Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Bojují o zdravější školní jídelny. Narážejí na všeobecnou pohodlnost

aktualizováno 
Projekt Skutečně zdravá škola by rád změnil systém stravování ve školních jídelnách. Pro děti chce prosadit aktualizaci závazných výživových doporučení škol, zkvalitnit stravu, podporovat zdravé stravovací prostředí a takto i zdraví žáků a studentů

Hranolky do školních jídelen nepatří, konzumují se nadbytečně i v řetězcích rychlého občerstvení. | foto: Profimedia.cz

Projekt Skutečně zdravá škola tvoří iniciátor, pedagog a odborný garant, výživový specialista a několik nezávislých koordinátorů z celé republiky. "Většina z nás máme děti, které se stravují ve školních jídelnách. A když jsme se důkladněji seznámili s tím, jak celý systém stravování ve škole funguje, zhrozili jsme se a ze vzájemného sdělování našich zážitků vznikla snaha něco změnit," vysvětluje Margit Slimáková, odbornice na zdravotní prevenci a výživu.

Bojovali za své děti

Zakládajícím členem je Bohuslav Sedláček, otec tří dětí a pedagog na základní škole. "Domnívám se, že by školy měly být instituce, které zajišťují špičkové stravování, které prospívá dětskému zdraví. Měly by být vzorem a inspirací pro rodiče. Vždyť jsou to místa, kde se naše děti stravují téměř celé své dětství, rozhodně záleží na tom jak," hlásá.

S Margit Slimákovou se dali dohromady tak, že ji nejprve oslovil jako odbornou poradkyni ve věci otázek výuky stravování ve škole - Slimáková tehdy připravovala pracovní listy pro výuku, které používal. Dopadlo to tak, že spolu založili občanskou iniciativu.

Jejím úkolem by měla být změna spotřebního koše, který určuje pravidla školního stravování. "Je v tom letitá setrvačnost. Nejen v přístupu školních jídelen, kde jsou po desetiletí zvyklí vařit, jak se to kdysi učili, přes to vlak nejede. Táž setrvačnost vládne i na nejvyšších místech, kde se sejdou zase tíž odborníci, kteří žijí ve světě padesát let starých zásad a nedají poradní hlas tomu nezávislým profesionálům," nebere si servítky Slimáková.

Z výživové pyramidy zdravý talíř

Spotřební koš se u nás léta sestavuje podle zásad takzvané výživové pyramidy, podobná pyramida se propagovala i v zahraničí.

Během let a s postupujícím pokrokem však pyramida zastarala a jednotlivé země postupně svá výživová doporučení aktualizovaly, například v USA přešly od pyramidy k "My plate", u nás představovaný jako Zdravý talíř. Ten umožňuje místo počítání gramů těstovin či plátků masa jednoduchá doporučení při zachování poměrů základních živin: tuků, bílkovin či sacharidů.

Princip Zdravého talíře

Princip Zdravého talíře

Letopočty, kdy jednotlivé země začaly zavádět systém výživové pyramidy.

Letopočty, kdy jednotlivé země začaly zavádět systém výživové pyramidy.

Sdružení proto využívá i nabídky prostor Ekocentra Paleta, kde Margit Slimáková nabízí pro vedoucí jídelen a kuchaře semináře, kde mohou zkoušet nové postupy a kde jim pomáhá překonávat ono kouzelné "nejde to". "Chtěli bychom, aby se u nás na stránkách postupně začaly objevovat i receptury vhodné pro školní stravování, aby se kuchaři měli kde inspirovat," slibuje Margit Slimáková.

Občanskou iniciativu Skutečně zdravá škola podpořili někteří z odborníků na zdravou výživu i zákonodárců. V této fázi se snaží dostat tam, kde by jim naslouchalo to správné ucho. To by pak mohlo dát pokyn spotřební koš opravdu změnit.

Autor:




Nejčtenější

Po pěti dnech byly neošetřené jahody už plesnivé.
Vymysleli přípravek, který až pětkrát prodlouží trvanlivost ovoce a zeleniny

Floridský start-up Apeel Sciences připravil řešení pro prodloužení životnosti ovoce a zeleniny od okamžiku, kdy je sklizené. V praxi by to mohlo znamenat nejen...  celý článek

Mršina, která zbyla po hodování vlků, je v zasněžené krajině spoutané mrazem...
VIDEO: Když sýkorky hodují na mršině, co zbyla po nočním lovu vlků

V lesích Podkarpatského vojvodství v Polsku se podařilo zachytit hodování sýkorek, nikoliv ovšem na krmítku. Aby přežily tuhou zimu, potřebují se pořádně...  celý článek

Jan Matějka se 106cm hlavatkou
Za hlavatkami musí čeští rybáři do zahraničí. U nás už téměř neexistují

U nás téměř vyhubená hlavatka je „vzácné zboží“ i v zahraničí. Lovit se smí jen v zimě, jinak je chráněná. A rybáři mají vyzkoušeno, že čím mizernější počasí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.