Před téměř 10 000 lety poskytoval v Americe člověku jeho nejlepší přítel ochranu a společnost, ale příležitostně pro něj byl i zdrojem potravy. S tímto zjištěním přišli po průzkumu úlomku psí kosti badatelé z univerzity v americkém Maine.
Samuel Belknap natrefil na fragmenty kosti při průzkumu vzorku lidských odpadků, jež byly vykopány v jihozápadním Texasu v 70. letech minulého století. Uhlíková metoda určila stáří kosti na 9 400 let. A test DNA potvrdil, že jde o kost psa, nikoliv vlka, kojota či lišky. Informovaly o tom světové deníky, například Daily Telegraph
Kost Belknap objevil hluboko v hromadě lidských výkalů. Měla charakteristickou oranžovohnědou barvu - tu kost získá při průchodu trávicím traktem. Odštěpek je tedy nejranějším přímým důkazem, že psi neměli v lidské společnosti roli pouze ochránce, společníka a loveckého pomocníka. Lidé je jedli a možná je už tehdy i jako zdroj potravy chovali.
Belknap při zkoumání odpadu pátral po stravě lidí, kteří obývali oblasti kolem dolního toku řeky Pecos před tisícem až 10 000 let.
Kost byla z menšího psa
Fragment kosti byl velký pouhých patnáct krát deset milimetrů a pocházel z části kostry, kde se lebka napojuje na páteř. Patřil zřejmě malému druhu psa s krátkým čumákem, krátkosrstému kříženci, jenž byl běžný u indiánů z Velkých plání. Vážil asi deset až 13 kilogramů. Nalezen byl také fragment z nohy, ale ten byl tak malý, že nemohl být podroben laboratornímu zkoumání.
Úlomek kosti o velikosti necelých dvou centimetrů našli v lidských výkalech
Psi jako zdroj potravy pro lidi ale nejsou velkým překvapením. Na Velkých pláních některé kmeny pojídaly psy v době nedostatku jiné potravy nebo při slavnostních aktech, vysvětlil Belknap. A například jihoameričtí Aztékové chovali jeden druh psa bez srsti speciálně na maso.
V Evropě jsou nálezy starší
V lidské kultuře hráli psi významnou roli tisíce let. Archeologové našli v Belgii stopy po psech staré 31 000 let, v Česku byly staré 26 000 let a na Sibiři 15 000, upozornil odborník na vývoj psů, profesor evoluční biologie na univerzitě v Los Angeles Robert Wayne. Na americkém kontinentu nejdou nálezy psů tak hluboko do minulosti.
Další místní archeologické vykopávky psích ostatků stanovily výskyt psů do doby před 8 000 lety nebo i dál, ale toto je první vědecký důkaz, že psi se tu vyskytovali mnohem dříve. V 80. letech byl nalezen pes v jeskyni Danger Cave v Utahu – jeho stáří 9 000 až 10 000 let ale bylo odhadnuto pouze na základě analýzy okolních skalisek.
"Takže 9 400 let starý pes může být v USA nejstarší, ale také nemusí," zdůraznil odborník na evoluci psů Darcy Morey. K datování nálezu je ale skeptický: "Datovat DNA z jediného malého úlomku kosti je podle mne obtížné, jelikož psi jsou si geneticky velmi podobní s vlky."
Předpokládá se, že první psi přišli do Severní Ameriky z Asie přes Beringovu úžinu s lidmi nejpozději před 10 000 lety.
