Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Lidí topících dřevem, jež si sami nařežou, přibývá. Už pro ně nestačí lesy

  8:23aktualizováno  8:23
Motorová pila a přívěsný vozík k autu se stávají stále častějším vybavením domácnosti. Důvod? Přibývá lidí řešících vytápění domů dřevem z takzvané samovýroby. Po dohodě s lesníky si "koupí" kus lesa, odkud mohou odtěžit dřevo. Poptávka podle lesníků převyšuje nabídku, dají se tak totiž ušetřit tisíce korun za vytápění, které je rok od roku dražší.

Lidé mají kvůli cenám plynu stále větší zájem topit dřevem. Možnosti zaplatit si a nařezat si dřevo v lesích jsou ale omezené, a poptávka tak začíná převýšovat nabídku. (Ilustrační snímek) | foto: rbproduction.cz

Lidé si lesní plochy kupují jen obrazně. Zaplatí za dřevo, které jim umožní odvézt lesníci. Jde hlavně o úklid náletů, zbytků po těžbě nebo méně kvalitní dřevo, které se nedá využít jinak než jako palivo.

"Zájem lidí o takzvanou samovýrobu dříví je velmi vysoký. Poptávka v řadě oblastí Olomouckého kraje už převyšuje možnou nabídku," potvrdil mluvčí Lesů České republiky Zbyněk Boublík.

Podle něj brzy nebude možné uspokojovat další a další zájemce. "Palivové dříví vlastník lesa záměrně neprodukuje. To vzniká při výrobě cennějších a dražších jakostí dříví, a proto Lesy České republiky nemohou donekonečna reagovat na zvýšenou poptávku po palivovém dříví jeho zvýšeným prodejem," vysvětlil Boublík.

I Jan Podhorný z Lesů města Olomouce potvrdil, že městské lesy takzvanou samovýrobu postupně omezují. "Stále více dřeva zpracováváme a zaměřujeme se na prodej už částečně zpracovaného dřeva. Za klasické prořezávky zaplatí lidé kolem dvou set korun za kubík," řekl Podhorný.

Za dřevem už se nyní musí jezdit třeba i 20 kilometrů daleko

Stejně jako v posledních letech řada přičinlivých samovýrobců už hromadí u svých domků kubíky dřeva. Třeba dvaačtyřicetiletý Pavel ze Šumperka. Začal stejně jako loni, hned, jak roztál sníh a trochu oschly lesní cesty.

"Pro dřevo teď jezdím skoro každý týden a někdy i dvakrát podle toho, jak mám čas po práci. Letos jsem přivezl odhadem už kolem patnácti kubíků dřeva. Do zimy bych chtěl přivézt ještě jednou tolik," řekl Pavel, který už tři roky topí jen dřevem ze samovýroby. Přiznává však, že možností je čím dál méně.

"Začínal jsem v okolí Šumperka. Teď jezdím i patnáct či dvacet kilometrů. Doprava se tak prodražuje. I tak ušetřím zhruba polovinu nákladů, než kdybych kupoval hotová polena," odhaduje muž. Za kubík dřeva platí v rozmezí sto až tři sta korun podle kvality dřeva a přístupnosti lokality.

V Uhelné topí dřevem ze samovýroby asi polovina domácností

Zřejmě největší boom ale zažívá samovýroba dřeva v Uhelné na Jesenicku, kde takto získává topivo z obecního lesa kolem poloviny domácností.

Dřevo versus plyn

Kubík dřeva určeného pro samovýrobu stojí podle oblasti a také kvality dřeva od 100 do zhruba 500 korun.

Topení plynem vyjde v průměrném domku ročně na 30 tisíc korun, topení uhlím na 22 tisíc korun. Topení dřevem, které lidé koupí už zpracované na polena, pak přijde zhruba na 18 tisíc korun.

Pokud dřevo získají samovýrobou, zaplatí za ně 4 - 6 tisíc korun. Je potřeba ale připočítat další náklady na odvoz dřeva a elektřinu či benzin při zpracovávání, takže zima při samovýrobě dřeva vyjde odhadem na 8 - 9 tisíc korun.

"U nás není plyn a doprava uhlí z větších vzdáleností je nákladná, takže hodně lidí volí možnost vytápění dřevem. Umožňujeme jim získat zbytky po těžbě, pokácet sušky," uvedl starosta Uhelné Ludvík Juřík.

Starosta si navíc pochvaluje i "vedlejší účinky" topení dřevem. "Výrazně se nám tím zlepšila kvalita ovzduší v obci," konstatoval Ludvík Juřík.

Kubík dřeva z obecního lesa vyjde místní podle kvality dřeva a dostupnosti v průměru na dvě stě až pět set korun. "Máme bukové lesy, takže i z prořezávek nebo zbytků po těžbě je kvalitní dřevo a je to blízko. Proto máme relativně vysoké ceny," vysvětlil Juřík.

Řada lidí se snaží pak ušetřit ještě víc a sbírá jen takzvané klestí, za které nemusí platit nic. Lesníci ovšem upozorňují, že není možné sbírat vše, co leží na zemi.

"Lidé se často domnívají, že mohou brát vše a potom vznikají nedorozumění. Suchou klestí se ale rozumí větve do sedmi centimetrů v průměru. Silnější větve jsou již považovány za takzvané hroubí neboli obchodované dříví," popsal mluvčí Lesů České republiky Boublík.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.