Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Stvořili superprase, které nesmrdí. Nikdo ho nechce, má upravenou DNA

aktualizováno 
Každé prase páchne, protože nedokáže dokonale strávit fosfor z krmiva. Nově vyšlechtěnému superpraseti upravili genofond tak, aby to umělo. Podle vědců vypadá i chutná jako normální vepř.
Šlechtitelé přicházejí s prasetem, které tolik nesmrdí, protože mu upravili genofond. Ilustrační foto

Šlechtitelé přicházejí s prasetem, které tolik nesmrdí, protože mu upravili genofond. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Jak píše Daily Mail, první speciálně geneticky upravené jorkšírské prase klame tělem. Vypadá jako obyčejné prasátko z jakéhokoliv venkovského chléva, ale je prvním z nové generace Frankenswine, tedy geneticky modifikovaných prasat, jejichž chov by měl být levnější a ekologičtější.

Jeho stvořitelé mu přezdívají Enviropig, což lze volně přeložit jako "prase pro život". Přínos vidí v tom, že hnůj těchto prasat obsahuje méně fosforu než běžné prasečí kejdy a bude tedy představovat menší riziko pro řeky, prameny a jezera. Věří, že Enviropig, na kterém pracovali více než deset let, bude prvním z geneticky modifikovaných zvířat, jehož vepřové, párky i slanina se dostanou do potravinových řetězců po celém světě.

Jorkšírskému praseti šlechtitelé upravili genofond, jinak vypadá i chutná stejně

Jorkšírskému praseti šlechtitelé upravili genofond, jinak vypadá i chutná stejně

Kritici geneticky modifikovaných potravin si ale myslí, že tato prasata jsou všechno jiné, jenom ne šetrná k životnímu prostředí. Jejich vyšlechtění podle nich povede jenom k tomu, že se zvýší počet farem, ve kterých se budou prasata chovat ještě intenzivněji než doposud.

Jak se šlechtilo "Frankenswine"

Jako všechna zvířata, i prasata potřebují krmivo s obsahem fosforu, důležitého pro silné kosti, zuby a buněčné stěny. Jsou ale krmená především obilovinami, které obsahují fosfor v takové formě, kterou nedokážou dokonale strávit. Většina farmářů proto prasatům přikrmuje enzym zvaný fytáza, který jim v tom pomáhá.

To ale není úplně ideální řešení, protože velká část enzymu odejde z těla prasete spolu s trusem. Výsledkem je na fosfor bohatý hnůj, který pokud si najde cestu k vodě, způsobí ve vodních tocích růst řas. Ty ve vodě úplně udusí veškerý život a vytvoří pro ryby a ostatní vodní živočichy doslova mrtvou zónu.
 
Výzkumníci tedy vzali gen zodpovědný za tvorbu fytázy z bakterie E.coli, a přidali ho do genetické výbavy prasete jorkšírského plemene. Aby zajistili, že bakteriální gen bude ve zvířeti pracovat tak, jak potřebují, zkombinovali ho před vložením do DNA uvedeného superprasete ještě s genem získaným z myši.

V prováděných testech bylo vyšlechtěné prase opravdu schopno absorbovat více fosforu z krmiva a jeho trus tedy tolik nesmrděl a obsahoval méně potenciálně toxických látek. Jeho maso se přitom zdá být totožné s kusy z tradičního jorkšírského vepřového.

Daily mail uvádí, že profesor Rich Moccia z University v Guelphu v Ontariu - jeden z týmu vědců, kteří se na šlechtění podíleli - k tomu řekl: "Tato prasata jsou téměř totožná s normálními prasaty jorkšírského plemene. Vypadají normálně, rostou normálně a chovají se normálně. Navíc jsou docela přátelská a společenská."

Zatím je schválen jen chov a testování

Počátkem letošního roku kanadská vláda schválila zvíře pro chov a testování v laboratořích. To ale neznamená, že se dostane do potravinového řetězce. Takové schválení trvá roky. Vicky Hird z Přátel Země se v této souvislosti vyjádřila, že dát tomuto praseti jméno Enviropig bylo od vědců obrovskou ironií.

"Chov prasat v intenzivních chovech nikdy nemůže být udržitelný, protože spotřebují ohromné množství sóji. Ta se pěstuje na území vykácených pralesů, což vede k tvorbě dalších skleníkových plynů," vysvětlila Hird. Navíc, pokud jde o geneticky modifikované potraviny, spotřebitelé je zatím většinou neuznávají a odmítají je akceptovat.

Autor:




Nejčtenější

Mršina, která zbyla po hodování vlků, je v zasněžené krajině spoutané mrazem...
VIDEO: Když sýkorky hodují na mršině, co zbyla po nočním lovu vlků

V lesích Podkarpatského vojvodství v Polsku se podařilo zachytit hodování sýkorek, nikoliv ovšem na krmítku. Aby přežily tuhou zimu, potřebují se pořádně...  celý článek

Jan Matějka se 106cm hlavatkou
Za hlavatkami musí čeští rybáři do zahraničí. U nás už téměř neexistují

U nás téměř vyhubená hlavatka je „vzácné zboží“ i v zahraničí. Lovit se smí jen v zimě, jinak je chráněná. A rybáři mají vyzkoušeno, že čím mizernější počasí...  celý článek

Po pěti dnech byly neošetřené jahody už plesnivé.
Vymysleli přípravek, který až pětkrát prodlouží trvanlivost ovoce a zeleniny

Floridský start-up Apeel Sciences připravil řešení pro prodloužení životnosti ovoce a zeleniny od okamžiku, kdy je sklizené. V praxi by to mohlo znamenat nejen...  celý článek

V tomto složená nás čeští musheři od 24. ledna reprezentují v Kanadě na MS...
VIDEO: Čeští musheři zabojují se svými psy o medaile na MS v Kanadě

Od zítřka až do 1. února měří světová musherská špička své síly na MS v kolébce mushingu, kanadské rezervaci Haliburton Forest. Češi tu mají tři želízka v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.