Subprefekt okresu Djoumu, Jean Lazard Ndongo Ndongo, při návštěvě Toulavého...

Subprefekt okresu Djoumu, Jean Lazard Ndongo Ndongo, při návštěvě Toulavého autobusu | foto: Lucie Vejmelková, Zoo Praha

Toulavý autobus opět vozí děti za gorilami. I oslava MDŽ se vydařila

  • 2
Toulavý autobus rozvážející kamerunské školáky s obdobím sucha znovu ožil. Rozjel se i provoz ekoklubu, daří se sazenicím moringa i manioku, řekomyši snad čekají mladé.

Toulavý autobus (projekt pražské zoo, který úspěšně zahájil třetí rok existence, o jeho počátcích zde) vyrazil minulý týden znovu na cestu, aby další kamerunské děti poznaly na vlastní oči nejen gorily, ale i další zvířata, která většinou znají jen jako maso na talíři (o zkušenosti místních dětí zde).

Tentokrát přišla řada na děti z prvního stupně místní školy na jihu biosférické rezervace Dja, Toulavý autobus tedy bude letos vyrážet právě odtud. Rezervace je totiž spravována prostřednictvím čtyř základen: na severu je to Somalomo, na jihu Djoum, na západě Meyomessala a na východě Lomié.

A nadějně se rozjela i činnost ekoklubu. V listopadu zasadili jeho členové padesát stromů moringa, tedy stromů života, jejichž listy či kůra se využívají v lékařství, průmyslu, potravinářství i kosmetice. V tomto případě je to však kvůli zalesňování.

Dobrá zpráva je, že ekoklub díky místním žije

Veškerá výsadba i setí se tu řídí obdobím sucha a dešťů, dobré načasování je základ. „V období dešťů si sazenice mohou vytvořit dostatečné zásoby vody a povyrůst natolik, aby se jim podařilo přečkat následující období sucha do dalších dešťů. Takže malinké sazenice moringa, které se v listopadu sotva vešly do dlaně, mají dnes na výšku půl metru,“ vysvětluje koordinátorka Lucie Vejmelková, že podobné načasování je nutné i v případě manioku pěstovaného pro řekomyši.

Toulavý autobus, rok třetí

V roce 2013 a 2014 Toulavý autobus přepravil do záchranných stanic v Mefou a Limbe přes čtyřista dětí ze škol v okresech Somalomo a Messamena. Ty se nacházejí na severním okraji rezervace, kde se Zoo Praha angažuje v ochraně přírody.

Toulavý autobus v myčce v Djoumu
Mapka rezervace Dja

Toulavý autobus v myčce v Djoumu před první letošní cestou a mapka rezervace Dja

Před každou důležitou událostí je třeba autobus řádně připravit. Prochází nejen technickou kontrolou, ale nakonec také myčkou. Přestože je silnice v Djoumu asfaltová, všudypřítomný červený prach se na bílém autobuse usazuje a v období sucha o to více. V období dešťů kvůli špatnému, často i nesjízdnému stavu silnic autobus vyjíždět nemůže.

K radosti všech prospívají i právě řekomyši, které by měly být příslibem do budoucna. Je to zvěřina, která by mohla uspokojit chuť místních po zakázaném mase a přitom lze řekomyš poměrně snadno chovat (více o chuti jejich masa zde).

Začátkem roku u nich proběhlo páření, první mláďata by se tedy mohla narodit v červnu letošního roku (o zahájení chovu loni v srpnu zde). „Od srpna se z naší vrchní chovatelky stala odbornice. Stejně tak mají i členové ekoklubu přesnou představu, kolik potravy řekomyši denně konzumují, co mají rády a co ne,“ konstatuje s potěšením koordinátorka Lucie. V praxi to totiž znamená, že se to od vrchní chovatelky učí i několik šestnácti a sedmnáctiletých mladých lidí, což je pro ni nejen velkým zadostiučiněním, ale také velkou motivací.

