Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Přežijí stromy z truhlíků v Praze 5? Mají mizernou šanci, tvrdí odborníci

aktualizováno 
Praha 5 žije problémem usychajících stromů vysazených v betonových truhlících, které před lety masivně osazovala radnice do ulic města. Podle odborníků je však jen malá šance, že se stromy ještě vzpamatují. Nemluvě o tom, že sázet stromy do truhlíků je obecně nesmysl.

Uschlé stromy zlobí obyvatele Praha 5. | foto: iDNES.cz

„Pokud si odpovíme na otázku, jaké hlavní funkce mají dřeviny v ulicích, tak se asi shodneme, že estetickou a hygienickou. Prach stromy doslovně nezachytávají, ale zpomalují proudění vzduchu v korunách stromů, nicméně prach z nich padá na chodník. Takže se hromadí pod stromy, pod koryty a okolojdoucí chodec či jedoucí auto ho opět zvíří,“ říká Pavel Jeřábek, který se v Praze stará o údržbu chráněných krajinných oblastí. Takže by logicky mělo navazovat čištění chodníků a ulice.

Stromy v truhlíku

V betonových truhlících uschly stromy. Jen shodily listy, tvrdí radnice

Uschlé stromy v betonových truhlících na Praze 5

Uschlé stromy v betonových truhlících na Praze 5

Podle něj byla celá akce se stromy v obřích truhlících nedomyšlená a místo investice do výroby truhlíků a osázení by radnici zřejmě vyšlo levněji častěji čistit ulice. Do betonových koryt byly vysazeny poměrně vzrůstné stromy, které vyžadují jen minimální následnou péči, jen občasné vypletí a zálivku. Životnost dřevin „v betonu“ je však krátká. Než se stihnout rozrůst do nějaké krásy, půdu v korytech vyčerpají a začnou chřadnout.

Podle radnice byly stromy v horkých dnech často zalévány, jenže přesto to nestačilo (více o problému ZDE). „Jde o to, aby nevyschlo dřevo, respektive cévy, které vedou vodu a minerální živiny ze země do koruny stromů až do větviček, do pupenů a listů. Pak by byla jistá možnost, že se příští rok z takzvaných spících pupenů stromy znovu zazelenají. Je samozřejmé, že pod kůrou nesmí zaschnout ani lýko, kterým naopak proudí asimiláty z listů ke kořenům dřeviny. Jinými slov, pokud opadne suchem listí (je to přirozená obrana stromů při nedostatku vody) obě vodivá pletiva musí zůstat funkční, aby, až bude dostatek vody, mohly plnit svoje funkce – rozvod vody a živin po dřevině,“ vysvětluje Jeřábek.

Poznalo by se to pohledem na dřevinu. Pokud je kůra na slabších výhonech již scvrklá a zkrabatělá, má se za to, že se objem dřeva ve větvičkách zmenšil, dřevo tedy ztratilo vodu a značně seschlo. Navíc sucho snižuje obranyschopnost dřevin proti dalším chorobám, které se mohou projevit až za řadu let. 

Pravda se ukáže až příští rok

„Je zbytečné teď věštit, zda se vzpamatují, nebo ne. To se pozná až příští rok. Ty rostliny ztratily asimilační plochu příliš brzy a je otázka, zda si dokázaly vytvořit dostatečné zásobní látky, aby přežily zimu,“ tvrdí krajinářský architekt Samuel Burian. 

„I kdyby ty stromy po čase dokázaly vyrašit, je otázkou, zda by listy dokázaly tak vyzrát, aby přežily zimu,“ dodává. Podle něj je základ v tom, že když už si pořídí člověk strom v nádobě, tak ho musí zalévat tak, aby k takovému proschnutí vůbec nedošlo. „Nechat strom v nádobě uschnout a říct ´on se mi probudí´, je nesmysl,“ uzavírá. Zvláště v nádobě, kde se přehřívají nejen nadzemní části rostliny, ale i kořenový systém musí odolávat extrémním teplotám.

Něco jiného je to u stromu v přírodě. Tomu sice ve velkém suchu žloutnou listy, ale má podstatně větší kořenový systém a tedy větší pravděpodobnost, že nějakou vláhu najde.

