Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


VIDEO: Masožravé piraně v obýváku nejsou problém, jen pozor na prsty

  0:19aktualizováno  0:19
Chov impozantních masožravých piraní červenobřichých si může dovolit každý, kdo jim dokáže vytvořit ideální podmínky. Stačí totiž například, aby v akvarijní vodě stoupla hladina dusíkatých látek, a ryby se stanou agresivnějšími a požerou se navzájem.

Piraně chtějí své, bez odborných znalostí se jim dařit nebude. Finanční stránka věci také není zanedbatelná. S prvotními náklady se pod 10 tisíc korun nedostanete. Pokud tedy až doposud nebyla akvaristika vaším koníčkem, s chovem jedněch z nejagresivnějších ryb nezačínejte.

Co potřebuje dravá piraňa v akváriu

Červenobřiché piraně (Pygocentrus nattereri) patří do skupiny těch nejagresivnějších druhů, někdy se jim dokonce přezdívá rybí pitbul. Všeobecně se považují za postrach vod Jižní Ameriky, takže vás možná na první pohled překvapí, jak jsou v akváriu klidné až plaché a snaží se vyhledat si nějaký úkryt.

Dvě řady trojúhelníkovitých zubů fungují jako zip. Jakmile se piraňa zakousne a tento „zip“ se uzavře, škubne celým tělem a kus tkáně z oběti doslova vyrve.Vyjít vstříc jejich potřebě dostatečného množství úkrytů a stinných míst je jednou z podmínek úspěšného chovu. K jejich vytvoření pomohou například kořeny silných rostlin, kameny a tlumené osvětlení. I proto potřebujete velkou nádrž, o akváriu menším než 500 l vůbec neuvažujte. Ale čím větší, tím lepší, vždyť tento druh doroste velikosti 20 až 30 cm. V každém případě ale platí, že nejprve dejte dohromady stoprocentně funkční akvárium a pak se teprve shánějte po rybách.

"My piraně červenobřiché chováme v hejnu šesti mladých kusů v akváriu o objemu 1 200 litrů," říká ředitel pražského Mořského světa Josef Voleman a dodává: "Dostatečný prostor potřebují nejen proto, že jsou to ryby teritoriální. I při krmení potřebují kolem sebe manévrovací prostor. Teď jsou mladé, ale až povyrostou, budeme jim muset akvárium samozřejmě ještě zvětšit."

Jak je to s krmením

Ve svém přirozeném prostředí se piraně, kterých je více než třicet druhů, živí mršinami, drobnými rybami, červy a dalším hmyzem. Některé druhy jsou dokonce jen býložravé. A i z těch masožravých teplokrevné živočichy, nebo dokonce lidi napadají jen některé. Jejich agresivita je přitom přímo závislá na množství vody v řece.

Rybáři v Jižní Africe si musí dávat při sundavání piraně z háčku pozor na ruce.V období dešťů, kdy se řeky rozlévají do okolí, piraně neútočí. Najdou totiž dostatek potravy v podobě mršin a červů, takže vlastně záslužně čistí své okolí. Pokud je ovšem období sucha, ryb se nakumuluje velké množství a mají hlad, chňapají po všem, co se pohne. Toho také využívají místní rybáři. Stačí zakmitat kovovou návnadou a piraňa je jejich. Jen si musí dávat při sundávání z háčku pozor na ruce, piraňa má dokonce i chvíli po smrti aktivované nervové reflexy a je schopna se zakousnout.

Teplokrevné živočichy větší, než jsou samy, piraně napadají většinou ve chvíli, kdy ucítí ve vodě krev. Pak má poraněné zvíře i člověk opravdu smůlu. Silnými čelistmi jsou schopny z napadeného tvora doslova ohlodat všechny měkké tkáně. Dvě řady trojúhelníkovitých zubů totiž fungují jako zip. Jakmile se piraňa zakousne a tento "zip" se uzavře, škubne celým tělem a kus tkáně z oběti doslova vyrve.

I při krmení v akváriu piraně dokážou vyvinout neuvěřitelné zrychlení, takže pozor na prsty. U mladých rybek při krmení vystačíte s živými nítěnkami či škrabaným masem, později se piraně krmí kousky masa, nejlépe rybího. Ale nepohrdnou ani hovězím srdcem, občas se jim zavděčíte i vločkami.

Bez výkonné filtrace se neobejdete

Z masitého krmení plyne i další úskalí chovu masožravých piraní. Neobejdete se bez velmi silné filtrace, protože se při krmení kalí voda. Důležité je hlídat obsah dusíkatých látek, protože jakmile začne stoupat, stoupne i riziko vnitrodruhové agresivity. Piraně se pak napadají mezi sebou a většinou zbude jen ta nejsilnější.

V pražském Mořském světě se dravým piraňám daří.Řešením jsou spolu s filtrací i pravidelné výměny vody. Koneckonců se vám právě tímto způsobem může podařit přimět piraně k třecí aktivitě, i když odchov piraní už je opravdu záležitostí pro zkušené chovatele. Vybraný pár je lepší odlovit do samostatné nádrže s teplejší vodou, kde si samec vytvoří třecí jamku. Po nakladení a oplodnění několika set jiker už samec jikry hlídá sám. Plůdky se líhnou zhruba po třech dnech, samce ale nejpozději po týdnu od tření odlovte, pokud ho ovšem nechcete jeho vlastní drobotinou nakrmit.

Autoři:




Nejčtenější

Klisny se ke stádu po porodu vrací poté, co se mezi matkou a hříbětem vytvoří...
U Milovic se rodí divoká hříbata i telata. Slavná klisna uhynula

Jaro přineslo do rezervace divokých koní v bývalém vojenském prostoru Milovic smutek i spoustu naděje. Před dvěma týdny sice uhynula klisna, která přivedla na...  celý článek

Na grilování není nic složitého, je přesvědčen Zdeněk Pohlreich. Je to hlavně o...
Žádná marináda neudělá z blbýho kusu masa dobrej, říká Pohlreich u grilu

Bez mučení přizná, že je od přírody líný, a proto miluje grilování na plynu. Stejně tak je přesvědčen, že špatnému masu uhlí ani marináda chuť nepřidají. A...  celý článek

U silnějších motorů se místo jednoduchého molitanového filtru používají...
PORADNA: Vzduchový filtr u sekačky po vyprání raději olejem nenapouštějte

Celý život peru vzduchový filtr u sekačky jarovou vodou a teď jsem se v nějaké diskusi dočetl, že správně bych ho před nasazením do stroje měl napustit olejem,...  celý článek

Larva zavíječe voskového je známá hlavně jako nepřítel včelařů.
Zavíječ, nepřítel včel, možná zachrání lidstvo před plasty. Chutnají mu

Vědkyně Federica Bertocchiniová jen shodou náhod přišla na to, že larvy zavíječe voskového si rády pochutnají na plastových taškách. Když totiž čistila svůj...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.