„Sršní hnízdo je pootevřené ve výši obličeje dospělého člověka, takže je máme krásně na očích a je to zajímavé pokoukání,“ poslala do redakce fotografie ze své zahrady Martina Jarošová z Pozořic.
Soužití s touto naší největší vosou její rodině nedělalo a nedělá žádné problémy. Nikdo nehysterčí, za celou sezonu žádný z nich nedostal jediné žihadlo. „Sršni jsou na nás zvyklí, neútočí, i když je na stromě zavěšená hamaka a šňůra na prádlo, které běžně používáme,“ uvádí čtenářka.
O habituaci, v tomto případě tedy o „zvykání si na člověka“ se toho u hmyzu ví docela málo. „Špatně se to studuje. Zdá se ale, že hmyz používá především krátkodobou paměť. Takže si sice může snadno zvyknout, ale nemusí si to pamatovat do druhého dne,“ vysvětluje entomolog Jakub Straka, specialista na eusociální hmyz. Za klidným chováním sršňů by spíše hledal jejich celkovou umírněnou životní strategii. A potvrzuje tak, že není problém žít v jejich blízkosti.
Strach nutný není, respekt ano
„Opatrnost a ostražitost při pobytu a pohybu v okolí sršního hnízda jsou jistě vhodné, ale strach u tohoto hmyzu není na místě. Podstatné je nevyvolat v sršních pocit ohrožení hnízda, nedělat prudké a náhlé pohyby přímo u vchodu do hnízda. Sršni musí vědět o vás a vy o nich. Pak nic nehrozí,“ dodává Straka.
Jeho slova potvrzuje i zoolog Vít Lukáš, který sršně obecné (Vespa crabro) z bezprostřední blízkosti bez nějakých zvláštních opatření fotil i točil. I přesto, že byly v jednom případě poměrně hrubě vyrušeny, nebyly agresivní. Jen byly připraveny se bránit, podívejte se:
Pokud máte sršně ve stromě na zahradě, případně v ptačí budce, je soužití s nimi úplně obvykle bez problémů. „Když se ovšem usadí v kůlně, v podkroví či třeba na suchém záchodě u chaty, problém to už být může. Záleží na tom, jak moc byste sršně rušili a nakolik to může být nebezpečné. Vzhledem k tomu, že sršni nejsou chránění, tak je v případě potřeby můžete zlikvidovat,“ konstatuje entomolog. (Tipy na likvidaci najdete zde a zde.)
Zajímavé přitom je, že sršni se na rozdíl od vos umí přestěhovat do nového hnízda. „Teoreticky by tedy bylo možné sršně vypudit bez kompletní likvidace všech jedinců. Ale recept na to neexistuje a nebude to úplně bezpečné, protože se jim z hnízda zcela jistě nebude chtít pryč,“ dodává odborník.
Aktivita sršňů je na podzim variabilní, záleží na počasí
Díky babímu létu byli sršni po celé září stále aktivní, jak dokládají videa u tohoto článku, která byla obě právě v září natočena na území pražské Troji.
Detail tří sršní: dvě dělnice a jeden samec (s hlavou doprava). Samci mají nápadně jiný tvar a jinou délku tykadel.
„Sršni někdy mizí už během září, letos tedy díky teplému počasí to bude pravděpodobně teď během října, ale už jsem viděl hnízdo s vyletujícími jedinci ještě v listopadu,“ upřesňuje Jakub Straka. „Jedná se především o samce hledající panenské královny. Nakonec všichni kromě královen vymrznou nebo umřou hlady, protože už nemají zdroje cukrů.“
Jako jediné přezimují oplodněné samičky - královny, stejně jako u vos a čmeláků. „Na jaře se probouzí královny velmi brzy, klidně i v březnu, když je teplo. Samy pak zakládají hnízdo a zásobují první generaci dělnic,“ vysvětluje entomolog koloběh sršního života.
