Na hospodu a penzion Vlčárna Tomáše a Šárky Panenkových narazíte na Vlčí hoře v Českém Švýcarsku. Vypadá to, že nejčastějšími hosty jsou turisté, jezdci na koních a motorkáři. Prostředí citlivě zrekonstruované historické budovy z 18. století a příjemné, stylově čisté interiéry ale musí ocenit každý host.
Nereálné ideály do hospody nepatří
Majitelka by pro hosty dýchala, aniž by přitom koukala na ekonomickou stránku věci a rozumnou organizaci práce v kuchyni. Zdeňka Pohlreicha tak přivítá velkoryse rozmáchlá nabídka jídelníčku a obrovské porce s kusy masa. Jak se ukáže, právě tato kombinace, na které si paní Panenková zakládá, je na Vlčárně kamenem úrazu.
"Fajn, host musí být spokojenej, ale spokojenej musí být i ten, kdo to dělá," říká Pohlreich, kterému je jasné, že takhle hospoda dlouho fungovat nemůže. "Ona si vytyčila, že musí být všichni šťastný," vysvětluje postoj své starostlivé mámy dospělá dcera, která jako jedna z mála problémy na Vlčárně umí pojmenovat a právě díky nim uvažuje o odchodu.
Nad domácí kuchyni není
"Jak říkala moje maminka, drobné vzhledové nedostatky jsou typickým znakem ruční práce," oblizuje se šéf nad domácí nudlovou polévkou, na kterou by byl ochoten jezdit i z Prahy. Podobně ho nadchne i jelení steak se švestkovou omáčkou, kterou okamžitě zařadí mezi gastronomické skvosty.
Nechce se věřit, že kuchyni vládne něžnou rukou blondýnka Pavlínka (jak stojí na jejím pracovním tričku), která je naprostý samouk a na Vlčárně vaří zhruba rok. Stavět by chtěla na poctivé domácí kuchyni, takzvaný minutkový jídelní lístek nenávidí. "První hospoda, kde kuchařka sama od sebe pochopila, co má vařit," konstatuje šéf.
Pavlínka evidentně ví proč. Objednávky z minutkového lístku jsou při maximálním provozu náročné na přípravu a vaření z mražených surovin také není úplně ideální. Není divu, že krevety se sladkou šlehačkou ze spreje odmítne Pohlreich i ochutnat, protože "nevyhrál zdraví v Matesu". Přitom stačí připravit čerstvé filety ze pstruha, smotat do rolády plněné pórkem a upéct. Úžasný je i domácí králík na smetaně.
Ještě přesvědčit paní majitelku, že denní jídelní lístek, kdy se budou vařit hotová jídla podle sezónní nabídky surovin, bude ideálním řešením. Zvlášť když má v podobě Pavlínky v kuchyni takový poklad. "Vidět člověka, kterého baví práce, to se mi nestalo ani nepamatuju," říká šéf. A Pavlínka přizvukuje: "Konečně někdo, kdo mi rozumí," pochvaluje si šéfovu přítomnost v kuchyni a myslí to evidentně upřímně a naprosto vážně.
"Nejsem profesionální kuchař, ale vařit mě baví, je to krása. Zvlášť, když se vracej zpátky prázdný talíře," usmívá se nadšeně blondýnka, která vlčí kuchyni vládne jistou a talentovanou rukou. Když jí do toho nebude moc mluvit majítelka, měli byste si na Vlčárně kdykoliv pochutnat. Zatím ji můžete okouknout v Ano, šéfe! dnes večer na Primě.
Kůzlečí z biofarmy podle Vlčárny
Kůzlečí roláda nadchla na Vlčárně hosty i kuchaře, jak je evidentní z našeho videa. Příprava je jednoduchá: do vykostěného masa zamotejte kousek slaniny, zavažte a dejte péct do pekáče společně s rajčaty, česnekem a snítkou rozmarýnu. Osolte, opepřete a nechte pomalu společně upéct. Před servírováním odstraňte nit a nakrájejte roládu na plátky. "Krásně to voní a je to výborný," říká šťastně Pavlínka.
