Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


VIDEO: Do našich řek se vracejí lososi, byl odchycen i 104 cm dlouhý kus

aktualizováno 
Už v 16. století u nás chytali lososy na řece Kamenici dřevorubci plavící dřevo. Po válce, kvůli překážce v podobě Masarykových zdymadel v Ústí nad Labem, ale z našich řek zmizeli. Nejen kvůli budování překážek na jejich tazích, ale i kvůli znečištění řek. Až v roce 1998 začal Český rybářský svaz zajišťovat program Losos 2000 a začalo se znovu, od nuly.

Snaha o navrácení lososa do českých vod začíná vypouštěním rybích plůdků na taková místa, která slibují ideální podmínky nejen pro to, aby se losos mohl na místo vrátit. Musí být ideální i pro výtěr dospělých ryb, kterým se návrat skutečně podaří.

Od plůdku k dospělému lososovi

Vysazený potěr zůstává na místě vysazení zhruba dva roky. Pokud rybky neuloví pstruzi či ptáci, odplují po proudu Labe až do Atlantiku, kde dospívají. Tam žijí zhruba další dva až čtyři roky, aby se proti proudu řeky vrátili zpět do "rodného hnízda", kde se vytírají. Údajně si pamatují složení vody, do které byli vypuštěni, a proto jsou po letech schopni ji zase najít. Na své cestě do Atlantiku a zpět přitom urazí několik tisíc kilometrů.  

Zprůchodnění rybích cest

Vypouštění plůdků lososa do řeky Kamenice v Národním parku České Švýcarsko 4. 5. 2009.Vysazování plůdků by samozřejmě samo o sobě nestačilo. Bylo nutno také na všech potřebných místech vybudovat nebo upravit rybí přechody, které lososům při jejich cestě pomáhají překonat člověkem vybudované překážky.

Například Masarykova zdymadla sice rybí přechod měla od počátku, ale malý, pro velkého lososa nedostatečný. Teď je na nich sice největší rybí přechod u nás, komůrkového typu, ale podle severočeských rybářů není toto řešení nejšťastnější, protože je umístěn daleko od jezu. Pokud ho losos mine, nemá už šanci dostat se do své domovské řeky. 

"To, že se dostane pod jez, by samo o sobě nevadilo. Losos není žádný troškař. Dokáže překonat až dvoumetrové hladinové rozdíly, a tedy i skákat proti přepadu vody. Přechod ale zpětně nenajde. Pokud už se potřebuje vytřít, je možné, že si najde nějaké jiné vhodné trdliště, ale také se nemusí vytřít vůbec," konstatuje hospodář krajské organizace rybářů z Ústí nad Labem Tomáš Kava.

Jedno procento se určitě vrací

Naposledy se plůdky vypouštěly před pár dny do řeky Kamenice v Národním parku České Švýcarsko, do Ohře a Ploučnice, tedy do přítoků Labe. Celkem jich přitom rybáři vypustili dalších 200 tisíc.

Losos je schopný skokem překonat až dvoumetrový hladinový rozdíl. Až 2 metry vysoký jez pro něj tedy není nepřekonatelnou překážkou."Odhaduje se, že vrátit se do našich řek a naklást jikry se podaří zhruba jednomu až pěti procentům z nich. Rybáři ale raději pro jistotu počítají s tou nejpesimističtější variantou pouhého jednoho procenta. Což znamená, že z těchto právě vypuštěných plůdků by se k nám - doufejme - měly vrátit dva tisíce dospělých lososů," odhaduje Tomáš Kava. Podle Tomáše Salova z Národního parku České Švýcarsko se jich například do Kamenice každoročně vrací několik desítek.

Na své životní cestě totiž losos bohužel potkává příliš mnoho predátorů. Plůdek je lahůdkou pro pstruhy. Podaří-li se mu povyrůst, začnou ho ohrožovat vodní ptáci. Na Labi je loví volavky, ale i vydry, v přímořských tocích zase kormoráni.

Jedenáct let soustavné práce ale už evidentně přináší první ovoce. Lososi se do našich vod prokazatelně vrátili. Za úspěchem se ovšem skrývají i konkrétní finanční náklady. Od roku 1998 lososi spolykali už 15 milionů korun.

Proto rybářský svaz musí každoročně žádat o dotace, které se jim za minulý rok zatím získat nepodařilo. Rybáři stále ještě čekají, jestli poslední podaná žádost bude úspěšná, nebo jestli náklady celé akce ponesou na svých bedrech sami.

Chyťte lososa, dostanete povolenku

Rybářský svaz program ukončit v žádném případě nechce. Bylo by to jednoznačné znehodnocení veškerých vynaložených prostředků i práce. Návrat lososů do Čech dokázal kontrolní odlov v řece Kamenici i náhodné odchyty rybáři.

Lososa obecného 104 cm délky chytil L. Mervínský na Labi, u soutoku s Kamenicí, v červenci 2006."V roce 2004 ulovili lososa v Doksanech na Ohři. Tam se ukázalo, že musel na trase překonat čtyři bariéry. Například jez v Lovosicích nebo v Terezíně, které dokáže proti proudu překonat přeskokem. A zřejmě umí využít i zdymadel," popisuje doložené případy z posledních let Tomáš Kava. "A v červenci 2006 chytil jeden šťastlivec dokonce 104 cm dlouhého lososa v Hřensku, přímo na soutoku Kamenice a Labe."

Každý rybář ví, že odchyceného lososa musí vrátit do vody. Ale protože každý takový odchyt je cenným dokladem jejich přítomnosti v českých vodách, rozhodl se Český rybářský svaz každého rybáře motivovat ke spolupráci.

Kdo takový odchyt zdokumentuje a pošle foto ryby Českému rybářskému svazu společně s údaji o místě a datu odchytu a velikosti ryby, dostane podle Tomáše Kavy na další rok povolenku zdarma.

"Po stopách lososa"

Rybí přechod na řece Kamenici, v Edmundově soutěsce v Národním parku České Švýcarsko.Pokud vás lososi zajímají, nenechte si 16. května v Hřensku ujít možnost prohlídky rybích přechodů na řece Kamenici. Jeden je vybudován v Edmundově soutěsce, druhý v Divoké soutěsce. Sraz je v 10 hodin na parkovišti před hotelem Klepáč, odkud se do obou soutěsek vypravíte spolu se strážcem Národního parku a dostane se vám podrobných informací, jak program Losos 2000 probíhá. Pokud budete mít štěstí, třeba nějakého i zahlédnete, protože při rozumném počasí má právě řeka Kamenice k pozorování ryb ideální podmínky. (Pořadatelé upozorňují, že musíte počítat s poplatkem za převoz na pramici v Edmundově soutěsce.)





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.