Podobnou první linií, jako je praktický lékař, a která by tedy měla pomoci běžným pacientům s nepříliš závažnou diagnózou, jsou i běžné ordinace veterinárních lékařů. Není to málo. Určit přesnou diagnózu, respektive umět rozlišit běžné onemocnění či úraz od opravdu závažného, které patří do rukou skutečnému specialistovi, není jednoduché. A přitom právě u závažných případů, většinou po nejrůznějších nehodách, někdy rozhodují hodiny.
Neurologické zázraky do tří dnů...
"Nechceme se ohánět vybaveností, naše síla je v tom, že na jednom pracovišti koncentrujeme opravdu špičkové specialisty. Sebelepší přístroj totiž nepomůže lékaři, který neumí přečíst ani obyčejný rentgenový snímek," nekompromisní tón hlasu vás nenechá na pochybách, že se doktor Šrenk, veterinární neurolog a neurochirurg, s mnohdy nevratnými následky těchto případů setkává v praxi.
Dokladem je i příběh šestileté čivavy Jerryho. Malým, oblíbeným a módním plemenům, jako jsou čivavy nebo jorkšíři, lidé vyšlechtili vzhledem k jejich drobnému tělu a především tenkému krčku abnormálně velkou a těžkou hlavu. Byl to úmysl, lidem to většinou připadá roztomilé. Jenže zákony matky přírody v kombinaci se zákony fyzikálními jsou neúprosné. "Často jsou tito pejsci nošeni v kabelkách v podpaží. Pokud se jim podaří vypadnout, stane se to většinou jenom jednou. Zlomí si totiž velmi často vaz," popisuje neúprosný handicap malých plemen neurolog, který takových případů už zažil celou řadu. Někdy stačí i nevhodný pohyb takového pejska, jako třeba nešikovné seskočení ze židle.
Jerry sice nevypadl z kabelky, jen si hrál s o trochu větším psím kamarádem. Začal mít záchvaty bolesti, bolestivě reagoval při manipulaci i při pohybu. "K nám se dostal po 4 dnech, kdy lékař diagnostikoval problémy na krční páteři. Rentgen jasně ukázal typické přetržení vazu mezi prvním a druhým krčním obratlem. Což je samozřejmě život ohrožující stav a Jerry šel tedy okamžitě na sál," popisuje Jerryho nehodu neurolog.
Při vší smůle měl ale Jerry neuvěřitelné štěstí. Většina psů po podobném úrazu okamžitě ochrne a hýbe maximálně jazykem. Pak skutečně vypadá jako zázrak, když za dva dny chodí. Na druhou stranu je ovšem hned patrné, že jde o neurologický problém. I v takových téměř jednoznačných případech je ale samozřejmě důležité technické vybavení pracoviště.
Jak chirurgická oprava zlomeného vazu vypadá v praxi? "Obratle se spojí 4 šrouby a speciální hmotou a zafixují se ve správné fyziologické poloze. Obratle malých psíků jsou ovšem tak miniaturní, že mám v podstatě jeden pokus. Stačí o chlup neodhadnout místečko, kde bude šroub dobře sedět, obratel praskne a pejsek by ztratil veškerou šanci na další život," popisuje technicky náročnou operaci Šrenk. "U štěňat je to ovšem úplně bezvýchodné, protože kosti mají měkké jako chrupavky a tam to nemá smysl ani zkoušet," konstatuje smutné vyhlídky štěňat čivav a podobných plemen v případě těchto typických úrazů.
Podobné je to u plemen s dlouhým tělem, jako jsou jezevčíci nebo basetové. Pro ty je podobným handicapem jejich dlouhá a hodně zatěžovaná páteř a genetická predispozice k degeneraci meziobratlových plotének. Na pražské klinice právě s jedním pekinézem po operaci páteře rehabilitují. U psů jako kdekoliv jinde totiž platí, že je každá miniatura či naopak zvětšenina abnormalitou, která si s sebou do života nese dispozice k určitému typu problémů.
Kdo patří do rukou neurologa
Neurologie řeší onemocnění mozku, míchy a periferních nervů. "K nám tedy lékaři posílají případy, kdy mají psi záchvaty, ochrnou nebo se například točí dokolečka. Na neurologii patří také nejrůznější traumata, jako jsou úrazy hlavy a celé páteře, což samozřejmě ví i spousta osvícených majitelů, takže kolikrát k nám přijdou i rovnou," vysvětluje záběr své neurologické specializace Šrenk.
Pro neurologii je důležitá klinická diagnóza, která vychází z klinického neurologického vyšetření (tzv. gymnastika s pacientem), magnetická rezonance, CT i rentgen. U periferních nervů může pomoci i elektrodiagnostika. "Třetinu úspěchu tvoří správná diagnóza, třetinu úspěšný zákrok a zbytek už je na pacientovi, tedy na fyzioterapii," konstatuje neurolog.
Medicínsky i technicky jde v neurologii o závažné problémy, protože mícha ani mozek nejdou léčit. "Spíš jde o zastavení destrukce. Následně se fyzioterapií snažíme naučit tělo převzít funkci těch center, která byla poškozena," zjednodušeně vysvětluje možnosti oboru Šrenk, ačkoliv právě neurologie zrovna jednoduchým oborem není. Na základě svých vlastních zkušeností si může dovolit nekompromisně říci, že každá veterinární specializace vyžaduje minimálně tříletý pobyt v zahraničí. Proto se u nás skuteční odborníci bohužel zatím dají spočítat na prstech.
MVDr. Petr Šrenk, DVM., Dipl. ECVN Veterinární lékař graduovaný v ČR i ve Švýcarsku, diplomovaný specialista Evropské společnosti veterinárních neurologů a evropský specialista veterinární neurologie, člen New Yorker Academy of Sciences. Nositel mezinárodních cen IAMS Award (cena za nejlepší vědeckou práci publikovanou v Evropě v roce 1995) a Karl Pfizer Award 1995 (cena za nejlepší doktorskou práci Veterinární fakulty univerzity v Bernu, Genetic Aspect of Idiopathic Epilepsy in the Golden Retriever). Působí na klinice Jaggy Praha a na klinice Jaggy v Brně. Pacienti za ním dokonce i létají, například z Ruska. Přednáší v zahraničí a publikuje v odborných časopisech.
