Jde-li o mozek, neplatí podle vědců přímá úměra mezi jeho velikostí a intelektem. To by totiž znamenalo, že rejsek, drobná myška, by měl být schopný značných intelektuálních výkonů. Ve skutečnosti však jimi příliš proslulý není, uvedl list Süddeutsche Zeitung.
Lidský mozek má hmotnost 1,3 až 1,5 kilogramu, což je rozhodně méně než například 8,5 kilogramu u kosatky nebo pět kilogramů u slona. Ale u člověka mozek představuje zhruba dvě procenta tělesné hmoty, což ho v rámci živočišné říše posouvá do vedení.
Jenže rejsek má poměr hmotnosti mozku k hmotnosti těla dokonce čtyři procenta, tak proč není chytřejší? Nová studie vědců kolem antropologa Jeroena Smaerse z londýnské univerzity UCL ukázala, že vztah mezi velikostí mozku a inteligencí je mnohem složitější, než se dříve myslelo.
Jejich studie nazvaná Komparativní analýza vývojových rychlostí odhaluje různé způsoby encefalizace mozku (tedy jeho kvantitativního i kvalitativního vývoje) u netopýrů, masožravců a primátů. Minulý týden byla zveřejněna v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Tělo se během vývoje někdy zmenšovalo rychleji než mozek
Vědci analyzovali údaje o poměru velikosti mozku a těla stovek žijících i vyhynulých netopýrů, masožravců a primátů, a dokázali tak rozpoznat trendy, které probíhaly během milionů let.
Jak se zmínění savci vyvíjeli, zmenšoval se například mozek netopýrů mnohem pomaleji než jejich těla, což ve finále znamenalo větší hmotnostní podíl mozku. V tomto případě mohla být příčinou potřeba adaptace, uvedli vědci. S menším tělem se lépe manévruje, ale zároveň si netopýři uchovali dostatečnou schopnost pohybovat se a lovit v tmavém prostředí či úplné tmě.
Podle Jeroena Smaerse se změny ve velikosti těla často odehrávají nezávisle na změnách velikosti mozku a naopak. To znamená, že relativní hmotnost mozku v poměru k hmotnosti těla poskytuje jen omezenou informaci o inteligenci jedince.