Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jaká strava je k půdě nejšetrnější? Vegani skončili až za vegetariány

aktualizováno 
Vezměte hektar půdy a zkuste z něj celý rok živit jednoho člověka. Podle amerického průzkumu na tom bude nejlíp ten, kdo odmítá maso, ale dá si mléčné výrobky nebo vejce. Hned po vegetariánech by uměli půdu nejlépe využít ti, kdo velmi umírněně konzumují i maso a až po nich vegani, jejichž jídelníček přitom hlásá šetrnost k přírodě. Klasický masožrout je ovšem na tom nejhůř.

Z takového stolu by měl vegetarián radost. | foto: Profimedia.cz

Zajímavá studie o tom, jaký druh stravování by nejlépe uživil lidstvo, vyšla v kalifornském magazínu Elementa: Science of the Anthropocene. Srovnávala deset různých typů stravování podle toho, jaký typ půdy a v jakém množství potřebují. Od současné americké stravy přes diety s různě odstupňovaným podílem živočišné stravy až k těm úplně vegetariánským jídelníčkům (ovolakto, lakto) a veganským.

Plýtvající masožrouti

Logicky a zjednodušeně jsou na zemědělskou půdu nejméně náročné diety vegetariánské a veganské. Rostlinnou stravu totiž jen vypěstujete a můžete ji rovnou sníst. Energie jde ze slunce skrz fotosyntézu do rostlin a z rostlin do vás. Abyste produkovali stravu živočišnou, musíte to přírodou prohnat nadvakrát. Ze slunce fotosyntézou do rostlin, z rostlin jako krmi do zvířat a teprve pak můžete jíst hmotu zvířat.

Graf znázorňující kolik plochy půdy by v ideálním případě stačilo uživit...

Graf znázorňuje, kolik plochy půdy by v ideálním případě stačilo uživit jednoho člověka.

Není to samozřejmě moc efektivní a když běžnou, plně masožravou dietu srovnáte například s veganskou, tak to udělá obrovský rozdíl. Přepočteno na využití půdy na hektar za rok vegan vystačí jen s 0,13 hektaru, kdežto průměrný masožravec potřebuje 1,08 hektaru na rok – a to je více než osmkrát tolik.

Realita neuznává ideální chlívečky

Problém s touhle kalkulací je ovšem v tom, že nezahrnuje reálné rozložení půdy a hlavně její využití. V USA například zabírají většinu půdy pastviny, na kterých vám (zjednodušeně) poroste jenom tráva a jejich konverze na jiné plodiny by byla buď nemožná nebo velmi drahá.

Všežravec
Všežravec (omnivor) je organismus, který se živí živočišnou a také rostlinnou potravou. Nespecializuje se pouze na jeden typ. V současnosti je tento typ stravování nejrozšířenější. Omnivor trpí nadváhou častěji než je tomu i jiných druhů stravování.

Semivegetariáni
Semivegetariáni nebo tzv. parciální vegetariáni, přijímají rostlinnou stravu s určitými druhy masa. Konzumují ryby a hrabavou drůbež a také nízkotučné mléčné výrobky, červené maso z jídelníčku vylučují.

Lakto-ovo vegetarián
Nekonzumuje maso, ale jedí vejce a mléčné výrobky (mléko, sýr, máslo nebo jogurt). Pojmenování má latinsky původ, kde lacto znamená mléko a ovo vejce.

Frutariáni
Konzumují pouze rostlinné produkty. Frutariánství je přísná forma veganství. Dbají o to, aby nepoškozovali rostliny. Frutariáni konzumují ovoce, ořechy a semena. Vyhýbají se zelenině a živočišným produktům.

Vegani
Vegani vylučují konzumaci živočišných produktů (maso, mléko, sýry, vejce, med). Živí se jen rostlinnou stravou. Je to životní styl, který zakazuje využívání živočišných produktů pro naše potřeby.

Abyste z pastvin dostali nějakou potravu, můžete na nich chovat například skot. Ovolaktovegetariáni a laktovegetariáni tuhle půdu využijí alespoň částečně (budou moct čerpat mléčné výrobky), zbude jim však spousta nevyužitého masa. Vegani si pak na takovém typu půdy neškrtnou vůbec a museli by na ní nechat pučet divočinu, nebo ji přeměnit na jiný typ využití.

Umírnění všežravci šetrnější než vegani

Pokud potom propočítáte, jak by s reálnou půdou (v USA) různé diety vystačily, vyjde z toho dost zajímavé srovnání.

