Tip pro každého: Kam vysadíte netřesky, tam prý blesk netřískne

Vydrží dlouho bez zálivky, nevadí jim velké teplo ani silné sluneční paprsky a vystačí s minimem půdy. Skromně rostou i na kamenech, sutinách a zídkách. Přitom jsou v magii považovány za jednu z nejsilnějších obranných rostlin proti hromům a bleskům.

Údajně totiž byly oblíbenou rostlinou pána nebes, boha hromu a blesků Jupitera. Pěstovat netřesky na střechách proto prý bylo ve středověku dokonce povinností. Tehdy ani dnes to není žádný problém. Netřesky jsou velmi nenáročné a vynikají odolností vůči suchu, takže je může pěstovat doslova každý.

Máte široký výběr

Netřesky jsou venkovní sukulentní rostliny patřící do čeledi tlusticovitých (Crassulaceae). Díky speciálním pletivům, která jsou schopna zadržovat vodu a zásobit se jí i v době nedostatku vláhy, vynikají svou odolností vůči suchu.

Spirálovité uspořádání tučných listů tvoří růžici, která po odkvětu odumírá. Kromě semen ale netřesky po sobě zanechávají potomstvo v podobě velkého množství dceřiných růžic, vyrůstajících kolem dokola mezi listy. Odtud také vzniklo latinské označení rodu "Sempervivum" jako semper = stále a vivus = živý.

Netřesky (rod Sempervivum) zahrnují 50 až 60 původních druhů, pocházejících z různých koutů Evropy, části Asie a severní Afriky. Zahradních, vyšlechtěných a atraktivnějších hybridů je více než 4 500 druhů.

Z bohatého množství kultivarů si můžete vybrat podle velikosti, tvaru i barev růžic. Nejmenší netřesky mají růžice kolem 1 cm, největší až 25 cm v průměru. Tvary a vzhled růžic jsou dány hustotou a utvářením listů, které je skládají. Růžice mohou mít listy široké, úzké, lysé, hladké, lesklé i rozmanitě ochlupené.

Barevná škála netřesků je obrovská. Od černočerných, červených, fialových, modrozelených, šedozelených přes tmavozelené, hnědozelené až po žluté. Listy přitom mohou mít i více barev. A v létě netřesky kvetou růžovofialovými, žlutými nebo bílými kvítky na dlouhých kulatých šlahounech se šupinovitými listy.

Pěstování netřesků

Netřesky jsou rostliny velmi nenáročné a odolné a jejich pěstování je poměrně snadné. Stačí, když je umístíme na celodenně osluněné stanoviště. Čím více slunce na daném místě bude, tím více budou růžice vybarvené. Ve stínu a ve vlhku jsou netřesky často napadány chorobami.

Netřesky potřebují dostatečně propustný substrát. Ideální je kompost smíchaný s pískem v poměru 3:1. Přitom se nemusíte bát netřeskům přilepšit kvalitnější zeminou. U kultivarů nápadných svým vzhledem a barvami budete mít díky tomu růžice atraktivnější.

Pokud netřesky zasadíte do těžší a méně propustné půdy, promíchejte ji s pískem a odspodu drenážujte vrstvou stěrku. Netřesky se v žádném případě nehodí do podmáčených půd.

Naopak je můžete vysadit do nejrůznějších nádob a koryt, skalek, na suché zídky i na střechu, dokonce jimi můžete nechat obrůstat kameny.

Při výsadbě berte ohledy na růstové vlastnosti a velikost konkrétního druhu. Do spár mezi kameny a jiných stísněných prostor vysazujte jen drobnější netřesky s krátkými odnožemi. Větší rostliny vysazujte do míst, kde mají více prostoru.

Hnojit netřesky nemusíte. Nepotřebují ani zalévat, ale po výsadbě při zvláště horkých dnech a dlouhotrvajícím suchu je přeci jen přiměřeně zalévejte, aby rychleji zakořenily a narostly.

Větší netřesky také častěji zalévejte. Růžice po odkvětu odumírají, proto musíte po několika letech porost obnovit. Během léta jej rozeberte, staré a odumřelé části odstraňte a mladé růžice opět zasaďte.

Množení netřesků je snadné

Netřesky se množí ze semen nebo růžicemi, výsev má přitom význam pouze u druhů z přírodních stanovišť.

Daleko jednoduší je způsob množení dceřinými růžicemi, které zjara vyrůstají kolem starších rostlin. Počkejte, až mladé růžičky dorostou do přiměřené velikosti a začnou pouštět kořínky. V červnu a červenci je můžete s kouskem výběžku odlomit a zasadit na nové stanoviště.

Růžice po výsadbě sledujte a průběžně přiměřeně zalévejte. Už po měsíci by měly bez problémů začít růst. Růžice odebírejte a sázejte nejpozději do září, aby stačily do zimy zakořenit a nezničil je mráz.

Tipy pro pěstitele:

Podobně jako jiným skalničkám, ani netřeskům nevyhovuje sezení krčky růžic přímo na zemi. Pokud chcete zabránit zahnívání netřesků, je vhodné povrch půdy kolem rostlin posypat vrstvou štěrku nebo kamínků. Ty mohou navíc barevně ladit s okolím.

- Pokud netřeskům nabídnete slunné stanoviště a dobré podmínky, nesetkáte se takřka se škůdci a chorobami. Pokud se ovšem objeví žloutnutí a prodlužování středových listů růžic, je to způsobeno houbovou chorobou Endophyllum sempervivi. Napadené rostliny odstraňte a ostatní ošetřete chemických postřikem.

- Úhyn růžic mohou způsobit i mravenci, kteří často v blízkosti netřeskových porostů budují mraveniště. Existuje řada přípravků, kterými je spolehlivě vyhubíte.

- Netřesky nemusíte na zimu chránit před mrazy. Kryt by naopak zabraňoval přístupu vzduchu.

Léčivé účinky

Nejznámější a nejvíce rozšířený netřesk střešní (Sempervivum tectorum) údajně pomáhá při různých obtížích. Snad proto v Nizozemsku z listů netřesku střešního připravují salát.

Šťáva z čerstvě rozříznutých nebo rozmačkaných listů léčí kožní nedostatky - hojí drobná poranění, dobře působí na malé popálení, požahání od kopřiv, kuří oka, řezné rány nebo štípnutí hmyzem. Šťávu si můžete i zmrazit, protože léčivé účinky zůstávají zachovány i po rozmrazení.

Čaj z čerstvých listů podáváme při bolestech v krku, bronchitidě a zánětech v ústní dutině.

Nejzajímavější druhy Netřesků

Netřesk střešní (Sempervivum tectorum) je nejběžněji pěstovaný netřesk, zahrnující desítky hybridů nejrůznějších barev a velikostí.

Netřesk pavučinatý (Sempervivum arachnoideum) je velmi odolný. Jeho růžice mají na listech drobné pavučinky.

Netřesk horský (Sempervivum montanum) má růžice jasně žluté v časném jaru a létě, později zelené.

Hybrid Sempervivum Packardian patří k největším netřeskům. Růžice může mít v průměru až 25 cm, listy růžic jsou sametově tmavočervené