"Problém je v tom, že sníh kromě horských oblastí, kde napadl dříve, padá na promrzlou zem. Takže vláha se nedostane do země. A když na konci zimy začne sníh odtávat, voda steče a nedostane se do půdy. Což navíc může způsobit i záplavy," říká odborný poradce Českého zahrádkářského svazu Miroslav Šmoranc.
Z kroniky 1929Hradec nad Moravicí Následky zimy objevily se teprve na jaře v zahradách. Celá stromořadí třešní a sliv odumřela, obzvláště vlašské ořechy ukázaly se citlivými a na jaře nevypučely. Okresní úřad nařídil soupis uhynulého stromoví a zjistilo se, že v Hradci vzalo za své 93 jabloní, 197 třešní, 84 hrušní, 289 švestek, 35 ořechů. |
Takže podle něj dosavadní srážkový deficit současné sněžení nezachrání. "Zatím můžeme očekávat stejný scénář jako během holomrazů. Teplomilnější stromy vlastně ani tak nezmrznou, jako spíš uschnou. Hlavně rostliny s mělčím kořenovým systémem nemají šanci získat vláhu," vysvětluje (více v předchozím článku zde).
Včelaři chtějí mráz celou zimu
Zatímco zemědělcům kvůli holomrazům přibylo šedin, včelaři jsou zase zoufalí z teplého začátku zimy a mrazy by vítali od začátku. "Letos to vidím s včelami bídně. Teplý prosinec a leden způsobily, že včely velmi rychle spotřebovávaly zimní zásoby, matky kladou. Teplo navíc podporuje množení roztočů. Mrazy po celou zimu jsou pro včely lepší," strachuje se Vladimír Něnička z Českého svazu včelařů.
Podle odborníků by nemělo ubýt klíšťat. "Snášejí i nízké teploty. Myslím, že několik dnů velkých mrazů jim neuškodí. Navíc v místech s nejnižšími teplotami, tedy v horách, je dostatek sněhu, který působí jako izolační vrstva," shrnuje Miroslava Burýšková ze společnosti Protean, která se zabývá problematikou nemocí přenášených klíšťaty a vede statistiky jejich výskytu.
Hlavně ne střídání mrazů a oblev, zajíci dostanou zápal plic
"Pro zvěř by bylo ideální, kdyby zima postupně uvadla s koncem února. Náhlý propad teplot, jaký jsme zažili, je sice pro zvěř stejně náročný jako pro lidi, na druhou stranu mráz redukuje přenosné choroby a virózy," konstatuje Luděk Králíček ze Českomoravské myslivecké jednoty. Zvěř v chladu také lépe přijímá antiparazitická léčiva, která myslivci přimíchávají do krmení.
A stejně jako zemědělci si pochvaluje předpokládané omezení výskytu plzáka španělského. "Pro nás to znamená, že zemědělci nebudou používat tolik chemických postřiků, což je dobře hlavně pro drobnou zvěř."
"Záleží zejména na tom, jak se zima bude vyvíjet v březnu. Pro zvěř je totiž nejhorší střídání mrazů s oblevami. Nestačí se osušit a umírá třeba kvůli zápalu plic," neskrývá obavy.
Když ledňáčkovi zamrzne řeka, je namydlený
Letos na tom bylo nejhůř vodní ptactvo. "Typickým příkladem je ledňáček, který žije na tekoucích vodách a je zvyklý lovit i v zimě. Zamrzlá koryta řek mnozí nemusí přežít. V následujících měsících je určitě budeme sledovat," říká Lucie Hošková z České společnosti ornitologické.
Současné oteplení je pro ptáky obecně přínosem. "Naštěstí největší mrazy trvaly jen čtrnáct dní. Teď, když se oteplilo a sněží, bude sníh tát a ptáci si potravu přece jen najdou. Nemusí už vydávat tolik energie a na keřích je stále ještě dost bobulí," konstatuje (čtěte o tom, jak ptáci přežívají zimu).
A hlavně opakuje: krmit a zase krmit. Hlavně tam, kde neexistují přirozené zdroje potravy, například ve městech a satelitních městečkách, kde anglické trávníčky převažují nad bobulovitými keři.
