Právě Pagy je oním rošťákem, který se postaral o nezapomenutelný vstupní zážitek novému řediteli pražské zoo Miroslavu Bobkovi na začátku letošního ledna. Pagymu se totiž podařilo natolik rozhoupat lano, po kterém šplhal, že se přes vodní kanál přehoupl až do návštěvnického prostoru.
Tam přeskočil na palmu a neměl se jak vrátit, protože lano se mu mezitím zhouplo zpátky. Palma navíc jeho tíhu nevydržela, praskla a rozjívený orangutaní kluk spadl do vody a začal se topit. "Hned jsem ho vylovila a vzápětí rozdýchala," popisuje tehdejší horké chvilky vrchní chovatelka lidoopů Denisa Ryšková. A už se smíchem dodává: "Dá se tedy doslova říci, že máme velmi, velmi blízký vztah."
Bratři Pagy a Filip, mladí orangutani sumaterští, ve výběhu v pražské zoo.
Docela normální rodinka
Nicméně ráda má Denisa samozřejmě celou pražskou orangutaní rodinku, do které patří máma Upita pocházející z Moskvy, uměle odchovaný táta Kama zvaný Kamouš a jejich dva výše uvedení synové. Ti se oba narodili v Hodoníně, kam byli jejich rodiče přesunuti v době, kdy se v Praze zboural starý pavilon opic a budovala se Indonéská džungle. Než se mohli všichni vrátit do Prahy, nějaký čas si pobyli i ve Dvoře Králové.
Teď zase jejich chovatelka pendluje mezi Prahou a Bratislavou, aby dohlédla na to, že budou mít oba "kluci" ve zbrusu novém bratislavském pavilonu vše připraveno podle svých potřeb. Důvodem jejich odchodu je to, že již dospívají a v budoucnu se kolem nich budou tvořit nové orangutaní rodiny.
Unikátní orangutaní sourozenci
Staršího Filipa museli odchovat ošetřovatelé, protože Upita neměla dost mléka. Díky tomu se ale Upita opět dostala do říje a znovu zabřezla. Krátce na to, co jí devítiměsíčního Filipa ošetřovatelé vrátili, se jí narodil Pagy. "Což byla pro orangutaní matku situace hodně nestandardní a náročná, starat se o dvě mláďata najednou. V přírodě se totiž stará o jedno mládě 6 i 7 let, dokud se neosamostatní, a do té doby se u ní říje nedostaví," vysvětluje chovatelka. Filip s Pagym ale díky tomu mohli vyrůstat spolu.
Vlevo odpočívající Filip, vpravo Pagy vymýšlející lumpárny.
Tvoří spolu vlastně jakousi malou puberťáckou tlupu, podobně jako je mladí orangutani vytvářejí ve svém přirozeném prostředí na Sumatře či Borneu. Tam se odrůstající orangutani scházejí například na oblíbených stromech, případně si ve skupince budují hnízda na přespání. V dospělosti už se ze samců stávají výhradní samotáři s vlastním teritoriem. Narozdíl od samic, jejichž teritoria se překrývají a na území jednoho samce jich žije hned několik.
Jeden je mazel, druhý rošták
Filipa a Pagyho zřejmě na první pohled nerozeznáte, přesto jsou mezi oběma bratry velké rozdíly. Filip, odchovaný člověkem stejně jako jeho otec, je mnohem citlivější a něžnější. "Je prostě rozmazlenej, stejně jako Kamouš," má jasno jeho ošetřovatelka. Naproti tomu Pagy odchovaný přirozeně mámou, je pěkný drsoň, i když se jako malý za mámu samozřejmě schovával.
"Je mnohem dominantnější než o málo starší Filip. Dokonce už začal používat hrdelní vak, který samci nafukují, když si označují teritorium hlasitým voláním. V Bratislavě už je proto raději budu krmit v oddělených boxech," popisuje oba puberťáky chovatelka Simona, která je zná nejlépe.
Vlevo rozmazlený Filip, vpravo rošťák Pagy, odchovaný mámou Upitou.
Dominance Pagyho se projevuje i ve vztahu ke staršímu bratrovi i v zázemí vůči ošetřovatelům. Dokáže dát velmi důrazně najevo, když se mu něco nelíbí nebo něco naopak chce. I pro návštěvníky je zážitek vidět oba orangutaní výrostky na vlastní oči. V pavilonu Indonéská džungle totiž máte úžasný pocit, jako byste byli alespoň na chvíli na výletě ve skutečné džungli.
