Žravé a hvízdající vydry se dají v Zoo Praha zastihnout u rybolovu

Dvě mladé samice největší asijské vydry obývají od počátku ledna pavilon Indonéské džungle v pražské zoo. Novým unikátním a společenským druhem se může Zoo Praha pochlubit jako první a zatím jediná kontinentální zoo.

V Anglii je chovají tři zahrady; tyto dvě samice, sestry z jednoho vrhu, přiletěly letadlem ze Zoo Colchester. A v Praze se rychle a bez problémů zabydlely. 

Vydry hladkosrsté jsou druhé největší vydry světa a velice schopné lovkyně ryb, které tvoří hlavní složku jejich potravy. "Mají blány mezi prsty, protože pro svůj život a získávání potravy musejí být aquadynamické, aby se mohly ve vodě pohybovat co nejlépe a co nejrychleji, zploštělý ocas jim přitom slouží jako kormidlo. Jsou schopné zdolat i poměrně velké ryby, k tomu si občas uloví nějakou žábu, kraby či vodní hmyz," popsal nám svoje nové svěřence kurátor Vít Lukáš.

Svoje schopnosti předvádějí v Zoo Praha alespoň na "lovu" ryb zamražených do malého ledového bloku, se kterým si i vyhrají.

"Účelem je vydry nejen nakrmit, ale i zabavit. Protože zamražené ryby si musí vylovit, rozebrat a rozkousat. Je to součást enrichmentu, který je potřeba pro zvířata vymýšlet, abychom jim zpestřili život na omezeném prostoru výběhu," vysvětlil kurátor s tím, že chovatelé vydry krmí nepravidelně, a to hned pětkrát denně. 

Hvízdající krasavice jsou lákadlem, snad se dočkají i mláďat

Mladé samičky jsou sestry  z jednoho vrhu, v květnu jim budou dva roky. V novém bydlišti se podle chovatelů adaptovaly velmi dobře, výběh v rozsáhlém příkopu jednoho z ostrovů v přízemí Indonéské džungle je baví a vypadají spokojeně. Velmi si oblíbily i mangrovové kořeny vyčuhující z vody, kterých se s oblibou přidržují, když cupují svoje úlovky, nebo si kolem nich hrají. 

"Vodní část je pro vydry hodně důležitá, potřebují ji k pohybu, k očistě i k lovu. V zemní části zase mají různé nory či vývraty stromů, podobné těm, ve kterých v přírodě odchovávají mláďata. Výběh jim prostě imituje jejich přirozené prostředí, což jsou řeky, mangrovové porosty a jezera v Indonésii. Tedy na Sumatře, Jávě, ale i v Indii, Kambodži, Bangladéši až po Pákistán a Irák," doplnil Lukáš.

Na vydry můžete zajít i večer

Každý lednový pátek a sobotu máte možnost objevovat svět zvířat v pražské zoo i po zavírací době, dokonce se zkušeným průvodcem, a to vždy od 17.30 a od 18.00. První čas je určen především dětem, kterým průvodce přizpůsobí i výklad.

Těšit se můžete na noční Indonéskou džungli (tedy právě i na vydry hladkosrsté), Pavilon hrochů, Údolí slonů, Africký dům a další expozice. Díky svitu baterky tak zjistíte, co v noci dělá slůně Sita, kde odpočívá hroší rodina a zda a jak žirafy spí. Na večerní prohlídky je ovšem potřeba se předem objednat, kapacita je omezená (veškeré podrobnosti a kontakty zde).

Účelem chovu v zoo je samozřejmě dokázat nový druh rozmnožit, proto i pražští chovatelé pracují na tom, aby oběma krasavicím našli vhodného partnera. V přírodě žijí vydry hladkosrsté ve skupinách podobných vlčím rodinám, kdy dominantní pár doplňují odrůstající mláďata v různém věku.

Vydry hladkosrsté navíc nejsou zajímavé jen ze zoologického hlediska, i návštěvníci zoo si přijdou na své. "Během dne jsou mnohem aktivnější, než byl předchozí chovaný druh, tedy vydry malé. Je tak větší šance je zastihnout a pozorovat při krmení či potápění mezi kořeny mangrovníků vyčuhujícími z vody. Často na sebe i samy upozorní pronikavým hvízdáním, kterým mezi sebou komunikují a udržují kontakt. Jsou to totiž jedny z mála společenských vyder," popisuje Lukáš krásná zvířata, která většinu návštěvníků nadchnou a překvapí svou velikostí.

A to obě samičky ještě trochu vyrostou. V dospělosti by mohly vážit až 11 kilogramů, zatím mají zhruba přes osm. A měří i s ocasem zhruba metr, dorostou tak do 120 centimetrů. Navíc vypadají díky své jemné hladké srsti a šedobílé náprsence velice roztomile, takže je vydrží pozorovat děti i dospělí.