Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kromě majetku za 60 milionů dostala zoo i zahrádku za tři koruny

aktualizováno 
Šedesát milionů korun darovaných pražské zoo patří mezi ty nejvelkorysejší dary, jaké kdy zahrada dostala. Zároveň ale zahrada těží i z drobných dárců formou sponzoringu jednotlivých zvířat. A někdy dostane dary, které vedení zamotají hlavu. Třeba podíl na zahrádce v korunové hodnotě.

Miroslav Bobek při rozhovoru s Barborou Tachecí | foto:  Dan Materna, MAFRA

V roce 2011 získala pražská zoologická zahrada podle informací jejího ředitele Miroslava Bobka finanční dary v celkové hodnotě 8 932 002 Kč, a to od 3 239 dárců, firem a institucí.

"Jen díky vysoké kredibilitě značky Zoo Praha se nám daří získávat mnoho dárců pro tu kterou věc a významné sumy. Porovnávat to z hlediska celkového rozpočtu zoo není zcela relevantní. Důležitá je důvěra veřejnosti v konání pražské zoo a nepřetržitá péče o tyto vztahy. Velmi si vážíme každé darované koruny," nezapomíná Bobek poděkovat všem dárcům.

Jaké dary vlastně zoologická dostává?
Sponzorské dary jsou v zásadě trojího druhu, z toho plyne i jejich užití. Jednak je to sponzoring a adopce jednotlivých zvířat. To se týká hlavně jednotlivců.

Pak máme partnery z firemní sféry, to jsou partneři pavilonů nebo chovů, ale i mediální partneři. A pak máme partnery speciálních projektů, jako je například HOBBY.cz v projektu Pomáháme gorilám pro podporu ohrožených druhů.

Asi není každý dar podobného charakteru jako ten poslední od pana Rákose.
To ne. Ale významnými dary začala vlastně historie naší zoo. Stojí na pozemcích darovaných velkostatkářem Aloisem Svobodou. A pozemky, kde nyní chováme koně Převalského i další chladnomilné kopytníky, zase darovala zoo paní Emílie Truhlářová.

Posledním podobně velkorysým dárcem byl pan Stanislav Rákos (více informací zde). Kromě těchto darů však musíme zmínit, že lidé zcela anonymně a skromně přinášejí ty nejvybranější lahůdky "na přilepšenou" gorilám, orangutanům či dalším ze svých oblíbenců - takto si zmínění lidoopi mohou občas pochutnat například na tamarindu.

Měli jste někdy s nějakým darem potíže?
Dostali jsme například dědictví po paní Žofii K., která zemřela v požehnaném věku 88 let už v roce 1960 a před smrtí sepsala závěť. Z neznámých důvodů však dědické řízení bylo zastaveno a obnoveno až před několika lety. Po dvou letech rozplétání, komu dědictví vlastně připadne, přišlo do zoo vyrozumění.

A co jsme vlastně zdědili? Celým původním dědictvím je zahrada o rozloze 329 m². Na Zoo Praha ovšem připadá pouze jedna její osmačtyřicetina, což představuje 6,85 m². Jak se píše v notářském vyrozumění, při původní hodnotě pozemku 0,40 Kčs za m² by náš podíl činil 2,74 Kč a po připočítání inflace 131,60 Kč. Reálná cena bude jistě mnohem vyšší, i když ne závratná.

Co s tím?
Ale o cenu těch necelých sedmi metrů zahrady tu přece vůbec nejde. Důležité je, že někdo myslel na naši zoo a že z celého spletitého a poněkud bizarního příběhu prosvítají osudy hned několika generací. Proto jsem se také rozhodl o něj podělit.

Jak jsou úspěšné kampaně věnované adopcím?
Tyto kampaně patří k tradičním pilířům vnější komunikace v posledních dvou měsících roku a jsou vždy velmi úspěšné. I v období, které může být v posledních letech ekonomicky nelehké pro mnoho běžných domácností, je potěšitelné, že celkové počty dárců a jejich vybrané příspěvky nijak dramaticky neklesly. Naopak, některé položky i meziročně vzrostly. Například počet dárců, kteří v roce 2011 obnovili darovací smlouvu se stále drží na obdobné úrovni: asi 1 500 dárců a dary zhruba v objemu tři miliony korun.

Mají lidé vztah ke "svým" zvířatům? Chodí se do zahrady na ně dívat?

Samozřejmě. Například školní skupiny dokonce při objednávkách výprav s průvodcem žádají, aby se za "svým" zvířetem mohly jít podívat, ptají se na novinky z jeho života. Do návštěvní knihy pravidelně chodí dotazy adoptivních rodičů, zda když vyrazí do zoo, uvidí svého adoptovaného člena rodiny na stejném místě jako posledně.

Kolik zvířat ještě v zahradě zůstává bez adoptivních rodičů?
V současnosti je bez adoptivních rodičů 108 druhů - právě na tyto "sirotky" je naše adopční kampaň zaměřena. Často jsou to nová zvířata, takže je logické, že ještě nikoho nemají. Často se však jedná o překvapivě známé druhy, které si zaslouží pozornost dárců. Letos se například makak vepří nebo lama vikuňa stali "tvářemi" kampaně (vedle ropuchy jihoafrické, chřestýše kostkovaného, bažanta Edwardsova a orlosupa bradatého).

Co zahrada nabízí na oplátku za rodičovský sponzoring, kromě dobrého pocitu?
Sponzor, tedy každý, kdo na nějaké zvíře přispěje libovolnou částkou od 100 korun výše, má u daného výběhu umístěnu cedulku se jménem. Kromě toho je také vždy zván na Setkání sponzorů, kde všem našim mecenášům symbolicky děkujeme. Adoptivní rodič, tedy ten, kdo na určité zvíře přispěje částku vypočtenou dle nákladů na jeho chov, získá cedulku, adopční certifikát, obrázek svěřence, jednorázovou rodinnou vstupenku, pozvánky na akce zoo a dvě vydání časopisu Trojský koník ročně. Jedno zvíře může mít neomezené množství adoptivních rodičů či sponzorů.

Funguje podobný způsob adopce i v zahradách v zahraničí?
Samozřejmě, zoologické zahrady podobnou službu nabízejí a věřím, že se z každého sponzorského daru radují stejně jako my.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.