Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hmotnost mozku pasuje rejska na intelektuála. Skutečnost je opačná

  11:49aktualizováno  11:49
Větší mozek automaticky neznamená chytřejšího tvora, přestože je pro mnoho vědců poměr mezi velikostí mozku a hmotností těla stále jedním z měřítek inteligence. Ve skutečnosti to však souvisí s evolucí.

Člověk má relativní váhu mozku v poměru k váze těla dvě procenta, rejsek čtyři. Teoreticky by tedy mohl být chytřejší. Jenže vědci už prokázali, že vztah mezi velikostí mozku a inteligencí je mnohem složitější, než se dříve myslelo. , | foto: Profimedia.cz

Jde-li o mozek, neplatí podle vědců přímá úměra mezi jeho velikostí a intelektem. To by totiž znamenalo, že rejsek, drobná myška, by měl být schopný značných intelektuálních výkonů. Ve skutečnosti však jimi příliš proslulý není, uvedl list Süddeutsche Zeitung.

Lidský mozek má hmotnost 1,3 až 1,5 kilogramu, což je rozhodně méně než například 8,5 kilogramu u kosatky nebo pět kilogramů u slona. Ale u člověka mozek představuje zhruba dvě procenta tělesné hmoty, což ho v rámci živočišné říše posouvá do vedení.

Jenže rejsek má poměr hmotnosti mozku k hmotnosti těla dokonce čtyři procenta, tak proč není chytřejší? Nová studie vědců kolem antropologa Jeroena Smaerse z londýnské univerzity UCL ukázala, že vztah mezi velikostí mozku a inteligencí je mnohem složitější, než se dříve myslelo.

Jejich studie nazvaná Komparativní analýza vývojových rychlostí odhaluje různé způsoby encefalizace mozku (tedy jeho kvantitativního i kvalitativního vývoje) u netopýrů, masožravců a primátů. Minulý týden byla zveřejněna v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Tělo se během vývoje někdy zmenšovalo rychleji než mozek

Vědci analyzovali údaje o poměru velikosti mozku a těla stovek žijících i vyhynulých netopýrů, masožravců a primátů, a dokázali tak rozpoznat trendy, které probíhaly během milionů let.

Jak se zmínění savci vyvíjeli, zmenšoval se například mozek netopýrů mnohem pomaleji než jejich těla, což ve finále znamenalo větší hmotnostní podíl mozku. V tomto případě mohla být příčinou potřeba adaptace, uvedli vědci. S menším tělem se lépe manévruje, ale zároveň si netopýři uchovali dostatečnou schopnost pohybovat se a lovit v tmavém prostředí či úplné tmě.

Podle Jeroena Smaerse se změny ve velikosti těla často odehrávají nezávisle na změnách velikosti mozku a naopak. To znamená, že relativní hmotnost mozku v poměru k hmotnosti těla poskytuje jen omezenou informaci o inteligenci jedince.

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.