Zahradu zdobí i množství kvetoucích keřů a ovocných stromů.

Zahradu zdobí i množství kvetoucích keřů a ovocných stromů. | foto: Stanislava Neradová

V první české certifikované bylinkové obci vykouzlili přírodní zahrady

  • 10
Už i Česko má svou první certifikovanou bylinkovou obec. Zatímco v Rakousku jich najdete hned několik, u nás bylinkami voní jihočeská vesnička Mutišov u Slavonic na Jindřichohradecku.

Malá útulná vesnička v České Kanadě ležící jen několik kilometrů od hranic s Rakouskem má domy paprskovitě rozprostřené kolem návsi. Je jakoby dispozičně stvořená pro devět tematických bylinkových zahrádek, které si na volném prostranství kolem rybníčku, kaple a pod starými duby můžete přijet kdokoliv prohlédnout.

Jana Bochníčková (vpravo) při slavnosti přebírání titulu Certifikovaná bylinková vesnice

"Mezi bylinkami jsem jednak vyrůstala a inspirovala mne i návštěva v rakouské bylinkové obci Neuruppersdorf. Říkala jsem si, že něco podobného bychom mohli vytvořit i u nás," říká hlavní iniciátorka projektu Jana Bochníčková, které se podařilo pro zkrášlení veřejné zeleně nadchnout polovinu obyvatel vesnice.

"Zapojili jsme se do česko-rakouského projektu Přírodní zahrady bez hranic a podařilo se nám získat grant," dodává Bochníčková. Na prvních setkáních vysvětlovala sousedům, že přírodní zahrada není něco plné kopřiv, co se nepleje. Po necelých dvou letech od prvních plánů letos v červnu vykvetly rostliny poprvé. Každou z nich popisuje informační cedulka ve třech jazycích.

Od astrologie ke kuchyni

V astrologické zahrádce našly své umístění byliny, které jsou blízké znamení zvěrokruhu. Barvířské bylinky na dalším záhonu jsou schopny přírodně obarvit látku. Vývar z třezalky tečkované nabídne béžové odstíny, vratič obecný hořčicově žlutou barvu. V dětské bylinkové zahradě rostlinky pomáhají dětem vidět, jak jsou užitečné. Děti si určitě zamilují i zahrádku nazvanou Jedlé plody, tam ochutnají například rakytník řešetlákový, černý rybíz nebo zimolez kamčatský.

Byliny určené pro kosmetické využití

Popisky na tabulkách jsou latinsky, česky a německy.

Malé zahrádky vznikly přímo na návsi.

Své místo v Mutišově mají i bylinky do kuchyně, kterým je věnovaný další tematická část na návsi. Tyto zelené rostlinky jako například libeček lékařský nebo dobromysl se používají nejen pro zlepšení chuti, ale i pro své léčebné účinky.

Mariánská zahrádka plná růží a lilií sousedí s kaplí a pod starými duby našly ve starých úlech svůj domov včely. Za květy létat daleko nemusí. Plno nektaru jim přinášejí medonosné bylinky v jejich blízkosti.

"Lidé si kdysi nosívali domů divoké včely v zastřešených špalcích, které později nahradili slaměnými úly. Oba typy návštěvníci u nás uvidí," naznačila Bochníčková, která se před svým domem stará o záhon s bylinkami pro kosmetiku a o kouzelnickou zahrádku. Na té testuje minerální mulčování.

Mulčují štěrkem

"Na záhon se nasype drobný štěrk ve vrstvě 10 centimetrů. Slouží jako mulčování. V přírodních zahradách by se neměla používat drcená loupaná kůra, obzvlášť z jehličnatých stromů. Kůra je jednak kyselá a navíc tam nepatří," upozorňuje Bochníčková.

Na kouzelnické zahrádce se testuje využití minerálního mulče.

Pod starými duby našly své místo včelí úly.

Inspirace pochází z parku v Průhonicích, kde tuto metodu používají na velkých plochách. Použití štěrku je výhodné i finančně. Rostliny v něm se nemusí měsíc zalévat. Sází se tak, že se štěrk rozhrábne a rostlina se položí na zeminu. "Rostliny jsou tak nuceny vytvořit si hluboký kořenový systém, minerální mulč navíc vlhkost ještě drží," popisuje nenáročnou metodu zkušená pěstitelka.

"U nás tento druh mulčování zatím funguje. Kdo nemá čas na zahradu, tak toto je ideální varianta. Až se rostlinky rozrostou, štěrk nebude vůbec vidět. Navíc je to přírodní materiál," dodává Bochníčková, která zájemce po domluvě zavede i do své soukromé zahrady (kontakt na Janu Bochníčkovou). Na půlhektarové ploše, která získala certifikát Přírodní ukázková zahrada, pěstuje zeleninu, trvalky, ovocné stromy a květiny.

Zastánkyně přírodní zahrady

"Selskou zeleninovou zahradu v amatérském pojetí o této rozloze má v republice asi málokdo. Pěstuji to, co nám chutná, vše je organické bez chemie. Hnojím slepičím trusem, koňským hnojem, který je od nás z vesnice, někdy i kostní moučkou nebo rohovinou," vysvětluje.

Suchá zídka je útočištěm pro hmyz a třeba i ještěrky.

Cestičky mezi záhony se slámou, která zamezuje prorůstání plevele.

Do Mutišova se přistěhovala s manželem před 15 lety z Třebíče. "Mezi bylinkami jsem vyrůstala, přiběhlo se ze školy, odhodila aktovka a hurá zobat do zahrádky. Na tom vyrostly i moje děti. K ochutnávání vybízím i návštěvníky zahrady. Lákám je: utrhněte si, ochutnejte. Pražské děti třeba vůbec neznají rybíz, a keřík, na kterém roste, už vůbec ne."

Hromada dřeva se stala útočištěm pro ježka.

Housata jako přirozená sekačka trávy

Na záhonech pěstuje zeleninu současně s květinami. Vedle okurek vyseje třeba pohanku. Nádherně fialové květy přilákají včely, které si všimnou i sousedních květů okurek a opylí je. Na cestičkách mezi záhony leží sláma. Neproroste přes ní plevel, alespoň ten jednoletý. Pýr samozřejmě zdolá i slámu.