Jeden z tropických krasavců (Morpho peleides), který do pražské Troji...

Jeden z tropických krasavců (Morpho peleides), který do pražské Troji přicestoval z anglické motýlí farmy ve Stratfordu nad Avonou. | foto: Marcela Uhlíková, Botanická zahrada Praha

Líhnutí největších motýlů světa můžete vidět v Troji na vlastní oči

  • 1
Barevní okřídlení krasavci z anglické farmy se soukají z kukel většinou vzácných druhů motýlů přímo před očima návštěvníků tropického skleníku Fata Morgana v pražské Troji. Unikátní výstava se koná již podesáté a trvá až do neděle 29. dubna.

"K úterý dni bylo do líhnišť ve střední části skleníku, v takzvaném deštném pralese, umístěno celkem 2 600 kukel tropických motýlů od zhruba 45 druhů. Ve středu k nim přibude dalších 750 kukel, příští týden opět 750 kukel," vysvětluje Marcela Uhlíková, tisková mluvčí pražské botanické zahrady, že je a bude na co se koukat.

Kukly pro pražskou výstavu nakupuje Botanická zahrada Praha na motýlí farmě v anglickém Stratfordu nad Avonou. "Kukly tedy nejprve musí dopravit ze Stratfordu do Londýna, to je zhruba 195 km, pak letecky  překonávají vzdálenost Londýn – Praha, tedy zhruba 1 370 km, a pak je čeká ještě cesta z letiště v Ruzyni do Troje. Celkem tedy téměř 1 600 km," uvedla mluvčí.

V přírodě se vystavované druhy vyskytují především v Africe či na Kanárských ostrovech, odkud si v ojedinělých případech zaletí i do jižní Evropy, dále na Filipínách, v Thajsku, Malajsii, ve Střední a Jižní Americe. Vy je můžete vidět všechny na jednom místě, včetně líhnutí. 

Co obnáší příprava zakuklených krasavců na unikátní výstavu

Motýlům je samozřejmě potřeba v pražském skleníku vytvořit optimální podmínky, aby zdárnému líhnutí tropických krasavců nic nestálo v cestě. 

Když kukly dorazí, musí se po rozbalení krabic zbavit buničiny, která je...
Dnes a příští týden dorazí z Anglie do pražské Troji balíčky s dalšími 1500

Jakmile krabice s vzácným obsahem dorazí z letiště, musí kukly v botanické nejprve očistit od buničiny, do které je na farmě na dlouhou cestu zabalili. Chránila je před prochladnutím, ale i před případným mechanickým poškozením. 

Kukly je poté potřeba pevně umístit na dřevěné tyčky, které motýlům simulují větve v přírodě. "V praxi to znamená, že každou kuklu k tyčce přilepíme lepidlem za "zadeček". To aby měl motýl při líhnutí oporu a dokázal se z kuklového sevření vymanit," vysvětlila Uhlíková další postup. V přírodě si každá kuklící se housenka vytvoří "opasek", tedy připevnění k vegetaci, sama.

Takto vypadá líhniště v pražské Troje. Návštěvníci tu mohou líhnutí motýlů...
Krasavci jsou to opravdu velcí.

Kukly poté i s oporou v podobě dřevěných tyček umístí do líhniště v expozici, kde mají zajištěné nezbytné podmínky pro život, tedy jak vysokou teplotu, tak vysokou vzdušnou vlhkost. Líhniště mají podobu prosklených vitrín s otevřenou vrchní stěnou, kterou také vylíhnutí motýli vlétají přímo do prostoru expozice.

A protože vylíhnutí motýli potřebují dostatek kvalitní stravy, mají na speciálních krmítkách naservírováno nahnilé ovoce (například banány a pomeranče) a cukrový roztok. "To pokud nejsou spokojeni s nabídkou nektaru z právě rozkvetlých květů, které jsou jim ve skleníku také plně k dispozici," doplňuje Marcela Uhlíková.

Obří hedvábný motýl (Argema mimosae) z Jižní Afriky s rozpětím křídel 10–12 cm

Pokud bychom měli vybrat jednoho ze zhruba 45 druhů vystavovaných okřídlených krasavců a představit ho blíž, vezměme třeba "africkou měsíční můru" (Argema mimosae), obřího hedvábného motýla druhu Saturniidae, který je doma na východním pobřeží Jižní Afriky. Tento obří noční motýl má nesmírně zajímavá křídla s chloupky na náběhových hranách a velmi drsný povrch křídel, pravděpodobně kvůli dobré aerodynamice. Dospělý motýl přitom může mít rozpětí křídel 10 až 12 centimetrů a ostruhy dlouhé až 14 cm. Za povšimnutí stojí i jeho mimikry: zelenkavé zbarvení a tvar křídla připomínají kus listu, hnědá kresba má tvar očí. Což ho dokonale maskuje v jeho přirozeném prostředí. Podaří se vám ho najít v trojském skleníku?