VIDEO: Mrazy se blíží, máte poslední šanci zasadit ovocné stromky

  • 2
Ovocné stromky se sázejí na jaře nebo na podzim. Právě teď, než uhodí mrazy, máte poslední šanci. Byli jsme u toho a poradíme, jak na to.

Redakce Hobby.cz se zúčastnila sázení starých odrůd třešní, které pražský magistrát společně s  ochránci životního prostředí sází v oblasti Prahy-Libuš. "Podmínky nemáme dnes ideální, zemina je hodně nasáklá, celou noc pršelo. Ale podobné podmínky bude mít ostatně i ten, kdo by chtěl ještě teď, na poslední chvíli, ovocné dřeviny sázet," říká Pavel Jeřábek, specialista na údržbu zeleně z Hnutí Brontosaurus, který s magistrátem spolupracuje na údržbě historických "zelených" lokalit.

Jeřábek radí v optimálním případě kopat jámy pro stromky tři týdny předem, aby se mohly prokysličit.

"Podstatnější je při kopání udělat si dvě hromádky. Vrstvu ornice házet na jednu stranu, spodní vrstvu na druhou. To proto, že tu horní kultivovanou zeminu při zasypávání stromku dáme ke kořenům, tou spodní dosypeme jamku. A do té pak přidáme hnojiva, žížaly si tu najdou svá působiště a zem se jejich působením zase zúrodní," vysvětluje Jeřábek. Zeminu, kterou se obsypává stromek je třeba zhutňovat, ovšem přiměřeně, aby zůstala dostatečně kyprá a ke kořenům se dostaly živiny, vzduch a voda.

Krok za krokem

Jáma by měla být 50-70 centimetrů široká, a alespoň 50 centimetrů hluboká. "Kořeny ovocných stromů se rozrůstají spíše do šířky než do hloubky, takže širší a mělčí jáma je ideální," radí specialista. Osobně stěny jámy oplétá pletivem chránícím kořenový systém proti hlodavcům. "Je to obyčejná stavební rabicka, černý drát, během roku se rozloží, ale v kritické době, než strom zesílí, ho chrání," říká Jeřábek.

"Dnes je hodně mokro, v suchém počasí bych nejdříve do díry vlil jeden dva kbelíky vody," popisuje. A připomíná: "Až vykopete jámu, podhoďte ji zeminou do takové výšky, abyste nakonec s kořeny nezaházeli i roub stromu, jinak zakoření" (viz video).

Potom popisuje starost o kořenový systém. "Aby měl stromek pro začátek dost vody, doporučuji kořeny namočit do Agrisorbu, což je látka, která dokáže absorbovat vláhu a pak je předat kořenovému systému. Anebo: i kdybyste kořeny nenamáčeli, nasypte ho do zeminy při zasypávání kořenů. Při zalití nabobtná s rostlince pomůže při udržování vláhy," doporučuje Pavel Jeřábek.

Substrát, kterým Jeřábek zahazuje spodní vrstvu, ještě obohacuje půdním kondicionérem. "Podporuje růst kořínků a zlepšuje půdní strukturu," radí. Se stromkem při zahazování zeminou lehce potřesávejte, aby se zemina dostala mezi kořínky.

Stromek je třeba upevnit ke kůlu. V domácích podmínkách je nejjednodušší připevnit ho k jedinému kůlu. "Zásada číslo jedna: nejdříve zaražte kůl, potom přikládejte stromek. V opačném případě poškodíte kořenový systém," varuje Jeřábek.

Než strom definitivně zahrnete zeminou, použijte ochranu proti okusu. Má ale i další funkci. Při zahrnování mulčem nedovolí styk ostatního materiálu s kmínkem, takže se na něho nemohou přenášet plísně a houbové choroby.

Nakonec zbývá jen zahnout zbytky pletiva "jako kdybychom vyráběli bal", zahrnout zbytkem zeminy a stromek vyvázat ke kůlu. Ideální je použít zbytky juty, tkaninu lze koupit i v zahradnických potřebách.