Strmělka kyjovitá se řadí k nejedlým houbám, některým lidem s citlivějším zažíváním může způsobit komplikace. Navíc v kombinaci s alkoholem může způsobit otravu, podobně jako hnojník inkoustový (viz jeho karta Atlasu hub).
Jak vypadá
Klobouk strmělky kyjovité dorůstá v průměru do šesti centimetrů. Časem se zplošťuje, některé starší plodnice získají nálevkovitý tvar. Hladká pokožka se zbarvuje do hnědé, šedohnědé. Okraje světlají do bělavé barvy a nepravidelně se kroutí.
Lupeny bývají bělavé až žlutavé, třeň dorůstá do deseti centimetrů. Má typický kyjovitý tvar, u země se třeň rozšiřuje až do čtyř centimetrů v průměru. Čím starší plodnice, tím snadněji strmělku poznáte podle robustnějšího kyje.
Kde a kdy roste
Strmělce kyjonohé vyhovuje kyselejší půda pod jehličnany, nejčastěji ji můžete spatřit pod smrkem. Roste od konce července až do listopadu. Najdete ji samotně rostoucí, ale i v řadách nebo kruzích s ostatními plodnicemi.
Nechutná výrazně, zato nasládle voní.
