"S hrůzou jsem zjistil, že nedokážu syna naučit, jak uvázat kravatu do tanečních. Ne že bych byl takový společenský ignorant, jenže jsem spíš motýlkovej, toho mám na háček," napsal do redakce čtenář. Protože jsme usoudili, že podobný problém může mít víc lidí, ukážeme několik běžných uzlů, které se budou hodit do života.
Móda se mění rok od roku, někdy uvidíte kravaty dlouhé "do půl pupku", někdy až po pás. Společenská pravidla ale velí: seriózně uvázaná kravata by měla sahat zhruba k pásku kalhot.
Proč se nosí kravaty
Historie kravaty začíná podle dostupných pramenů zhruba od roku 1635, kdy do Paříže dorazil oddíl šesti tisíc chorvatských vojáků podpořit francouzského krále Ludvíka XIII. Jejich tradiční oblečení zahrnovalo i barevný šátek, který měli uvázaný okolo krku. Tyto šátky byly vyrobeny z různého materiálu - od hrubé látky u prostých vojáků až po jemnou bavlnu a hedvábí, které nosili důstojníci.
Zkomolením Croate (Chorvat) vzniklo francouzské slovo cravate, tedy kravata. V roce 1661 král Ludvík XIV. oficiálně ustavil funkci královského "cravitiera", člověka, jehož úkolem bylo pomáhat králi při vázání kravaty. Samozřejmou součástí oděvu se stala kravata kolem 18. a 19. století.
Existuje několik druhů uzlů lišících se složitostí uvázání i tím, k jakému typu košile se hodí. Superjednoduchý Long je volnější uzel, který se příliš neutahuje. Je vhodný k límcům s delšími špičkami. Když zjistíte, že se vám košile trochu seprala (anebo vyrostl krk), mohl by být rychlým a elegantním řešením.
Uzly Windsor patří mezi vyšší dívčí. Lze je uvázat ve verzi "poloviční" nebo "plný". Tyto uzly ve tvaru trojúhelníka mají větší objem a hodí se spíše na širší kravaty. Jsou vhodné ke košilím se široce rozevřenými krátkými špičkami.
Co se týká složitosti, někde uprostřed se umisťuje uzel Manhattan vhodný pro užší kravaty a košile s tuhým límcem a krátkými špičkami.
Začněme pohodlným Longem
Kravatu kolem krku pověste úzkým koncem vlevo, silným vpravo (z pohledu vázajícího). Tenký konec by měl končit zhruba v polovině vzdálenosti mezi pasem a krkem. Toto je ale velmi individuální, záleží na délce kravaty i těla. Jakmile si toto ale jednou vychytáte, máte pokoj nadosmrti. Přeložte pravý konec přes levý.
Obtočte delší konec a podvlékněte spodem. Kratší konec samozřejmě neupusťte, nechávejte si prsty rezervu pro provléknutí.
Až konec protáhnete, opatrně utahujte a rovnejte tak, aby se vytvořil uzel (alespoň) zhruba ve tvaru trojúhelníku.
Poloviční Windsor
Začnete stejně, přeložíte pravou rukou delší část kravaty přes levou kratší část. Pravou rukou veďte kravatu z vnější strany dovnitř pod krkem dolů.
Na prvním obrázku vidíte detail po provléknutí. Pak obtočíte delší kus přes lícovou stranu.
Podvlékněte ji podél těla a vsuňte do předpřipraveného uzlu.
Kravatu nesmíte pomačkat, proto ji popotahujte jen opatrně mezi prsty. Pak ji uchopte a symetricky opatrně povytahujte tak, aby si vytvořila trojúhelníkový tvar.
A takto nějak by to mělo vypadat.
Podívejte se na video na názorný postup i z pohledu člověka vázajícího kravatu.
Plný Windsorský uzel
Na rozdíl od polovičního, u plného Windsoru ihned po přeložení dlouhého konce přes kratší nebudete obtáčet, ale spodem od těla dlouhý konec vyvedete ven směrem k levé straně těla.
Nyní přichází finta: dlouhý konec podtočíte pod zbytkem kratší části a zastrčíte ho směrem k tělu kolem uzlu. Vznikne nám symetrický útvar, který je základem objemného Windsoru.
Pak už následuje rutina: obtočit z líce, podvléknout a zastrčit do uzlu.
Další postup je stejný jako v předchozím případě: popotáhnout, vycentrovat a je hotovo.
Klikněte na úvodní video článku, najdete tu názornou ukázku vázání tohoto typu uzlu.
Manhattan někde uprostřed
Máme pro vás ještě jeden uzel, který by mohl být oblíbený pro svou jednoduchost. Používá se u kravat s užšími fazonami a hodí se k dennímu nošení. Je vhodný ke košilím s tuhým límcem a krátkými špičkami.