Další sezonu Toulavého autobusu opět zahájil fotbal

Letos bude Toulavý autobus vyjíždět s dětmi z jižní části rezervace, tedy ze škol v okrese Djoum. Než vyrazil minulé úterý poprvé po období dešťů znovu na cestu, proběhlo také slavnostní zahájení jeho již třetí sezony (o té první čtěte zde).

Zástupce subprefekta zdraví hráče průmyslového gymnázia v Djoumu.

„První fáze projektu vždy spočívá v potvrzení a povolení projektu místními autoritami. V tom nám pomáhá ředitel rezervace Dja,“ vysvětluje koordinátorka, že bez oficialit se v Kamerunu nic neobejde. V rámci konference a prezentace projektu tedy nemohli chybět nejvyšší úředníci z okresu, včetně pana subprefekta.

Jednotlivé projevy vysílal v přímém přenosu místní rozhlas a následoval tradiční fotbalový zápas mezi týmem ecoguardů a zdejšího průmyslového gymnázia. Akci zakončil slavnostní raut v místní restauraci.

I mezinárodní den žen má v Kamerunu svůj protokol

Toulavý autobus shodou okolností zahájil svoji letošní cestu právě v týdnu, kdy se rozjížděly oslavy Mezinárodního dne žen. Už začátkem týdne v televizi od rána do večera běžely diskuze a další pořady čistě za účasti žen. Zároveň bylo vidět čím dál více žen zaplétajících si vlasy a hlavně si tu ženy celý týden přály navzájem vše nejlepší k svátku, líčí Lucie, jak se MDŽ v celém Kamerunu slaví nejen 8. března, ale celý týden. Ať už jde o diskuze, mítinky, či večerní schůze, na kterých se recituje nebo hraje divadlo.

Také v obchodě s látkami bylo živo, především v koutku s látkou na šaty vyvzorovanou speciálně pro letošní MDŽ. Ta se totiž s každým rokem mění, letošní byla žluto-bílo-červená. Vyvrcholením svátku je slavnostní průvod žen 8. března, většinou doprovázený zpěvem. „Ne každá žena z vesnice si může dovolit látku koupit, některé jdou do průvodu v šatech z minulého roku. A těm bez prostředků šije šaty manželka pana starosty,“ popisuje místní zvyky Lucie.

Paní subprefektka Claudine Mboel při slavnostním projevu.

Jedna z nejmladších účastnic slavnostního dne

Ženský sbor v Somalomo, doprovázející program MDŽ.

Nic se neponechává náhodě, jako každá významná událost i Mezinárodní den žen má v Kamerunu svůj protokol. Ten je schválený subprefekturou, orazítkovaný a podepsaný. Den žen začíná mší, připraví se slavnostní tribuna a vše se pečlivě natrénuje. Na zemi jsou vyznačené body, aby každý přesně věděl, kam se má postavit.

Na slavnost se sejde celá vesnice a při pohledu na upravené ženy je jasné, že místní kadeřník i švadleny měli před slavností napilno. Co žena, to jiný účes a jiné šaty, přitom každá doplní látku o novou barvu, často vhodně sladěnou s účesem. I některé děti přihlížejí v šatičkách ušitých k této příležitosti.

Slavnostní zahájení obsahuje příjezd paní subprefektky, poslech hymny, kterou zazpíval místní sbor, a sérii projevů. Mluví nejen zástupkyně starosty, ale i prezidentka místní organizace žen a jako poslední subprefektka. Projevy prokládají krátké tanečky a zpěvy, včetně zpěvů žen Baka, původních obyvatel biosférické rezervace, jejichž hlasům se tu málokterý vyrovná.

Průvod žen podle jednotlivých sdružení tuto část slavnosti uzavřel a po menší pauze následovalo finále házené. A opět nesměl chybět fotbal, tentokrát finálové utkání, na které se přichází podívat celá vesnice.

Projekt Toulavý autobus lze podpořit odesláním dárcovské SMS ve tvaru DMS TOULAVYAUTOBUS na číslo 87 777. Cena DMS je 30 Kč, přispějete 28,50 Kč. Pomoci můžete také zasláním libovolné částky na sbírkové konto Toulavý autobus s číslem 107-4756960237/0100.