenosti nemůže. (Samostatný článek o indických běžcích najdete zde.) 

"Mladí plzáci mohou být požíráni také ježky nebo rejsky, větší jedinci se však už sežrání bát nemusí. Někdy se také jako nepřátelé těchto plžů uvádí skelnatky rodu Oxychilus, což je rovněž plž, které žerou měkkýší vajíčka. Nespecializují se však na vajíčka plzáků španělských: žerou všechna, na která narazí," popisuje Říhová. 

Jak se plzáků zbavit na své zahrádce: vítězí ruční sběr

Utopit "španěláky" už se snažil zřejmě každý zahrádkář, který si nechce na svoji zahrádku "tahat chemii". Patří mezi ně i Marek Kvapil, který se na svém statku na Hané snaží o permakulturní, tedy "trvale udržitelné" hospodaření (více zde). Jenže dávno zjistil, že to nefunguje: "Jeden rok jsem vyléval kýble s plži do řeky. Potom jsem zjistil, že jakmile klesnou ke dnu, dokážou z vody vylézt zpátky na břeh."

Plzáci se totiž vody skutečně nezaleknou, ani velká voda jim většinou neublíží. "Je to různé podle délky pobytu ve vodě: pokud jsou plzáci do vody strženi a jen chvíli poté vyplaveni zpět na břeh, mohou přežít a dokonce se tak dostat do nových míst, kde se původně nevyskytovali. Při delším pobytu ve vodě se stejně jako jiní živočichové prostě utopí. Jejich sliz je totiž hygroskopický a při vhození do vody nasaje vodu, takže přestane být adhezivní. Pak to začne klouzat i plzákům, kteří tak z vody sami nemohou vylézt. Tak fungují i pivní pasti," popisuje malakoložka. 

Kdo se nechce ohýbat, může na plzáky španělské použít sběrač.

Sběrač slimáků

Zdaleka nejefektivnějším způsobem boje proti plzákům španělským je tak podle Dagmar Říhové i Marka Kvapila docela obyčejný ruční sběr, především na večer a v noci, kdy vylézají ze svých úkrytů a pasou se na zelenině.

Podle Kvapila, který je sbírá v chirurgických rukavicích, je to ten nejekologičtější způsob, jak udržet stav slimáků pod kontrolou. "Preferuji ruční sběr plzáků a jejich následnou rychlou likvidaci horkou vodou nebo dekapitací, tedy useknutím hlavy," radí i Říhová. Použití přípravku NemaSlug (tedy vajíček parazitických hlístic Phasmarhabditis hermaphrodita) na své zahradě zavrhla z důvodů nízké efektivity a neselektivního odstranění všech druhů plžů. 

Při rozmíchání přípravku NemaSlug ve vodě a vylití na zahradu se totiž líhnou malé hlístice, které napadají plže a za pomoci symbiotických bakterií rozkládají jejich tkáně a tím je usmrcují. "Hlístice však nejsou druhově specifické a napadají i původní, české druhy měkkýšů, kterým dokonce dávají přednost, protože jsou menší než plzák španělský a nejsou vůči napadení hlísticemi odolné. Plzáci španělští ošetření NemaSlugem často přežívají a vyšší efektivity hubení se dosahuje pouze při aplikaci na jejich mláďata," konstatuje malakoložka.

Většina babských rad spočívajících například v rozsypání popela nebo nadrcených vaječných skořápek podle ní funguje jen dočasně, a to z jednoduchého důvodu" "Pracuje to jen do chvíle, než se popel nebo skořápky namočí, tedy čistě na principu bariéry proti vstupu."

A v žádném případě nedoporučuje okolí ohrožených záhonků ani plzáky samotné solit. "Plzáci, ač polní škůdci, při takovém postupu nesmírně trpí, stejně tak při jejich nastřihávání. Sůl navíc ničí i ostatní život v půdě," přimlouvá se za humánnější likvidaci v podobě spaření či dekapitace zooložka.

Původní druhy zahrádkám většinou neškodí

Původním českým druhem plzáka je plzák lesní (Arion rufus), který je na rozdíl od plzáka španělského robustnější a poněkud odlišně zbarvený. "Rovněž se nevyskytuje masově a dává přednost původním, člověkem nepozměněným biotopům," popisuje tento původní druh Dagmar Říhová.

Plzák španělský, postrach českých zahrádek, zahrad i polí, je o něco drobnější a i když je barevně variabilní, jeho zbarvení je vždy jakoby "ušpiněné". Nikdy nedosahuje stejně zářivých barev jako plzák lesní a také nikdy nebývá celý černý.

