Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Městská móda včelaření: úly má pařížská opera i pražské Národní divadlo

  10:42aktualizováno  10:42
Evropské metropole i další města se paradoxně stávají útočištěm pro včelí úly, protože tu často nejen střechy domů splňují ideální podmínky pro chov včel. Ve Francii už se roky rozmáhá včelaření na střechách středních škol, v Praze i v Brně je hostí magistrát. Svoje úly má ale i Národní divadlo či ruzyňské letiště.

Včelař na střeše pařížské Palais Garnier, kde sídlí francouzská státní opera. | foto: Profimedia.cz

Na střeše jsou úly chráněné před vandaly a nenechavci, je k nim snadný přístup, není problém chránit je před větrem, sluncem i chladem a při správném výběru stanoviště - třeba poblíž parku - včely najdou v okolí dostatek pastvy. Ve městech lze na jednu stranu najít mnoho míst vhodných pro chov včel, na druhou stranu mají svá omezení.

Včelí úly na střechách měst

Ve francouzských městech se včely chovají na střechách domů už několik let, ať už jde o střední školy v Montpellier na jihu země, střechu pařížské opery nebo francouzské tiskové agentury AFP. Ta připomíná, že včelařství ve městech má i svá omezení a městská včela nikdy nenahradí včelu ve volné přírodě. Včelí úl si lze v Paříži dokonce pronajmout, podobně jako záhon v komunitní zahradě.

Česko je ovšem včelařská velmoc. Podle Miloslava Peroutky z Českého svazu včelařů jsme v hustotě včelstev na kilometr čtvereční na třetím místě v Evropské unii. Například proti sousednímu Německu jich máme dvojnásobek. Včelaření u nás navíc zažívá svůj boom, dokonce oslovuje i nejmladší generaci (jak učí děti včelařit své rodiče, čtěte zde), což je pro krajinu jedině dobře. A včelaření na střechách se rozjíždí po celé republice.

Francouzská města včely vítají, na venkově je ale hubí pesticidy

Ve Francii například zažívá velký úspěch včelín v severofrancouzském městě Lille, stojící za nádražím a určený pro soukromé včelaře. V roce 2007 se tu připojili k národnímu programu s názvem Včela, strážkyně životního prostředí a stejně jako v Montpellier tu hodlají důsledně chránit opylující hmyz a jeho přirozené prostředí - přestali používat chemické postřiky a pěstují vlastní druhy rostlin.

Lille také v roce 2008 vytvořilo první úřad městského radního pověřeného včelařstvím a od té doby na svém území znovu hostí 80 druhů opylovačů, které odtud předtím vymizely. „Pokud jde o diverzitu, byl loňský rok velmi příznivý, objevili jsme tři nové druhy divokých včel,“ uvedla ekoložka Lise Daleuxová.

Pravidla pro včelaření ve městě u nás a ve Francii

Město nabízí pro včelí úly samozřejmě jen omezené prostředí, nicméně pokud je v okolí dostatek zeleně, včely si potravu najdou.

Ve Francii je pořízení včelího úlu ve městě omezeno přísnými předpisy. Například sousedy musí chránit dva metry vysoká zeď a úl musí být situován tři až 50 metrů od obytného domu nebo veřejné cesty.

V Česku mají potenciální včelaři situaci jednodušší. „Pro včelaření ve městě u nás platí stejná pravidla jako kdekoliv jinde. Včely nesmí nadměrně obtěžovat okolí a člověk tedy musí hledět na to, aby neporušil Občanský zákoník. No a pak už je jen potřeba oficiálně nahlásit stanoviště s včelstvy a dodržovat veterinární předpisy,“ konstatuje včelař Jiří Cafourek, zakladatel Klubu střešních včelařů.

Na francouzském venkově přitom včelstva postihuje vysoká úmrtnost. „V 90. letech jsme měli pětiprocentní ztráty, zatímco dnes jsou pětatřicetiprocentní,“ říká mluvčí Národního svazu francouzských včelařů (UNAF) Dominique Céna. Zvýšená úmrtnost je způsobena masovým používáním neonikotinoidů, což jsou prostředky, které působí na centrální nervový systém hmyzu. Od září 2018 budou tyto prostředky zakázány, ale jen částečně, jak podotkl Céna.

Za těchto okolností se města, byť mají často znečištěné ovzduší, mohou stát útočištěm pro včely, které se přizpůsobují městskému hluku. „Jejich úmrtnost je ve městech nižší, produktivita naopak o celou třetinu vyšší,“ říká Céna.

Vzestup městského včelařství ale nedokáže odvrátit hrozbu zhroucení celého ekosystému spojenou s používání pesticidů. Asi 40 procentům opylovatelů (jejich atlas zde), včetně včel, tak hrozí vyhynutí. „Tento hmyz, základ všeho života, je díky své roli opylovače garantem diverzity životního prostředí. Na něm závisí výnosy zemědělské produkce, na něm jsou závislá i zvířata, která se jí živí,“ uvádí expert na neurotoxické látky Jean-Marc Bonmatin.

Loni se ve Francii stočilo 17 tisíc tun medu a podíl městských včel je na tom podle svazu UNAF velmi nepatrný. Francouzi ovšem ročně zkonzumují na 40 tisíc tun medu a země jej tedy ve velkém dováží. „V 90. letech byla Francie v podstatě soběstačná. Včely byly zdecimovány tím, že se používaly masově a systematicky pesticidy. Je to katastrofální,“ řekl Bonmatin.

Systematické používání pesticidů - Francie jich v Evropě spotřebuje nejvíce - vede k rezistenci plevelů vůči nim, a tak se chemické produkty používají ještě ve větším množství. „Nejsem proti používání pesticidů, ale uměřeně. Dnes však mají přednost zájmy nadnárodních společností,“ uvádí vědec.

