Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Strmělka kyjonohá (Clitocybe clavipes)

aktualizováno 
Strmělku kyjovitou poznáte podle bachratého třeně, díky kterému někdy vypadá houba nevyváženě.

Strmělka kyjonohá | foto: Profimedia.cz

Strmělka kyjovitá se řadí k nejedlým houbám, některým lidem s citlivějším zažíváním může způsobit komplikace. Navíc v kombinaci s alkoholem může způsobit otravu, podobně jako hnojník inkoustový (viz jeho karta Atlasu hub).

Jak vypadá

Klobouk strmělky kyjovité dorůstá v průměru do šesti centimetrů. Časem se zplošťuje, některé starší plodnice získají nálevkovitý tvar. Hladká pokožka se zbarvuje do hnědé, šedohnědé. Okraje světlají do bělavé barvy a nepravidelně se kroutí.

Lupeny bývají bělavé až žlutavé, třeň dorůstá do deseti centimetrů. Má typický kyjovitý tvar, u země se třeň rozšiřuje až do čtyř centimetrů v průměru. Čím starší plodnice, tím snadněji strmělku poznáte podle robustnějšího kyje.

Kde a kdy roste

Strmělce kyjonohé vyhovuje kyselejší půda pod jehličnany, nejčastěji ji můžete spatřit pod smrkem. Roste od konce července až do listopadu. Najdete ji samotně rostoucí, ale i v řadách nebo kruzích s ostatními plodnicemi.

Nechutná výrazně, zato nasládle voní.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.