Vědci z bostonské Tuftsovy univerzity přišli na to, že samičky upřednostňují samečky, kteří mají takový dárek největší, nejvýživnější. Na svých webových stránkách o tom píše zpravodajská stanice BBC.
Experti nejprve nechali nějakou dobu světlušky namlouvat se pomocí světýlek. V přírodě jsou samičky velmi vybíravé a na světýlka samečků reagují jen v případě, že je opravdu přitahují.
O světluškáchSamičky jsou v trávě a svítí, aby ukázaly samečkům, že jsou připraveny k páření. Samci svítí slaběji než samičky a létají ve výšce několika metrů nad zemí. Když zahlédnou samičku, tak k ní přistanou. Páření a kladení vajíček probíhá na zemi. Oba partneři umřou do několika dnů po páření. Zdroj: Wikipedia |
Během pokusu pak byli po několika minutách světelných námluv samečci a samičky spárovány dohromady do miniaturních místnůstek. Jakmile už byli spolu na jednom místě, tak jejich typická světýlka nehrála roli v tom, jak vztah dopadne.
Vědci je následně natáčeli pomocí infračervených zařízení, aby zjistili, co se děje, když světla zmizí. Výsledky ukázaly, že je mnohem pravděpodobnější, že samička se stane družkou takového samečka, který jí nabídne větší "svatební" dar.
Samičky nicméně další den mohou vyhledat zase jiného samečka, který jim rovněž poskytne "dárek", který jim umožňuje produkovat víc vajíček. A tak se to může opakovat. Až pak se rozhodnou, komu umožní vajíčka oplodnit. Zda v tomto souboji vítězí ten, který dává největší "dar", se ale zatím vyjasnit zcela nepodařilo.
Světlušky svítí díky bioluminiscenci. Je to následek chemických reakcí v živých buňkách a tkáních – tyto procesy se nazývají chemoluminiscence. Při jednom z nich se luciferin odbourává enzymem luciferázou, energie při tom uvolněná je vyzářena ve formě světla. Proces neprodukuje žádné teplo, a proto je velmi efektivní: 90 procent vložené energie se přeměňuje na světelnou energii. To je o mnoho víc než u žárovky, u které se většina energie ztratí ve formě tepla.
