Žádná samice varana komodského žijící v lidské péči ještě na svět nepřivedla tolik mláďat jako právě Aranka. Prvních 30 mláďat z prvních tří snůšek zplodili běžnou cestou se samcem Dracem, který bohužel v roce 2010 zemřel (více zde).
Poté k ní chovatelé získali samce Leonarda z plzeňské zoo (více o jejich seznamování zde). Přestože už byl poměrně starý a slepý, Aranku přitahoval a přišla čtvrtá snůška vajec. Po vylíhnutí mláďat ovšem testy prokázaly, že jde o jedince geneticky shodné s matkou a že se tedy na oplodnění vajec nepodílel samec (bližší vysvětlení najdete zde).
Fotogalerie |
Posléze uhynul i samec Leonardo (více zde), ale Aranka stále přivádí na svět další mláďata. Také u poslední, sedmé snůšky, ze které pocházejí dvě čerstvě vylíhnutá mláďata, jde o samečky, kteří se vylíhli z vajec neoplodněných samcem. "Odchováváme je v zázemí, zatím jsou jako každé malinké mládě plaší," ukazuje nám nádherná vzácná mláďata chovatelka.
Pro další chov v Praze se stoprocentně hodit nebudou, nicméně s nepříbuznými samicemi mohou v jiných zoo ve světě vytvořit chovné páry. Vzhledem k tomu, že je varan komodský silně ohroženým druhem a ve volné přírodě se vyskytuje pouze na několika ostrovech ve východní Indonésii v počtu zhruba pět tisíc jedinců, je vítaný každý odchov. I když ne všude se daří, protože chov varanů v lidské péči je velmi náročný na specifické podmínky.
Proč je partenogeneze u varanů tak výjimečná?
Partenogeneze je v podstatě schopnost samice snést oplozená vejce bez přispění samce. "Tuto schopnost nemají jen varani, ale například i baziliškové, agamy kočinčinské, dokonce i krajty královské," vysvětlila Nataša Velenská, chovatelka plazů v Zoo Praha.
Tato zvířata se k tomuto způsobu rozmnožování podle ní uchylují tehdy, když cítí, že je něco v nepořádku: "Jde jim o to, aby jejich geny šly dál. Většinou se ale o partenogenezi dozvídáme jen z chovů v lidské péči, protože v přírodě běžně nepředpokládáte, že samice nepotká samce."
U varanů je ovšem partenogeneze specifická tím, že vznikají pouze samci, nikoliv samice, jak to bývá u jiných, výše uvedených zvířat. Existuje k tomu celá řada teorií. "Jedna z nich například říká, že pokud březí samice doplave na nějaký ostrov, vylíhnou se jí samci, aby rod mohl pokračovat dál přirozeným způsobem. Jenže ona by musela čekat tři roky, než ten samec doroste a dospěje," rozporuje to Velenská.
Další teorie počítá s tím, že varan je v místě svého výskytu vrcholovým predátorem. To znamená, že nemá nepřítele. A protože ostrovy jsou úživné jen do určité míry, v potravním žebříčku varana figuruje zase varan komodský.
"Když dospělý varan nemá jinou potravu nebo potká menšího varana a má hlad, tak ho může sežrat. Takže tím, že varani partenogeneticky vytvářejí samce, kteří se chovají jinak než samice (samci mají rádi adrenalin, víc se ukazují, slézají z vrcholků dolů), častěji skončí jako potrava dospělých varanů," vysvětluje chovatelka, podle které to může být dost dobrý důvod.
Odchovy varanů komodských v pražské zoo jsou unikátní
Že se pražské zoo podařilo odchovat už 47 Arančiných mláďat, jej podle chovatelky především Arančina zásluha: "Ona je tak dobrá samice, že klade vajíčka, i když nemá samce. Ne všechna vajíčka jsou ale oplozená. Takže sice naklade zhruba dvacet vajec, jako tomu bylo ve snůškách oplozených samcem Dracem, ale zatímco s ním byla oplozená všechna, partenogeneticky už jen 2 až 7 vajec."
Mladí samci varana komodského ze snůšky varanice Aranky z roku 2012. Momentálně vyrůstají v Pavilonu želv, který je ale stále ještě v rekonstrukci po loňské červnové povodni.
Svůj díl na odchovu má ale samozřejmě i péče kurátora a chovatelů. Aranku neustále sleduje nejen jejich tým, ale i kamery, díky čemuž chovatelé partenogenetická vajíčka nacházejí a mohou jim dopřát potřebnou péči. "Byla by bláhovost se domnívat, že v jiných zoo samice nesnášejí partenogenetická vejce. Spíš nevědí o tom, že je samice snesla. Každou snůšku totiž musí samice zahrabat, a pokud snese vejce v noci, nemusí být vůbec vidět, že je snesla," konstatuje Velenská.
