Oslovili jsme odborníka Martina Preclíka ze společnosti Korado s několika otázkami, které mohou zajímat nejen lidi, kteří už teplovodní vytápění používají, ale i ty, kteří se chystají k rekonstrukci stávajícího otopného systému.
1. Jak poznat, že začne kapat?
Podle mého názoru jediným znakem může být koroze v okolí připojovacího závitu, která tam původně nebyla. To by značilo, že spoj není úplně těsný. Pokud nechcete strávit zimu tím, že pod kapající spoje budete „nastrkovat“ hrníčky, je čas volat topenáře, který spoj zkontroluje a přetěsní.
2. Jak často čistit topnou soustavu?
Na internetu kolují informace, že topná soustava by se měla jednou za čas vyčistit, čímž se zlepši průtok vody a celá účinnost systému.
Norma o projektování a montáži ústředního vytápění předepisuje propláchnutí zařízení před vyzkoušením a uvedením do provozu nebo při instalaci nového kotle do stávajících systémů. Smyslem této povinnosti je odstranit nežádoucí nečistoty z otopné soustavy, zejména o mechanické nečistoty, tuky, oleje a zbytkové produkty po sváření a pájení.
Jestliže jsou následně splněny požadavky výrobců jednotlivých komponent otopné soustavy (to je například zdroje tepla, otopných těles, potrubí atd.) na kvalitu vody v otopné soustavě, potom není potřeba soustavu čistit či jinak upravovat parametry vody.
Problém nastává v případech, kdy výše uvedené není splněno, zejména když není zamezeno vstupu vzdušného kyslíku (O2) do systému. Díky tomu potom dochází k pokračující korozi jednotlivých prvků systému.
V případě, že k takovým problémům dochází, doporučuji oslovit odborníky, kteří by měli být schopni odhalit a následně i řešit příčinu problému (například netěsnost v systému, nevhodný materiál potrubí, chybu v projektu, parametry vody).
Pak se přistupuje k úpravě části sytému, která problém způsobuje, nebo k chemickému, či fyzikálnímu odstraňování přítomného kyslíku.
3. Je vhodné napustit soustavu obyčejnou vodou, nebo raději použít nějakou speciální směs?
Ochrana vnitřního povrchu otopných těles je zabezpečena vodou v topném okruhu. Na počátku dochází k tomu, že kyslík obsažený v topné vodě reaguje s ocelovým povrchem za vzniku malého množství koroze na vnitřním povrchu. Toto spojení vytvoří ochrannou vrstvu, která je při nízkém obsahu kyslíku dobrou protikorozní ochranou. Důležité tedy je, aby se systém dal bez problémů odvzdušnit, aby se do systému nedostával vzdušný kyslík a aby zbytečně nedocházelo k opakovanému napouštění a vypouštění okruhu, respektive byla udržována standardní kvalita vody.
Co se týče kvality vody v topném systému, v případě ocelových otopných těles je nutné dodržet tyto hlavní znaky kvality vody:
- rozsah pH 8,5-9,5 (platí pro soustavu neobsahující hliník)
- celková tvrdost vody (obsah Ca + Mg iontů) do 1 mmol/l
- solnost v rozmezí 300 - 500 S/cm
- obsah kyslíku max. 0,1 mg/l
Otopná soustava musí být nepřetržitě naplněna vodou. V případě poruchy je nutné zkrátit opravu na nezbytně nutnou dobu a po dokončení okamžitě otopnou soustavu znovu naplnit.
Jestliže použitá voda splňuje výše popsané parametry, není žádná další úprava potřeba. V opačném případě je potřeba vodu upravit, možné je i použití inhibitorů (chmeckých látek, které snižují korozivní působení na kov). Na vhodnost použití roztoku doporučuji se zeptat dodavatele, který by měl garantovat vhodnost použití této látky v kombinaci s ocelovým tělesem či jednotlivými prvky systému.
4. Jaký je optimální návod k odvzdušnění radiátorů?
Odvzdušňování se provádí vždy na začátku topné sezony, ale i jejím v průběhu. Kdykoliv máme pocit, že radiátory topí méně. Už jen na dotyk je v tomto případě zřejmé, že v zavzdušněném radiátoru se teplo nerozprostírá rovnoměrně.
V zavzdušněných soustavách se často při každém sepnutí ozývá bublání. V takových případech je nutnou podmínkou dobrého chodu celé soustavy její odvzdušnění. Doporučuje se začít od nejníže položených radiátorů a skončit u těch nejvýše položených.
U odvzdušňování radiátorů se vedou spory, zda by při něm nemělo být spuštěno oběhové čerpadlo a zda je vhodnější odvzdušňovat za studena či zahřáté radiátory. Ať už se rozhodnete jakkoli, je princip jasný: dostat z radiátorů nežádoucí vzduch pryč.
Vzduch z topných těles vypusťte otočením odvzdušňovacího ventilu doleva. Ventil uzavřete ihned, jakmile přestane syčet unikající vzduch a z ventilu začne kapat voda. Tento postup opakujte po půlhodině znovu, to již však nechejte odkapat asi tak půl decilitru vody.
Po odvzdušnění prověříme množství vody v systému a tlak a případně vodu dopustíme, čímž se i zvýší provozní tlak.
5. Zanášejí se radiátory vodním kamenem?
Ano. Souvisí to opět s kvalitou vody v systému. To znamená, že pokud voda vyhovuje, vyvarujete se tak následným problémům.
Vodní kámen může mít závažné škodlivé účinky na životnost kotle a energetickou účinnost ústředního topení. Usazuje se na stěnách nádob, trubek, a podobě ve formě pevného povlaku, který s časem narůstá do síly. Zvláště pak se vodní kámen tvoří tam, kde dochází ke změnám teploty v rozmezí do 100 °C.
Působení tvrdé neupravené vody a souvisejících korozních procesů na topnou soustavu je všeobecně známé. Proto existuje řada výrobců „topenářské chemie a zařízení“ pro úpravu napájecí a oběhové vody, protikorozní ochranu a čištění již zanesených topných soustav.
6. Jaké jsou modely moderního nizkoobjemového radiátoru, které by mohly nahradit litinové panelákové?
Deskové otopné těleso v provedení RADIK KLASIK-R je upravené pro rychlou náhradu článkových litinových nebo ocelových radiátorů s připojovací roztečí 500 mm. Umožňuje levé, nebo pravé boční připojení na rozvod otopné soustavy a konstrukcí je určeno pro otopné soustavy s nuceným nebo samotížným oběhem.
Ze zadní strany jsou přivařeny dvě horní a dolní příchytky, otopná tělesa o délce 1 800 mm a delší mají navařena šest příchytek.Široký typový sortiment umožňuje vždy vybrat tu nejvhodnější adekvátní délku.
7. Když si je teď o prázdninách nechám vyměnit, nemůže to dělat neplechu v otopném systému panelového domu, který má nějak vyváženou soustavu?
Pokud měním tělesa v celém bytě a tato tělesa mají stejný výkon jako původní, nemělo by to mít na nic vliv. Vždy je však dobré (a někdy i nutné) konzultovat výměnu se společenstvím vlastníků jednotek, družstvem či provozovatelem kotelny.