V některých částech ČR se lze v zahradách setkat také se slimákem popelavým (Limax cinereoniger) nebo příbuzným druhem slimákem největším (Limax maximus). Paradoxně tento druh dorůstá spíše menší velikosti a je výrazně kontrastně zbarven: na světlém podkladu má nepravidelné černé skvrnky.

Plzák lesní (Arion rufus) s otevřeným dýchacím otvorem. Ten se u všech druhů...

Plzák lesní (Arion rufus) s otevřeným dýchacím otvorem. Ten se u všech druhů plzáků nachází v přední části štítu.

Slimák popelavý (Limax cinereoniger) je náš původní druh a současně jeden z

Slimák popelavý (Limax cinereoniger) je náš původní druh a současně jeden z největších zástupců čeledi slimákovitých.

"V Česku se vyskytuje také několik dalších nahých plžů: dva druhy plžic (čeleď Milacidae, rod Tandonia) a blednička útlá (Boettgerilla palens, čeleď Boettgerillidae), stejně tak několik dalších druhů plzáků rodu Arion a slimáků rodu Limax, kteří ale škody v agrikulturách nepůsob," doplňuje výčet Dagmar Říhová.

Dalším poměrně běžným polním škůdcem, který obývá také louky a různé travní porosty, jsou slimáčci rodu Deroceras z čeledi Agriolimacidae. "Jsou to drobnější, bohužel však neméně žraví zástupci, kteří mají na hřbetě ocásku kýl běžící od konce štítu až po špičku ocásku. Nalezneme je často i v polích s řepkou. Vylučují sliz, který při silnějším podráždění bělá," uzavírá výčet našich plžů Říhová.





Nejčtenější

Mláďata nandu pampových v plzeňské zoologické zahradě.
V plzeňské zoo se vylíhli nandu pampoví, vajíčka vyseděl samec

Plzeňská zoologická zahrada může po třech letech slavit úspěšný odchov pštrosů nandu pampových. Na konci června se z vajíček vyklubala dvě mláďata.   celý článek

S kváskem se nemusíte během dovolené rozloučit, lze ho upravit tak, abyste ho...
Chlebový kvásek na prázdninách. Jak ho uchovat během dovolené

Chystáte se na dovolenou nebo víte, že teď nebudete mít čas péct tak často? Sklenici s kváskem nevyhazujte, je totiž několik možností, jak ho udržet v dobré...  celý článek

Domek pro včely samotářky z bezových větviček
Postavte domeček pro včely samotářky. Na zahradě se postarají o škůdce

Přilákejte na svou zahradu co nejvíce drobných živočichů. Když jim nabídnete adekvátní ubytování, odvděčí se vám. Díky nim ubude škůdců a zvýší se úroda.   celý článek

Džungle v Holešovicích Prazelenina od letošního jara funguje přímo u Vltavy v...
Zelenina i sousedské vztahy se pěstují v komunitních zahradách

Komunitní zahrada Prazelenina v Holešovicích byla prvním místem svého druhu v Praze, aktuálně se jen přestěhovala. Dnes se trend propojování zahrádkaření a...  celý článek

Koupání slonů probíhá v zákulisí.
Respekt tváří v tvář sloním obrům i hubička od Mamuta. V zákulisí zoo

Mazlení. Tulení. Krmení. Hlazení. Roztomilá mláďátka a oddaná zvířátka. To vše v krásném prostředí uprostřed zeleně, vody, květin a exotické zvěře. Prostě...  celý článek

Další z rubriky

Během léta vypadá zelená fasáda nezapomenutelně.
Zelená fasáda neslouží myším jako žebřík, naopak odvodňuje základy

Zděná fasáda domu nebo nevzhledná garáž vás nemusí trápit. Když si je necháte popnout zelenými rostlinami, dodáte zahradnímu zákoutí nový rozměr.  celý článek

Čerpadlo Gardena s automatem
Čerpadlo do sudu zalije zahrádku, ale nepočítejte s velkým kropením

Sud na dešťovou vodu na zahradě používá většina zahrádkářů. Byla by škoda, když už náhodou občas zaprší, pouštět vodu do kanálu. Je lepší využít ji na zalévání.  celý článek

Sousedské vztahy bývají velice křehké, proto se vyplatí vycházet si se sousedy...
Hluk, zápach či nedovolený pobyt. Jak řešit prohřešky zvířat u sousedů

Ne každý majitel rodinného domku je nadšený zahrádkář a chovatel. Někomu může vadit zápach z chlívku, jinému létající peří, dalšímu hlasité projevy drůbeže....  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.