Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odborník: Halogenovým žárovkám zbývají dva roky, úsporné umřou samy

aktualizováno 
Halogenovým žárovkám zbývají ještě něco přes dva roky, dokud jejich výrobu nezakáže Evropská komise. Ale do té doby zřejmě trh plně ovládnou LED svítidla. A úsporky, které celý proces nastartovaly, zřejmě zmizí do propadliště dějin. Jsou sice úsporné, ale mají také spoustu nevýhod.

Poslední roky pro halogenovou žárovku | foto: Profimedia.cz

Evropská komise v roce 2009 původně předložila návrh na zákaz halogenových zdrojů, přesněji všech zdrojů s energetickou hodnotou D nižší s datem 1. září 2016, což odůvodnila tím, že sedm let je dostatečně dlouhá doba na to, aby se mohli výrobci připravit.

Největší výrobci žárovek ovšem lobbovali tak dlouho, že 17. dubna 2015 členské státy posunuly zákaz halogenových žárovek o dva roky na 1. září 2018.

„Výrobci argumentovali tím, že sedm let je moc krátká doba na to, aby vyvinuli LED zdroje dostatečně kvalitní a levné, aby mohly úplně nahradit takzvané halogenky,“ říká Filip Pfeifer z prodejně-poradenského portálu eSvětlo.cz. Členské státy nakonec souhlasily s tvrzením, že LED světelné zdroje ještě nejsou dostatečně efektivní, aby se už letos staly jediným dostupným svítidlem na trhu.

Od 1. 9. 2018 tak bude v EU celoplošně zakázáno prodávat halogenové zdroje. Ale zákaz se bude týkat hlavně halogenových zdrojů, které mají klasický tvar. Bodové (s označením GU10) s různými úhly budou pořád v prodeji, stejně jako diody, halogenové reflektory a halogenové trubice. Halogenových zdrojů rozšířených v autoprůmyslu, které tvoří velkou část těchto zdrojů, se tedy zákaz nedotkne.

Jak fungují halogenové zdroje

V první řadě mají pětkrát vyšší spotřebu než LEDkové žárovky a vydávají teplo. „Halogenky jsou takové klasické žárovky na steroidech, obsahují sice wolframové vlákno, ale zároveň směs plynů obsahující halogeny, převážně se jedná o jód,“ přibližuje Pfeifer.

Hodnoty Ra

Ra (anglicky CRI - color rendering index) může dosahovat hodnot od 0 do 100. Udává, jak pod tímto zdrojem světla budeme schopni rozeznávat barvy. Hodnota Ra = 0 znamená, že při tomto osvětlení není možno rozeznat barvy. Naproti tomu Ra = 100 ukazuje na světelný zdroj s přirozeným podáním barev, jako bychom je vnímali při slunečním osvětlení.

Blízko hodnotě 100 je klasická wolframová žárovka. U LED čipů to bývá v rozsahu 60-95. Avšak čím je vyšší index podání barev, o to nižší svítivost. Čím vyšší Ra, tím lépe se pod světlem budete cítit.

Zdroj: V-TAC.cz

Halogenové zdroje se pohybují na škále teploty světla mezi 2 900 až 3 100 K, u speciálních typů až 3 400 K (ale ty vydrží jen 15 hodin). Podání barev mají na výbornou, Ra = 100. Mají okamžitý start a vyrábějí se hodně výkonné verze pro průmyslové účely. Maximální životnost je u speciálních modelů pět tisíc hodin.

Halogenové zdroje mají hned několik nevýhod. Jsou hodně citlivé na napájecí napětí a při slabším výkyvu úplně ztmavnou. Nedají se téměř vůbec stmívat, jsou složité na výrobu a obsahují již zmíněné halogeny, které škodí životnímu prostředí.

Úsporky zůstanou

Alternativou nadále zůstávají úsporné žárovky, které se budou moci vyrábět i po roce 2018. Oproti LEDkám mají spoustu minusů, počínaje pomalým startem. Po zapnutí světla se tedy musí čekat několik desítek sekund, než žárovka začne svítit na plný výkon. Také mají kratší životnost a postupem času ztrácejí svítivost. Obsahují rtuť, kvůli které byly zakázány klasické teploměry. „Co je ale také podstatné, po vypnutí musíte čekat asi 30 minut, než úsporku znovu zapnete. V opačném případě se rapidně zkracuje životnost. Očekáváme, že tyto zdroje skončí také, protože si je zákazníci prostě přestanou kupovat,“ uzavírá Filip Pfeifer.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.