Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přežijí stromy z truhlíků v Praze 5? Mají mizernou šanci, tvrdí odborníci

aktualizováno 
Praha 5 žije problémem usychajících stromů vysazených v betonových truhlících, které před lety masivně osazovala radnice do ulic města. Podle odborníků je však jen malá šance, že se stromy ještě vzpamatují. Nemluvě o tom, že sázet stromy do truhlíků je obecně nesmysl.

Uschlé stromy zlobí obyvatele Praha 5. | foto: iDNES.cz

„Pokud si odpovíme na otázku, jaké hlavní funkce mají dřeviny v ulicích, tak se asi shodneme, že estetickou a hygienickou. Prach stromy doslovně nezachytávají, ale zpomalují proudění vzduchu v korunách stromů, nicméně prach z nich padá na chodník. Takže se hromadí pod stromy, pod koryty a okolojdoucí chodec či jedoucí auto ho opět zvíří,“ říká Pavel Jeřábek, který se v Praze stará o údržbu chráněných krajinných oblastí. Takže by logicky mělo navazovat čištění chodníků a ulice.

Stromy v truhlíku

V betonových truhlících uschly stromy. Jen shodily listy, tvrdí radnice

Uschlé stromy v betonových truhlících na Praze 5

Uschlé stromy v betonových truhlících na Praze 5

Podle něj byla celá akce se stromy v obřích truhlících nedomyšlená a místo investice do výroby truhlíků a osázení by radnici zřejmě vyšlo levněji častěji čistit ulice. Do betonových koryt byly vysazeny poměrně vzrůstné stromy, které vyžadují jen minimální následnou péči, jen občasné vypletí a zálivku. Životnost dřevin „v betonu“ je však krátká. Než se stihnout rozrůst do nějaké krásy, půdu v korytech vyčerpají a začnou chřadnout.

Podle radnice byly stromy v horkých dnech často zalévány, jenže přesto to nestačilo (více o problému ZDE). „Jde o to, aby nevyschlo dřevo, respektive cévy, které vedou vodu a minerální živiny ze země do koruny stromů až do větviček, do pupenů a listů. Pak by byla jistá možnost, že se příští rok z takzvaných spících pupenů stromy znovu zazelenají. Je samozřejmé, že pod kůrou nesmí zaschnout ani lýko, kterým naopak proudí asimiláty z listů ke kořenům dřeviny. Jinými slov, pokud opadne suchem listí (je to přirozená obrana stromů při nedostatku vody) obě vodivá pletiva musí zůstat funkční, aby, až bude dostatek vody, mohly plnit svoje funkce – rozvod vody a živin po dřevině,“ vysvětluje Jeřábek.

Poznalo by se to pohledem na dřevinu. Pokud je kůra na slabších výhonech již scvrklá a zkrabatělá, má se za to, že se objem dřeva ve větvičkách zmenšil, dřevo tedy ztratilo vodu a značně seschlo. Navíc sucho snižuje obranyschopnost dřevin proti dalším chorobám, které se mohou projevit až za řadu let. 

Pravda se ukáže až příští rok

„Je zbytečné teď věštit, zda se vzpamatují, nebo ne. To se pozná až příští rok. Ty rostliny ztratily asimilační plochu příliš brzy a je otázka, zda si dokázaly vytvořit dostatečné zásobní látky, aby přežily zimu,“ tvrdí krajinářský architekt Samuel Burian. 

„I kdyby ty stromy po čase dokázaly vyrašit, je otázkou, zda by listy dokázaly tak vyzrát, aby přežily zimu,“ dodává. Podle něj je základ v tom, že když už si pořídí člověk strom v nádobě, tak ho musí zalévat tak, aby k takovému proschnutí vůbec nedošlo. „Nechat strom v nádobě uschnout a říct ´on se mi probudí´, je nesmysl,“ uzavírá. Zvláště v nádobě, kde se přehřívají nejen nadzemní části rostliny, ale i kořenový systém musí odolávat extrémním teplotám.

Něco jiného je to u stromu v přírodě. Tomu sice ve velkém suchu žloutnou listy, ale má podstatně větší kořenový systém a tedy větší pravděpodobnost, že nějakou vláhu najde.

„V přírodě se extrémnímu suchu stromy brání tím, že stromy raději shodí listy, protože odpar je tak velký, že je to oslabuje. Jde jim o to, aby dokázaly udržet vodu ve větvích. Nejčastěji to můžete vidět například u lípy či břízy, u jeřábů, někdy dokonce mohou pustit větve, ale příští rok, pokud jsou lepší podmínky, zase normálně obrazí,“ komentuje kurátor dřevin mírného pásma Tomáš  Vencálek z pražské Botanické zahrady Praha v Tróji.

Pak je také problém, jak ten strom případně obroste. „Je otázkou, co budeme považovat za přežití sucha. Obrostl listy v příštím roce z 90 % koruny, nebo jen třeba z 30 %, tedy sem tam lístek?“ ptá se Pavel Jeřábek. Pak by podle něj tyto vysazené stromy ztratily nejen hygienickou, ale i estetickou funkci.

„Možná, že by dnes bylo smysluplnější koryta někam odvézt na protihlukové stěny a nebo do Holandska na hráze,“ navrhuje.

Autor:
Témata: Hobby - zahrada


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.