Pro parazitické červy ptačích motolic neboli krevniček (konkrétně pro druh Trichobilharzia regenti, který nemá český název) jsou konečným hostitelem kachny, případně jiní vodní ptáci, ve kterých se tento parazit pohlavně rozmnožuje. Když ale narazí na savce včetně člověka, zavrtá se do kůže jemu.
"Dokonce platí paradox, že kůže člověka je pro tyto motolice zajímavější než kůže ptáka, byť je tím správným hostitelem pták. Je to dáno obsahem některých atraktivních látek v lidské kůži, například mastných kyselin," vysvětluje parazitolog Petr Horák z Přírodovědecké fakulty UK.
Pozor nejen na jihočeské rybníky
Dodává, že dermatitida vzniká zejména u osob, které se s infekcí setkaly opakovaně. "Díky tomu je již jejich imunitní systém stimulován, umí vetřelce rychle rozpoznat a v kůži ho zabít." Vnějším projevem této imunitní reakce organismu je právě svědivá vyrážka, která je velmi nepříjemná. Současně je ale ukazatelem, že tělo si s parazitem umí poradit a dokáže se ho zbavit.
Na riziko cerkáriové dermatitidy, kdy se larvy krevniček (tzv. cerkárie) člověku provrtají do kůže a způsobí nepříjemně svědící vyrážku, upozorňuje na svých stránkách i Státní zdravotní ústav. Uvádí, že se toto parazitární onemocnění projevuje tvorbou skvrn, puchýřů, zarudnutím kůže a intenzivním svěděním.
Jinak přitom člověku s největší pravděpodobností žádné vážné nebezpečí nehrozí. Přesto vybírejte s rozmyslem místo, kde se budete koupat či rybařit. Když půjde o stojatou vodu, kde se hojně vyskytují vodní plži (parazit se v nich vyvíjí i při krátokodobém občasném pobytu vodních ptáků), zamiřte raději jinam.
Na těch rizikových lokalitách se mohou vyskytovat ptáci (pravidelně či jen občas), ale zejména tam musí být i ti vodní plži, ve kterých se ten parazit vyvine díky i jen krátkodobým návštěvám ptáků.
Co jsou zač ptačí motolice? Parazitičtí červi, tzv. helmintiPokud vám latinský druhový název motolice Trichobilharzia regenti připomíná nejmenovaný jihočeský pivovar, nejde o podobnost náhodnou. Parazitologové z Helmintologické laboratoře Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze ji totiž v roce 1998 objevili a popsali v oblasti jihočeských rybníků, proto odvodili její název Trichobilharzia regenti právě od názvu regionálního pivovaru. Trichobilharzie vyskytující se v Česku jsou příbuzné tropických motolic krevniček (rod Schistosoma), které způsobují onemocnění zvané schistosomóza (dříve také bilharzióza). Od tuzemských motolic toto onemocnění nehrozí.  Larva ptačí motolice Trichobilharzia regenti, parazitický červ z kmene ploštěnců |
Proč a jak to ty larvy dělají
Životní cyklus těchto drobných parazitických živočichů je vázán nejprve na vodní plže, následně na vodní ptáky. Koupajícího se člověka parazit ohrožuje v tzv. cerkáriovém stádiu životního cyklu, kdy se larvy motolice (cerkárie) uvolní z plže do vody a snaží se najít vodního ptáka, aby mohly dokončit vývoj.
"Jakmile se larvy krevniček T. regenti provrtají do kůže kachny, migrují jejími periferními nervy a centrální nervovou soustavou až se nakonec usídlí v její nosní sliznici (jako tzv. nazální schistosomy). Tam dochází ke kopulaci a samičky nakladou vajíčka. Tak to probíhá u ptáků," popisuje parazitolog.
Pokud larvy napadnou drobného savce, migrují jeho tělem centrální nervovou soustavou i krevním řečištěm. Ve finále ale červ nenajde přesně to místo, které ke svému rozmnožení potřebuje. "Takže nedospěje, nekopuluje a po nějaké krátké době jako nedovyvinutý hyne," doplňuje odborník.
Nepodceňujte výběr přírodního koupání. Tam, kde se vyskytuje hodně vodních ptáků, budou ve vodě pravděpodobně i larvy motolice ptačí.
Pokud larvy ve vodě narazí na člověka, nerozpakují se proniknout do jeho kůže. Co se s nimi děje dál se zatím neví. Viditelné projevy o opakované pokusy a vstup do těla člověka přes kůži však vyvolají výše uvedenou silnou imunitní reakci v podobě urputně svědící vyrážky, která si často vyžádá cílenou léčbu.
Co se děje pod povrchem, tedy v těle napadeného člověka, se snaží vypátrat právě i vědci z pražské Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK. "Jedním z našich cílů je vyvinutí diagnostické metody, která by mohla i u lidí prokázat, zda přišli do kontaktu s takovými parazity, byť třeba neměli dermatitidu," prozrazuje jeden z pracovních cílů týmu profesor Petr Horák.
Experimenty prováděné na pokusných myších či králících ukázaly, že červi jsou schopni za určitých podmínek (pokud je při opakovaném napadení organismus nezničí senzitivní reakcí už v kůži) migrovat kůží a nervy do centrálního nervového systému a způsobovat u drobných savců například i ochrnutí končetin. Zda může být motolice příčinou některých neobjasněných neurologických potíží i u člověka, to zatím neví ani vědci.
