Umělé maso by mělo být k nerozeznání od pravého

Umělé maso by mělo být k nerozeznání od pravého | foto: Profimedia.cz

Těšte se na steaky ze zkumavky. V létě bude první ochutnávka

  • 8
Uměle pěstované maso už není jen hudbou budoucnosti. Americký vědec Vladimir Mironov chce už letos v létě uspořádat ve Švédsku první degustaci "výpěstků" ze své laboratoře.

Podle agentury AFP by chtěl biolog Vladimir Mironov pomocí umělého masa řešit světovou potravinovou krizi. Pracuje na tom ve své laboratoři v Jižní Karolíně. Šestapadesátiletý badatel a jeho dvaatřicetiletý spolupracovník Nicholas Genovese doufají, že budou umělým masem bojovat nejen proti hladu ve světě, ale umožní také šestiměsíční misi na Mars.

"Představte si například obsazení jiné planety nebo prostě nárůst počtu obyvatel," říká Mironov a zdůrazňuje, že už dnes není v New Yorku nebo Singapuru dost prostoru pro chov dobytka.

Vědec pracuje v laboratoři skromných rozměrů, ale vybavené avantgardními přístroji na lékařské fakultě univerzity v Jižní Karolíně. Doufá, že umělé steaky už bude možné vytvořit docela brzo, i když pěstování masa v laboratoři je zatím stále ještě dlouhý a složitý proces. "Je to jen otázka času a peněz," tvrdí.

Před deseti lety získal stipendium od Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), aby se pokusil svůj sen vypěstovat maso konkretizovat. Dnes už to ale nefinancuje NASA, která se podle něho vrhla spíše na transgenetické rostliny jako alternativní zdroj proteinů. Mironov a Genovese ale mohou pokračovat ve výzkumu díky finanční pomoci organizace na ochranu zvířat PETA.

Pracují s kmenovými embryonálními buňkami odpovědnými za vytváření svalů, zvaným myoblasty, které pocházejí z krůt a jsou impregnovány sérem z hovězího, jež podporuje růst svalové tkáně.

"Pracujeme ve velmi malém měřítku s bioreaktorem Synthecon od NASA," řekl. Pokud takto vypěstované maso přijde do supermarketů, bude podle Mironova srovnatelné s tím, které nacházíme dnes na pultech řeznictví.

Mironov a Genovese konzultují problematiku umělého masa i s Evropským sociálním fondem (ESF) a vědci, kteří se ve švédském Göteborgu pokoušejí vyřešit stejný úkol. Na rozdíl od Mironova mají lepší finanční podmínky. "Americký Národní institut pro potraviny a zemědělství zřejmě nebude chtít sáhnout do peněženky. Zdá se, že Evropané jsou díky tomu napřed."

Nevyzradil, jak velké množství umělého masa až dosud vyrobil, ale v létě chce udělat ve Švédsku udělat první degustaci.