V Česku je včelaření tradice a přibývá i městských včelařů

Na okrajích Prahy se odjakživa včelařilo, v posledních letech ale přibývá včelích úlů i v centru města. V Praze stojí včelí úly třeba v Milíčovském lese, Prokopském údolí, Divoké Šárce, Kamýku, v Botanické zahradě v Troji či v Hostivařském lesoparku.

Kde u nás včelaří na střeše?

Klub střešních včelařů vznikl v Česku před dvěma lety a registruje úly na městkých střechách nejen v metropoli, ale také v Brně, Jihlavě, ve Všetatech, Příbrami, Mostě, Kyjově i Fryštáku. A není jich málo - jen Praha se může pochlubit 14 střešními stanovišti se šesti desítkami včelstev.

Takhle se už od roku 2010 včelaří na pražské Letné , přímo na střeše činžáku na...

Takhle se už od roku 2010 včelaří na pražské Letné , přímo na střeše činžáku na Veletržní třídě. Do Stromovky to včely mají kousek.

Anna Vodrážková kontroluje úl na střeše Národního divadla. Včelám ale dává co...

Anna Vodrážková kontroluje úl na střeše Národního divadla. Včelám ale dává co největší volnost a do jejich království zasahuje co nejméně.

A hned čtrnáct stanovišť s včelími úly - což je odhadem k šesti desítkám včelstev - byste našli na pražských střechách. Po Praze sesbíraný pyl včely zpracovávají v úlech na střeše pražského magistrátu (o prvním stáčení čtěte zde), Národního divadla, Rudolfina, na obchodních centrech, dokonce na střeše banky či veterinární kliniky (všechna stanoviště najdete zde).

Své včelí úly má pražské letiště v Ruzyni, jejich účel je však velmi specifický. „Začali jsme je používat kvůli biomonitoringu ovzduší. Včely sbírají v pylu unikátní vzorky z okruhu kolem letiště. Pyl pak testují laboratoře na obsah těžkých kovů a dalších látek, které souvisí s letectvím,“ vysvětlila mluvčí Letiště Václava Havla Marika Janoušková. Letiště testuje i kvalitu medu a podle výsledků je vhodný i pro děti. Podívejte se na ruzyňské včely:

Miloš Vondruška, který včelaří na ploché střeše v pražském Břevnově už od roku 1985, chová od roku 2010 včely i na střeše činžovního domu přímo na Veletržní třídě na Letné, odkud to jeho včely mají jen kousek do Stromovky. A podobně jako ve Francii i u nás platí, že medonosný hmyz není ve městě ohrožen pesticidy, jak tomu bývá v zemědělské krajině.

Autoři: ,




Nejčtenější

Pokud se vám podaří z lesa přinést podobný úlovek, tak s ním hurá co nejdříve...
Houbové hody i po vzoru císařů: pomazánka z růžovek i bedly po lesnicku

Houby byly oblíbeným pokrmem od nepaměti a za náramnou lahůdku je měli už vybíraví římští císaři. Hlavní houbařská sezona je v rozpuku, takže tradiční...  celý článek

Řez stavebním řešením pro rodinný dům
Druhá fáze Dešťovky je jednoduchá. Na dotaci dosáhnete i mimo oblasti sucha

Podle expertů se ministerstvo životního prostředí při vyhlašování druhé fáze programu Dešťovka „pochlapilo“ a připravilo velmi srozumitelné podmínky, které...  celý článek

Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR instaluje hmyzí hotel.
K Milovicím se vracejí divoké včely. Pomáhat jim začaly i hmyzí hotely

Divoké včely, tedy další klíčová skupina živočichů se pomalu vrací do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Pastva divokých koní,...  celý článek

Jakmile se pohne voda třeba pohybem ryby, kriticky vyvážené boilies se pohybuje...
Jak dostat na háček zkušeného kapra. Ošálí ho kriticky vyvážená boilies

Pro kapraře jsou boilies standardem, jak nalákat na háček ty největší kousky. V některých vodách, kde jsou mraky rybářů, jsou však už tak zkušení a chytří, že...  celý článek

Hroch Karl Wilhelm po příjezdu do dvorské zoo zkoušel nový výběh se staršími...
Dvorská zoo přišla o mladého hrocha. Uhynul zřejmě po kousnutí od samice

V zoo ve Dvoře Králové nad Labem uhynul dvouletý samec hrocha Karl Wilhelm. Utrpěl zranění v tříslech zadní nohy, kvůli němuž dostal otravu krve. Hodně toho...  celý článek

Další z rubriky

Místo trávníku směs plevelů
PORADNA: Sousedi nesekají zahradu, máme trávu plnou pampelišek

Sousedi mají vedle nás pozemek, na kterém chtějí v budoucnu stavět. Ale nechávají ho ladem a k nám se dostávají bodláky i pampelišky. Co s tím? ptá se zoufalá...  celý článek

Během léta vypadá zelená fasáda nezapomenutelně.
Zelená fasáda neslouží myším jako žebřík, naopak odvodňuje základy

Zděná fasáda domu nebo nevzhledná garáž vás nemusí trápit. Když si je necháte popnout zelenými rostlinami, dodáte zahradnímu zákoutí nový rozměr.  celý článek

Zahradu u secesní vilky nedaleko Prahy se podařilo proměnit velmi citlivě. V...
Při proměně staré zahrady zachovejte duši místa, hledejte staré plány

Proměnit zahradu u starší vilky či zámečku, to není zrovna malé sousto. Přesto není třeba se bát i moderních prvků. Architekti v posledním dílu pořadu České...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.