Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Když postavíte dům, nešetřete na zahradním architektovi. Vyplatí se

aktualizováno 
Když manželé Plhalovi před 25 lety dostavěli dům, netroškařili a oslovili rovnou Vlastimila Vaňka. Zahradního architekta, autora řady odborných publikací. Nelitovali tehdy ani po čtvrtstoletí.

Betonový bazén, zapuštěný pod úroveň terénu, si majitelé obhájili i přes námitky zahradního architekta Vlastimila Vaňka. | foto: www.e-knihovnicka.cz

Sami se do domu sice nikdy nenastěhovali, ale zahradu i dům si dnes užívá jejich syn s rodinou. Rodičovská snaha nevyšla naprázdno ani proto, že syn Jiří je zdatným truhlářem i šikovným zahradníkem. Stejně jako jeho žena.

Důležitá je kostra zahrady

Velikou invenci při zakládání zahrady nicméně projevili i oba rodiče, kteří dokázali rozvést koncept i pouhé myšlenky již nežijícího zahradníka Vaňka do nejmenších detailů. A také na něj zcela přirozeně navázali.

Prohlédněte si fotogalerii

Zastřešené posezení před dílnou, s výhledem do zahrady
Zahradní jezírka mohou mít nejrůznější podobu.
Dřevěné stojiny pergoly jsou ukotvené k ocelovým patkám zapuštěným do země. Buď „vyrůstají“ přímo z kamenné podlahy terasy, případně z ostrůvku zakrytého oblázky. Díky tomu není třeba kolem nich sekat trávu.
V zahradě před domem orientované k jihu by se rododendronům nedařilo. Zato ve dvoře, navrch ve stínu dorůstající zeleně, prosperují náramně.

V centru zahrady původně stála stará usedlost z opuky. Stavení ovšem koupili až ve stavu, kdy demolice představovala jediné rozumné řešení. Na místě usedlosti pak vyrostl přízemní rodinný dům se sedlovou střechou na půdorysu velkého L.

"Dílem architekta Vaňka se vzápětí stala zahrada před domem, tu ve dvoře už si rodiče navrhovali víceméně sami. A podobně jsme si také před deseti lety zbudovali posezení s krbem před dílnou, kde měla být původně stáj pro koně. To je totiž tatínkova velká vášeň. Vždycky jsme se ale snažili respektovat Vaňkovu koncepci i jeho styl," vysvětluje Jiří Plhal.

Že je zahrada duchovním dílem věhlasného architekta, prozradí už letmý pohled z ulice přes plot. Vlastimil Vaněk především šikovně rozvrhl tzv. kosterní zeleň, která je základem každé zahrady. Jsou to vlastně velké stromy a keře po obvodu. Důležitý je i velký travnatý palouk uprostřed či alpinum z velkých žulových balvanů u přístupového schodiště. Balvany už ovšem téměř nejsou vidět, protože je přerostla nižší zeleň, kterou známý zahradník vysadil.

Zastřešené posezení před dílnou, s výhledem do zahrady
Pohled od krbu přes bazén na dům
Pohled od jezírka na dům

Respekt k dílu zahradního architekta i po letech

Kámen do skalky vozil současný pán domu společně s otcem z lokality, kam družstevníci stahovali balvany, které vyorali z okolních polí. V Chrudimi pak pokaždé naložili pana Vaňka a společně sázeli vybrané stromky, keře a rostliny. "Jeho heslem bylo: Zeleně raději trochu víc, a až to začne přerůstat, tak se to prořeže," popisuje Plhal zahradníkovu metodu.

Vaněk byl i příznivcem starých vzrostlých stromů. Ve dvoře například stojí starý jírovec. Známí tehdy rodině radili, aby strom, který zahradu stíní a zanáší ji spadaným listím, jednoduše podřízla. "Jenže Vaněk přímo zajásal, když ho spatřil. S tím, že něco takového je pro každého zahradníka výhra v loterii. A tak tu stojí dodnes," ukazuje Plhal.

Posezení u krbu koncipovali majitelé tak, aby volně navázalo na obytnou zahradu ve dvoře.
Dřevěné stojiny pergoly jsou ukotvené k ocelovým patkám zapuštěným do země.
Posezení u krbu koncipovali majitelé tak, aby volně navázalo na obytnou zahradu ve dvoře.

Posezení u krbu koncipovali majitelé tak, aby volně navázalo na obytnou zahradu ve dvoře. Dřevěné stojiny pergoly jsou ukotvené k ocelovým patkám zapuštěným do země.

Na druhé straně dvora je také zapuštěný veliký bazén z betonu, donedávna prázdný kvůli dětem. S ním Vlastimil Vaněk nesouhlasil, raději by na jeho místě viděl přírodní jezírko s mokřadem pro vlhkomilné rostliny. Majitelé se ovšem rozhodli bazén ponechat. Ovšem i na původně navrhované zákoutí s rybníčkem a mokřadem ve dvoře nakonec přece jen došlo.

"Před několika lety jsem vykopal skomírající katalpu a díra, která po ní v zemi zůstala, se ukázala pro ten účel jako stvořená. Vodu v jezírku dnes osvěžuje atraktivní vřídlo z mlýnského kamene a zůstala tu i stará kamenná vana," popisuje současný majitel, který se o zahradu vzorně stará.

Schody a přístupových chodník k domu. Původní skalka se již téměř ztratila pod dorůstajícími dřevinami.
Dlážděnou plochu před výjezdem z garáže příjemně rozbíjí pravidelný kruh z druhově odlišného materiálu.
Přístupovou cestu pro automobil tvoří dva pruhy dlážděné žulovými kostkami, tzv. kočičími hlavami. Oddělené jsou pásem krátce střiženého trávníku.

Zajímavě řešené a členěné jsou i schody, přístupové chodníky i cesty k domu či dlážděné plochy.

Každá zahrada vyžaduje průběžnou údržbu včetně zmiňovaného průklestu. "Teď například chceme před domem zmladit keře, které tu sázel právě Vlastimil Vaněk. Jsou přerostlé, nevypadají nejlíp a také se pod nimi špatně seče tráva. V první řadě je to česká oliva, přesněji hlošina úzkolistá, a několik rakytníků. Právě ty patřily k jeho oblíbeným, a tak plánujeme, že sem vysadíme nové," prozrazuje Plhal trvalou úctu k duchovnímu tvůrci své zahrady.

Tuto a další zahrady najdete v aktuálním čísle časopisu Knihovnička Zahrada.

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.