Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Těšme se na smaženici. Houby by měly začít růst od začátku srpna

aktualizováno 
Houby si letos dělají, co chtějí. Nerostou, i když dost prší a je poměrně teplo. To by se však podle mykologů mělo zlomit během týdne.

Houbaři se těší na plné košíky.

"Je to tak trochu záhada – taky si s tím lámeme hlavu. S loňským rekordním rokem se to nedá vůbec srovnávat. Rostou sice po celé republice a téměř všechny druhy, ale jen velmi poskrovnu,“ vysvětluje předseda České mykologické společnosti Jaroslav Landa.

Plné košíky hub, jimiž se houbařští fanatici tak rádi chlubí na internetu, neodpovídají podle předsedy českých houbařů realitě. Lidé je prý museli sbírat notně dlouho a ani náhodou nejde o výsledek jednoho sběračského dne.

"Výhled je ale příznivý. Houby by měly v následujících dnech začít konečně růst," soudí Landa. K optimálnímu růstu jim zatím letos vždy něco chybělo.

Houbařská alchymie

Landa mluví o houbách s velkou láskou a chvílemi doslova jako o živých bytostech. "Ty mršky si dělají doslova, co chtějí. Mycelium si žije spokojeně v zemi i několik let, aniž by mělo potřebu vyhnat nahoru své plodnice, které pak jako houby sbíráme. Některé druhy to udělají třeba jen třikrát za dvacet let a nikdo přesně neví proč tak zřídka. Jde o složitou alchymii, s níž se v přírodě jen tak nesetkáte," říká.

Je to žampion, či muchomůrka?

Muchomůrka zelená

Muchomůrka zelená

Nejvíce otrav z hub vyplývá z banálního omylu, na který už doplatili životem mnozí houbaři.

Muchomůrku zelenou (na snímku) zaměnili za žampion či bedlu, a to i přes jasné znaky, jimiž se odlišují. Tím nejvýraznějším je nepřehlédnutelná hlíza kořene muchomůrky. Žampion ani bedla ji nemají. Pokud si lidé nejsou jisti, neměli by podle mykologů tzv. lupenaté houby (název podle lupenatého výtrusníku) vůbec sbírat. Anebo se zeptat v poradně České mykologické společnosti.

Nebezpečnost muchomůrky zelené spočívá i v tom, že je velmi chutná a že první příznaky otravy se dostavují až po 6 až 12 hodinách. A to už bývá pozdě.

Stačí prý maličkost a růst hub se – tak jako třeba nyní – klidně zpozdí o celý měsíc. Letos to mohly způsobit jarní mrazy, které na několik dnů vystřídaly jinak velmi teplé klima. Koktejl, z něhož se skládají podmínky k růstu hub, tvoří nejenom vlhkost půdy a vzduchu, ale i jeho teplota a proudění.

Mykolog Landa si navíc ověřil, že půda je často vlhká jen na povrchu. Avšak již třicet centimetrů pod ním je sucho. Mycelium – podhoubí – čeká tedy dál na lepší časy, aby vyhnalo své plodnice.

"Určitě přijdou," ujišťuje opakovaně Landa. A připomíná loňské léto, kdy to s houbami také nebyla žádná sláva. Až do 20. srpna, kdy přišly bouřky vydatné na déšť a pro houby ty správné teploty s ideální vlhkostí vzduchu. V několika málo dnech pak začalo růst téměř po celém Česku rekordní množství hub. Strhla se doslova houbařská euforie. Lidé totiž nacházeli v lesích celé kolonie pravých hřibů.

"Takovou úrodu, jako byla ta loňská, už dlouho nepamatuji," přiznává mykolog.

K podobnému houbařskému boomu se podle meteorologů schyluje i nyní. V následujících sedmi dnech totiž očekávají bouřky s vydatnými přeháňkami a denními teplotami mezi 20 až 25 °C. Pro růst hub je přitom důležité, že zejména v noci nebude zima a udrží se i přijatelná vlhkost vzduchu.

Česká úchylka či posedlost?

Nadšení pro houbařství je podle mykologů zvláštností Čechů, Moravanů a Slováků. Ani zdaleka mu tolik nepodlehly ostatní národy střední Evropy. Proč vášnivě houbaříme? "Sešlo se zde několik věcí," připomíná Landa. Obliba trávit volný čas v přírodě a tradičně slušná znalost druhů hub, z nichž lze uvařit levná, ale chutná jídla. Přesně z týchž důvodů se například v USA či Austrálii houby nesbírají. Ačkoliv mají právě ve Spojených státech ideální podmínky. Odlišné klima však způsobuje, že je tam mnohem více jedovatých hub, dokonce i jedovatých hřibů. *

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.