Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Strnadi zpěvem určili, kde končí západní a začíná východní Evropa

aktualizováno 
Strnadi, kteří žijí v Česku, zpívají sedmi "nářečími". Zjistili to ornitologové, kteří prozkoumali více než 900 nahrávek ptačího zpěvu. Našli ale i ptáky, kteří se dokázali domluvit více jazyky.

Strnad obecný | foto: Profimedia

Hranice mezi západními a východními nářečími strnadů je poměrně ostrá a prochází Českem oblastí západních a jižních Čech.

"V několika případech se podařilo nalézt ptačí polygloty, kteří ovládají dvě různá nářečí," popsal výjimku ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Mapu nářečí s ukázkami zpěvu ornitologové zveřejnili na svém webu.

Zpěv se mění podle nářečí

Ornitologové vyzvali veřejnost ke spolupráci na mapování strnadího zpěvu na jaře, druh vybrali do propagační kampaně Pták roku 2011. "Účast v projektu občanské vědy výrazně předčila naše očekávání," uvedl Vermouzek. Přes 900 nahrávek se podle něho sešlo ze všech koutů země. Díky tomu mohli ornitologové zkoumat strnadí zpěv v takovém rozsahu, jak by žádný vědec bez spolupráce s veřejností nedokázal.

Nářečí začínající písmenem B jsou východní, písmeno X znamená západní dialekt.

Nářečí začínající písmenem B jsou východní, písmeno X znamená západní dialekt.

Strnadi jsou známí žlutým zabarvením a celkem jednoduchým zpěvem. Liší se koncem typického nápěvu, část samců jde na konci s melodií nahoru, část dolů. Samice si přitom podle zpěvu vybírají místní partnery. Zpěv má mnoho variant, které jsou analogické s lidskými nářečími. Mladí strnadí samečkové se je učí od svých sousedů.

Grafické znázornění jednoho ze západních dialektů

Grafické znázornění jednoho ze západních dialektů

Grafické znázornění jednoho z východních dialektů

Grafické znázornění jednoho z východních dialektů

Strnad obecný je velký jako vrabec, samci se poznají podle citronově zbarvené hlavy a žluté spodní části těla. Na jaře a v létě na sebe samci upozorňují opakovaným jednoduchým zpěvem, který Češi přepisují jako "Kéž by si, sedláčku, chcíp" nebo "Jak to sluníčko pěkně svítí".

Zpěv se skládá ze dvou částí

Typická strofa zpěvu se skládá ze dvou částí – počáteční a závěrečné fáze.

Zatímco začátek je vrozený a obsahuje několik shodných, za sebou se opakujících slabik, odlišnou závěrečnou část se mladí samci učí od jiných strnadů v prvním roce života. Tak vznikají strnadí nářečí vyznačující se stoupavou nebo klesavou melodií na konci strofy.

Samice se při výběru samečka řídí touto částí zpěvu a upřednostňují samce s místním dialektem. V Evropě tak vzniká mozaika strnadích nářečí, jejíž českou část ornitologové zmonitorovali.

Západní typ nářečí se podle výzkumu zcela ojediněle objevil i u Jihlavy, tam však patřil "smíšenému" zpěvákovi, který současně ovládal jak západní, tak východní typ nářečí. Takovéto zpěváky se podařilo objevit i další čtyři. Dva z nich (u Příbrami a Českých Budějovic) zpívali stejně jako ten u Jihlavy jak východní, tak západní typ. Další dva (v Olomouci a u Třince) pak ovládali také dva typy dialektů, ale oba patřily do východní skupiny nářečí.

Celkem běžný druh začal mizet z krajiny před třiceti lety a tento trend pokračuje. V současnosti lze strnady obecné potkat v otevřené krajině.

V období mezi lety 2001 až 2003 jich hnízdilo na území Česka 1,8 až 3,6 milionu párů, což druh řadí mezi nejhojnější. Výsledky jednotného sčítání ale ukazují v letech 1982 až 2009 pokles početnosti zhruba o pětinu.

Autoři:


Témata: Příroda


Nejčtenější

Marcipánový dezert Michaely Javorovské
Mladé pražské cukrářky soutěžily o nejlepší dezert. Cena zůstala U Krbu

Nadějné pražské cukrářky si vyzkoušely, jaké je to zažít tlak při soutěži ve velké konkurenci. Postavily se proti profesionální cukrářce s praxí a pokusily se...  celý článek

Klisny se ke stádu po porodu vrací poté, co se mezi matkou a hříbětem vytvoří...
U Milovic se rodí divoká hříbata i telata. Slavná klisna uhynula

Jaro přineslo do rezervace divokých koní v bývalém vojenském prostoru Milovic smutek i spoustu naděje. Před dvěma týdny sice uhynula klisna, která přivedla na...  celý článek

Takto musel čapí pár z Dubné bránit své hnízdo a vejce.
V čapím hnízdě v Dubném se o víkendu vylíhla první letošní mláďata

V sobotu bylo pošmourno, přesto se v hnízdě v Dubném vylíhla první letošní čapí mláďata u nás. Stejný čapí pár tu na kostele hnízdí už šestou sezonu, ale letos...  celý článek

Larva zavíječe voskového je známá hlavně jako nepřítel včelařů.
Zavíječ, nepřítel včel, možná zachrání lidstvo před plasty. Chutnají mu

Vědkyně Federica Bertocchiniová jen shodou náhod přišla na to, že larvy zavíječe voskového si rády pochutnají na plastových taškách. Když totiž čistila svůj...  celý článek

Proměněná terasa, připravená k odpočinku a lenošení.
Jak zabydlet jižní terasu: kobercem, paletami a teplomilnými rostlinami

Proměnit holou, zhruba desetimetrovou terasu tak, aby se na ní dalo příjemně pobývat a moc to nestálo, není úkol úplně jednoduchý. Rady zahradního architekta...  celý článek

Těhotná? Nechte si poradit od zkušených maminek
Těhotná? Nechte si poradit od zkušených maminek

Přihlaste se na eMimino.cz a zeptejte se zkušenějších maminek na cokoliv, co vás zajímá.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.