Dvojdomek architektky je zajímavý zejména velmi nápaditým a citlivým zasazením stavby do krajiny, kdy obytný dům je ze dvou třetin zasunut do svahu a dům s ateliérem naopak podtrhuje své komerční využití. Nezanedbatelným přínosem je rozhodně originalita architektonického řešení a nízké náklady na energii obou objektů.
Soubor dvou domů byl navržen na nekomplikovaném úzkém pozemku s výrazným převýšení vůči přístupové komunikaci. Svah má západní orientaci a území je pokryto typickou teplomilnou vegetací. Byla zvolena práce s kvádrem jako výrazovým prostředkem.
Kompozice je založená na prosté barevné kontrapozici černé a bílé, dalším výrazovým prvkem je poloha umístění okenních výplní vůči ploše fasády. Objekt ateliéru trčí u přístupové cesty na okraji jako maják, má klienta přinutit zpomalit a svou formou nalákat na spolupráci. Naopak druhý dům, obsahující bydlení, je utajen, ze 2/3 zasunut do svahu a chrání tak soukromí jeho obyvatel.
Objekt ateliéru je řešen s masivním zateplením, naopak dům určený pro bydlení je navržen jako jednovrstvá zděná cihelná konstrukce. Vodorovné nosné prvky jsou v obou objektech voleny železobetonové, v ateliéru se beton prosazuje i jako kompoziční prvek v interiéru.
Architektka volila stropy lité do dřevěného prkenného bednění s čitelnou strukturou otisků dřeva. Vzhledem k tepelným ztrátám se oba domy vytápějí elektrokotlem, v domě pro bydlení je navíc instalována rekuperace se zabudovaným tepelným čerpadlem. Pro soubor domků je typické jejich měřítko, malá plošná výměna s dobrou dispozicí a velkou variabilitou pro využití, reagující na aktuální životní situaci majitelů a uživatelů.