Nejvíce lidí by uživila laktovegetariánská dieta s ovolaktovegetariánskou stravou hned v závěsu. Pak ale překvapivě vychází ještě všežravá dieta s 20% podílem živočišné stravy a za ní i ta 40%. Teprve na pátém místě je strava veganská.

Schopnost rozumně využít potenciál pastvin tady rozhoduje. A i když je čistě rostlinná strava teoreticky nejefektivnější, v reálném rozložení podle typů půd narazí na limit. Luštěniny, oříšky a olejniny zkrátka na pastvě nerostou.

Je to složitější

Je tady dost dobře vidět, jak jsou podobné počty a jejich interpretace složité. Přitom šlo čistě jen o teoretickou schopnost půdy uživit na dané ploše při určitém způsobu stravy. Pokud by se měly započítat i další faktory – například vliv konkrétní diety na spotřebované zdroje (voda, dusík, energie) a životní prostředí (emise CO2), bylo by to ještě komplikovanější. Každá země má navíc jiné rozložení půdy.

Výsledky, myslím, ale i tak stojí za to. Je moc pěkně vidět o kolik je rostlinná strava efektivnější pokud jde o hlavní zdroj (půdu) a taky to jak s tím výběr naší diety může obrovsky zahýbat. Příklon k dietě s převahou rostlinné stravy může ušetřit spoustu půdy.

Zároveň je ale jasné i to, že se o vlivech jednotlivých diet nedají sázet kategorické úsudky. Čím víc reálných faktorů započítáte, tím je spektrum od ideálu k realitě plynulejší. Vegani, vegetariáni nebo všežravci – každý typ diety má prostě svoje výhody i nevýhody.

Původní článek byl napsán pro web Cuketka.cz a byl redakčně upraven.

Autor:




Nejčtenější

Nejroztomilejší jsou podle redakce Playtvak.cz štěňata argentinské dogy. A...
Sedm nejroztomilejších štěňat, od bígla přes bernardýna po retrívry

Přestože je už z fyziognomie štěňat zřejmé, zda z nich vyrostou drobci, nebo obři, dokážou současně klamat tělem. Jen tak může někomu připadat nejroztomilejší...  celý článek

Místo trávníku směs plevelů
PORADNA: Sousedi nesekají zahradu, máme trávu plnou pampelišek

Sousedi mají vedle nás pozemek, na kterém chtějí v budoucnu stavět. Ale nechávají ho ladem a k nám se dostávají bodláky i pampelišky. Co s tím? ptá se zoufalá...  celý článek

Hroch Karl Wilhelm po příjezdu do dvorské zoo zkoušel nový výběh se staršími...
Dvorská zoo přišla o mladého hrocha. Uhynul zřejmě po kousnutí od samice

V zoo ve Dvoře Králové nad Labem uhynul dvouletý samec hrocha Karl Wilhelm. Utrpěl zranění v tříslech zadní nohy, kvůli němuž dostal otravu krve. Hodně toho...  celý článek

Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR instaluje hmyzí hotel.
K Milovicím se vracejí divoké včely. Pomáhat jim začaly i hmyzí hotely

Divoké včely, tedy další klíčová skupina živočichů se pomalu vrací do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Pastva divokých koní,...  celý článek

Pokud se vám podaří z lesa přinést podobný úlovek, tak s ním hurá co nejdříve...
Houbové hody i po vzoru císařů: pomazánka z růžovek i bedly po lesnicku

Houby byly oblíbeným pokrmem od nepaměti a za náramnou lahůdku je měli už vybíraví římští císaři. Hlavní houbařská sezona je v rozpuku, takže tradiční...  celý článek

Další z rubriky

Kartáčem vyčistíte mřížku grilu naprosto spolehlivě.
Používat saponáty na čištění mřížky grilu je zbytečné, radí kuchař

Internet je plný „zaručených“ návodů, jak si poradit se zašpiněnou mřížkou grilu pomocí speciálních saponátů. Přitom kuchaři se shodují, že je zbytečné je...  celý článek

25 ks předvařených krevet, na marinádu: 3 stroužky česneku, lžíce šafránu, hrst...
HLASUJTE: Ohodnoťte nejlepší recepty a vyberte výherce grilu

Během června a července jste posílali své fotky s recepty grilovaných jídel. Připravili jsme pro vás galerii fotografií, které prošly do dalšího kola. Nyní...  celý článek

Ve vegetariánském řeznictví nenajdete běžné maso, ale jeho náhražky z rostlin.
Maso z rostlin ve vegetariánském řeznictví chutná jako to opravdové

To, že se některé masné výrobky jako buřty, salámy nebo párky mnohdy šidí a vyrábějí takřka bez masa, prokázal nejeden spotřebitelský test. Jsou ovšem „masa“,...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.