„V přírodě se extrémnímu suchu stromy brání tím, že stromy raději shodí listy, protože odpar je tak velký, že je to oslabuje. Jde jim o to, aby dokázaly udržet vodu ve větvích. Nejčastěji to můžete vidět například u lípy či břízy, u jeřábů, někdy dokonce mohou pustit větve, ale příští rok, pokud jsou lepší podmínky, zase normálně obrazí,“ komentuje kurátor dřevin mírného pásma Tomáš  Vencálek z pražské Botanické zahrady Praha v Tróji.

Pak je také problém, jak ten strom případně obroste. „Je otázkou, co budeme považovat za přežití sucha. Obrostl listy v příštím roce z 90 % koruny, nebo jen třeba z 30 %, tedy sem tam lístek?“ ptá se Pavel Jeřábek. Pak by podle něj tyto vysazené stromy ztratily nejen hygienickou, ale i estetickou funkci.

„Možná, že by dnes bylo smysluplnější koryta někam odvézt na protihlukové stěny a nebo do Holandska na hráze,“ navrhuje.

Autor:


Témata: Hobby - zahrada


Nejčtenější

Padesát procent lidí se učí metodou pokus a omyl. Ilustrační snímek.
Uvařit vejce a vyměnit žárovku je stále častěji problém, ukázal průzkum

Ačkoliv se do módy vrací trend mnoho věcí si vyrábět doma svépomocí, průzkum britské pojišťovny Aviva zjistil, že každý pátý Brit neumí uvařit vejce, přes 40...  celý článek

Takto musel čapí pár z Dubné bránit své hnízdo a vejce.
V čapím hnízdě v Dubném se o víkendu vylíhla první letošní mláďata

V sobotu bylo pošmourno, přesto se v hnízdě v Dubném vylíhla první letošní čapí mláďata u nás. Stejný čapí pár tu na kostele hnízdí už šestou sezonu, ale letos...  celý článek

Larva zavíječe voskového je známá hlavně jako nepřítel včelařů.
Zavíječ, nepřítel včel, možná zachrání lidstvo před plasty. Chutnají mu

Vědkyně Federica Bertocchiniová jen shodou náhod přišla na to, že larvy zavíječe voskového si rády pochutnají na plastových taškách. Když totiž čistila svůj...  celý článek

Marcipánový dezert Michaely Javorovské
Mladé pražské cukrářky soutěžily o nejlepší dezert. Cena zůstala U Krbu

Nadějné pražské cukrářky si vyzkoušely, jaké je to zažít tlak při soutěži ve velké konkurenci. Postavily se proti profesionální cukrářce s praxí a pokusily se...  celý článek

Proměněná terasa, připravená k odpočinku a lenošení.
Jak zabydlet jižní terasu: kobercem, paletami a teplomilnými rostlinami

Proměnit holou, zhruba desetimetrovou terasu tak, aby se na ní dalo příjemně pobývat a moc to nestálo, není úkol úplně jednoduchý. Rady zahradního architekta...  celý článek

Další z rubriky

Zahradní architekt Ferdinand Leffler osazuje kapsy v nově vybudované kamenné...
Šlapáky, kamenné zídky i mlatové cesty. Ideál pro venkovskou zahradu

Vstoupit na pozemek, nasát atmosféru místa a udělat vše pro to, aby vaše zahrada vypadala co nejpřirozeněji. To by měl umět dobrý zahradní architekt. Což u...  celý článek

Klasické pařeniště v produkčních zahradách Pražského hradu
Skoro zapomenutá pařeniště jsou dokonalý systém pro pěstování zeleniny

Staří zahradníci používali pařeniště jako dokonalý systém na využití přírody ke snadnému pěstování v době, kdy tomu ještě přírodní podmínky nepřály....  celý článek

Až do prvního jarního dne jste mohli posílat fotografie prvních jarních květin,...
FOTOGALERIE: Takto jaro vystrkuje růžky květů očima našich čtenářů

Až do prvního jarního dne jste mohli posílat fotografie prvních jarních květin, které bývají předzvěstí jara. Přinášíme vám výběr z vašich příspěvků.  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.