Manipulací s geny se švýcarským vědcům omylem podařilo vytvořit myší

Manipulací s geny se švýcarským vědcům omylem podařilo vytvořit myší nymfomanky. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Vědcům se mutace myší vymkla z rukou. Vytvořili zdivočelé nymfomanky

  • 23
Manipulace s DNA myší se vědcům z ženevské univerzity tak trochu nepovedla. Ze samiček se staly neodbytné loudilky, které neváhají samečky dokonce i pokousat na intimních partiích.

Myší samičky honí samečky po kleci, snaží se jim nadzdvihnout ocásky, aby jim mohly očichat genitálie a některé se jim dokonce zakusují do intimních partií. Takové představení sledují vědci v laboratořích ženevské univerzity. Sexuální obtěžování ze strany samiček je přitom v říši hlodavců naprosto nevídané. "Radikální změna chování je důsledkem manipulace s geny," napsal švýcarský deník Le Temps.

DNA

Část DNA, kterou vědci myším vymazali, tvořilo několik genů, které nejsou spojovány se sexualitou, ba dokonce ani funkcí mozku. Patří do známé skupiny genů (Hox), která se zásadním způsobem podílí na řízení vývoje organismu.

Jejich vymazání vedlo zřejmě k abnormalitám ve vývoji, hlavně ve vývoji mozku. Vědci usuzují, že u nich nemusel proběhnout správně vývoj částí mozku, které se podílej na potlačování právě sexuálních impulzů.

Ale je to jen spekulace, jasné důkazy, co s hlodavčími samičkami nebylo v pořádku, vědci nenašli. Zranění, která samičky samcům způsobovaly, byla tak závažná, že vědci museli přerušit páření této konkrétní myší linie. Jinak by se jednalo o porušení laboratorních předpisů proti týrání zvířat.

Objev nečekané souvislosti mezi manipulací s DNA a "zdivočením" myších samiček začal tak, že si odborníci jednoho rána všimli, že samečci chovaných laboratorních myší mají různá zranění v oblasti pohlavních orgánů. "Byl to pro nás šok. Takový typ zranění jsme u myší nikdy předtím neviděli a nemohli jsme přijít na to, co ho způsobilo," popisoval jeden z členů vědeckého týmu, genetik Jozsef Zakany.

Zranění samců se opakovala a docházelo k nim hlavně v noci, kdy jsou myši nejvíc aktivní. Vědci se proto rozhodli u klecí umístit videokamery, které by myši nepřetržitě snímaly. A záběry je velice překvapily.

Ukázalo se třeba, že samičky se aktivně účastní rituálu námluv a že v plodném období bývají značně neodbytné. Vyhledávají samce, snaží se je rozdráždit očicháváním genitálií, a když ani to nepomůže, zkoušejí se prosadit i agresivněji a mohou samce i pokousat. Podle vědců se z nich staly jakési hlodavčí nymfomanky. "Na některých záběrech to opravdu vypadá, jako by se chovaly zcela nekontrolovaně," říká Zakany.

Z videí je prý zcela jasné, že útoky proti samcům mají sexuální charakter. Samci je navíc překvapivě klidně snášejí a nejsou vůči samicím agresivní.

Vysvětlení této změny chování vědci jednoznačně připisují manipulaci s DNA. Myším totiž úmyslně potlačili gen s označením HoxD, když chtěli zjistit, co vymazání genu způsobí.

Výsledky pokusu jsou ale nečekané i pro ně: naprostá ztráta zábran u sexuálně aktivních samic jde totiž ruku v ruce s tím, že u samců se žádné změny sexuálního chování nekonají. Rozdíly mezi pohlavími přitom vysvětlují působením hormonů.

Ačkoli zatím expertům není jasné, jak může drobná genetická mutace mít natolik zjevné následky, přemýšlejí už o tom, jak výzkum aplikovat třeba u lidí.

Také u lidí se totiž vyskytují jedinci, kteří mají z nejrůznějších příčin podobné genetické modifikace jako zkoumané myši. Zatím se ale nepřišlo na to, že by tato změna nějak souvisela s jejich sexuálním životem. "Možná jenom proto, že se je na jejich sexuální život nikdo neptal," soudí Zakany.

Naopak existuje řada pacientů, kteří se potýkají s nadměrnou sexuální aktivitou a tento objev by jim mohl pomoci. Až dosud se totiž chorobně neukojitelná sexuální touha spojovala třeba s poškozením mozku nebo epilepsií, nikoli s genetickými poruchami.

, ,