Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Stále víc sadařů se krupobití nebojí, stromy jim chrání speciální sítě

  20:59aktualizováno  20:59
Krupobití je postrachem nejen majitelů aut či skleníků, ale také sadařů - kroupy totiž dokážou udělat dolíčky i do dozrávajícího ovoce a poničit mladé stromky. Ovocnáři v Olomouckém kraji si proto stále častěji ve snaze ochránit budoucí úrodu pořizují speciální ochranné sítě a fólie.

Používání speciálních sítí, které chrání sady před krupobitím, se v poslední době mezi sadaři rychle rozšiřuje. Na snímku systém s betonovými sloupy. | foto: www.nedbalcz.com

Ty natažené na konstrukci jako pomyslný deštník chrání ovoce i dřeviny před pobitím od krup, současně však nezabraňují přirozenému prostředí "pracovat" na kvalitní úrodě.

"V poslední době se toto řešení mezi sadaři hodně rozšiřuje, ale hotových sítí u nás máme myslím nejvíc v republice," uvedl Dušan Sedláček ze společnosti Úsovsko.

Systémy dnes chrání 63 hektarů tamních jabloňových sadů. První z nich, tehdy na 18 hektarech, nainstalovali v roce 2009. "A hned nám zachránily část sklizně. Udržely na dvě stě tun krup. Na zbývajících asi 120 hektarech byla úroda poničená," dodal Sedláček.

Kroupy a přívalové deště jsou podle něj na Šumpersku už poměrně častým jevem. "Jen letos už spadly třeba v Moravičanech nebo Lošticích. A při krupobití stačí deset minut, aby bylo po úrodě," upozorňuje.

Fólie ochrání nejen před kroupami, ale i před ostrým sluncem

Prevence před zničením dozrávajících plodů není jedinou výhodou. Díky zabarvení fólií je možné regulovat i sluneční svit. Při horkých dnech tak lze zabránit úžehu jabloní. A ovlivnit třeba i vybarvení plodů.

Používání speciálních sítí, které chrání sady před krupobitím, se v poslední
Použití speciálních sítí, které chrání sady před krupobitím, se v poslední době

Speciálních sítí, které chrání sady před krupobitím, si pořizuje stále více sadařů. Ochrana totiž nijak neomezuje růst plodů. Další funkce může plnit také zabarvená fólie. foto: www.nedbalcz.com

"Například u odrůdy Golden náš zákazník nechce takzvaně ,červená líčka‘. Tady pomáhá nastavit černou fólii s menší propustností. Samozřejmě systém má i drobné nevýhody, které se ale nedají srovnat s rizikem, že nám počasí zničí úrodu," řekl Sedláček.

A jak takový síťový deštník vypadá? Zjednodušeně jde o konstrukce podobné těm na chmelnici. Mezi nimi jsou na drátech natažené speciální sítě. "V případě, že padají kroupy, se po nich skutálí doprostřed řady mezi stromy," vysvětlil Jiří Nedbal z Ovocnářského centra Nedbal, které se ochrannými prvky sadů také zabývá.

Sloupy a kotvící systém musí se sítěmi při zatížení kroupami unést na hektar zhruba 250 tisíc kilogramů. "V posledních letech se těchto systémů prodává velké množství. Jen na Šumpersku jsme montovali tři," dodal Nedbal.





Nejčtenější

Jan Matějka se 106cm hlavatkou
Za hlavatkami musí čeští rybáři do zahraničí. U nás už téměř neexistují

U nás téměř vyhubená hlavatka je „vzácné zboží“ i v zahraničí. Lovit se smí jen v zimě, jinak je chráněná. A rybáři mají vyzkoušeno, že čím mizernější počasí...  celý článek

Po pěti dnech byly neošetřené jahody už plesnivé.
Vymysleli přípravek, který až pětkrát prodlouží trvanlivost ovoce a zeleniny

Floridský start-up Apeel Sciences připravil řešení pro prodloužení životnosti ovoce a zeleniny od okamžiku, kdy je sklizené. V praxi by to mohlo znamenat nejen...  celý článek

Mršina, která zbyla po hodování vlků, je v zasněžené krajině spoutané mrazem...
VIDEO: Když sýkorky hodují na mršině, co zbyla po nočním lovu vlků

V lesích Podkarpatského vojvodství v Polsku se podařilo zachytit hodování sýkorek, nikoliv ovšem na krmítku. Aby přežily tuhou zimu, potřebují se pořádně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.